Na konci příští dekády mají podle ministerstva průmyslu pětinu veškeré spotřeby energie v Česku pokrýt obnovitelné zdroje. Podle některých expertů to však nestačí.
Obnovitelné zdroje energie si v příští dekádě ukousnou další díl z tuzemské energetiky. Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá do roku 2030 zvýšit jejich podíl na konečné spotřebě energie z 14,8 procenta v roce 2017 na 20,8 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněného materiálu, u něhož probíhá připomínkování.
Vláda svou strategií reaguje na evropskou legislativu, podle které má podíl OZE na spotřebě energie v EU do roku 2030 dosáhnout 32 procent. Každý stát má přitom Evropské komisi předložit individuální plán, kterým ke společnému cíli přispěje. Podle Komory obnovitelných zdrojů cíl České republiky 20,8 procenta patří k nejnižším a podle jejich výpočtů by měl činit nejméně 24 procent.
Finální verzi návrhu chce ministerstvo do Bruselu poslat do konce ledna. Pak teprve bude vyjednávat s Evropskou komisí. „Národní plán, který budeme předávat Evropské komisi po dokončení domácích připomínkových řízeních, bude stále návrhem. Jeho konečná podoba se může ještě změnit,“ uvedl mluvčí rezortu Milan Řepka.
K nárůstu podílu má nejvíce přispět odvětví chlazení a vytápění. Zatímco v roce 2017 se OZE na konečné spotřebě v této oblasti podílely 19,7 procenta, v roce 2030 už to má být třicet procent, a to zejména díky biomase. Naopak v oblasti spotřeby elektřiny má podíl alternativních zdrojů vzrůst jen o desetiny procentního bodu, což kritizuje Svaz moderní energetiky.
Speak Visually. Create a presentation with Visme
„Ceny OZE jsou ve výrobě elektřiny každým rokem konkurenceschopnější, což by se mělo promítnout i na jejich vzrůstajícím podílu na spotřebě. Návrh navíc počítá s rozvojem větrných elektráren, jejichž výstavbě dlouhodobě brání administrativní bariéry. Pokud se tyto potíže nepodaří odstranit, je možné, že se cíl ani nepodaří splnit,“ sdělil deníku E15 programový ředitel svazu Martin Sedlák.
Podle ministerstva průmyslu je ale potřeba zohlednit očekávaný nárůst celkové spotřeby, kterým se podíl alternativních zdrojů relativně sníží navzdory růstu objemu jejich skutečné výroby. „I přesto ale očekáváme, že se na konci sledovaného období zvýší spotřeba energie z větrných elektráren oproti roku 2016 o 174 procent. A v případě spalování biologicky rozložitelného odpadu očekáváme dokonce nárůst o více než tři sta procent,“ uvedl Řepka.
Druhý největší nárůst OZE má nastat v dopravě. Dopravní prostředky mají být v mnohem větší míře poháněny biopalivy druhé generace, která se získávají z živočišných a rostlinných tuků. Už v roce 2030 se má spotřeba tohoto odpadu vyšplhat na zhruba osmnáct tisíc terajoulů, čímž se dotáhne na biopaliva první generace. Význam řepky ale neopadne, neboť spotřeba současných biopaliv v příští dekádě ještě mírně vzroste.
