„Hlavním projektem je výstavba nového plynového zdroje o kapacitě 872 megawattů, který plánujeme uvést do provozu v polovině roku 2014,“ uvedla mluvčí ČEZ Eva Nováková. Společnost Akenerji, v níž mají podíly ČEZ i Akkök, také letos hodlá dokončit tři vodní elektrárny, které budou mít instalovaný výkon celkem 84 megawattů. ČEZ sice loni zvažoval odchod z Turecka, ale nakonec převládly jiné úvahy – současní vlastníci Akenerji nebyli spokojeni s žádnou nabídkou potenciálních kupců a rozvoj turecké energetiky naznačuje, že by opuštění tohoto trhu nebylo výhodné.
Celkové kapitálové výdaje skupiny ČEZ mají podle dostupných informací letos dosáhnout zhruba šedesáti miliard korun, investice do stavby a modernizace elektráren necelých 45 miliard. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš deníku E15 řekl, že jde o strop. „Ta čísla se už nemohou měnit směrem nahoru, mohla by se případně trochu snížit. Hlídáme, kolik máme zainvestováno, souvisí to s dluhovou kapacitou, takže to je nepřekročitelný parametr,“ uvedl Beneš.
Kromě investice do turecké paroplynové elektrárny Hatay a dokončení větrné farmy v Rumunsku o výkonu 600 megawattů většina dalších investic míří do tuzemských elektráren – komplexní obnovy Tušimic, stavby bloku v Ledvicích a projektu paroplynové elektrárny v Počeradech. ČEZ také připravuje paroplynový projekt v Maďarsku, ale především sbírá finanční síly na dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny v jihočeském Temelíně.
Rozvoj výrobního portfolia v Turecku se financuje hlavně půjčkami, jež Akenerji získala od bank. Podíly obou partnerských firem v Akenerji jsou stejné, činí 37,4 procenta. Kromě ČEZ přilákal boom turecké energetiky řadu českých firem, jako jsou Vítkovice či ČKD, jež se podílejí na stavbě elektráren. ČEZ svou akvizici z 303 milionů dolarů realizoval v květnu 2009.
