Očekává se, že smlouva bude podepsána příští týden. Další zdroje uvedly, že dozorčí rada státního Vattenfallu vysloví konečný souhlas asi do deseti dnů. „Tuto spekulaci v tuto chvíli odmítáme komentovat,“ řekl ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.
EPH podle jednoho zdroje souhlasil, že zaplatí kladnou cenu, přestože uhelné elektrárny jsou při současných cenách elektrické energie ztrátové a do budoucna je možné, že budou vyřazeny z provozu. Jiní zájemci od Vattenfallu požadovali peníze, jimiž by pokryli budoucí náklady na zavírání provozů.
Další český zájemce, společnost Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal, podle zdrojů z nabídky odstoupila. „V tuto chvíli nebudeme a ani nemůžeme komentovat probíhající výběrové řízení,“ řekl ČTK mluvčí skupiny Czech Coal David Vidomus.
Zdroje Reuters tvrdí, že z nabídky odstoupila také německá energetická skupina Steag s australským investičním fondem Macquarie. Jejich návrh prý požadoval vysoký příspěvek od Vattenfallu, a měl proto nižší šanci než nabídka EPH. Fond Macquarie se k záležitosti odmítl vyjádřit.
Obchod mohou zkomplikovat německé úřady
Švédský ministr pro rozvoj podnikání a inovace Mikael Damberg agentuře Reuters řekl, že Vattenfall zatím návrh prodeje svých aktivit v Německu nepředložil. Vláda se ale podle něj začala připravovat na případné zhodnocení transakce, bude-li nějaká předložena. Švédský stát je vlastníkem Vattenfallu.
EPH už v současnosti v Německu vlastní těžební společnost Mibrag a firmu HSR, která provozuje hnědouhelnou elektrárnu Buschhaus a povrchový důl Schöningen.
Největšími akcionáři EPH jsou podnikatelé Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, kteří společně drží dvě třetiny akcií. V PPF Investments má menšinový podíl nejbohatší Čech Petr Kellner. PPF Investments funguje nezávisle na finanční skupině PPF, ve které má Kellner majoritu. Kellner přes ni ale investuje do nových projektů.
Případnou transakci by ale mohly zkomplikovat německé báňské úřady, řekl zdroj Reuters. Po EPH by mohly požadovat, aby část z finančních prostředků ve výši zhruba 1,5 miliardy eur (40,5 miliardy korun) určených na zastavování provozů složila v hotovosti jako zálohu.
