ČEZ své plány v Mělníku omezil pouze na stavbu přípojky zemního plynu k elektrárně. Přípojka může sloužit i jako přívod pro kotle na zemní plyn, které následně nahradí méně ekologická zařízení.
Současná situace na trzích podle Půlpánové nepřeje ani plynovým zdrojům, ani stavbě téměř žádných nových klasických zdrojů. Zmizela také poptávka po produkci paroplynových elektráren ve špičkách, protože v poledních hodinách dodává elektřinu do sítě mnohem dražší fotovoltaika. Menší vliv na paroplynové elektrárny má i propad cen černého uhlí, způsobený velkým množstvím levného břidličného plynu ve Spojených státech a následným exportem přebytkového černého uhlí do světa, dodala mluvčí.
Z Počerad bude záložní zdroj
Drahá výroba se podepsala i na nové elektrárně v Počeradech, jejíž stavbu ČEZ zahájil v roce 2011 a nyní probíhá zátěžovými testy. Již při nich se ukázala jako prodělečná a proto bude sloužit jako záložní zdroj. Naostro se tu měla elektřina začít vyrábět už v prosinci. Podle některých analytiků se Počerady nevyplatí ještě několik let.
„Další provoz paroplynové elektrárny bude záležet na aktuálním vývoji denních a hodinových cen. Paroplynová elektrárna je velmi flexibilní zdroj, a tak v budoucnu může být významným poskytovatelem podpůrných služeb,“ dodala mluvčí. Z ekonomických důvodů ztroskotal také záměr skupin RWE a Alpiq postavit elektrárnu u Mochova ve středních Čechách.
