Dnešní znovuuvedení reaktoru do provozu lze považovat za úspěch japonského premiéra Šinzó Abeho, který je zastáncem jaderné energetiky z ekonomických důvodů. Hospodářské zájmy tak převážily nad odporem obyvatel. Až do poslední chvíle se odpůrci jaderné energie pokoušeli plány vlády zhatit.
První blok elektrárny, kterou v provincii Kagošima provozuje společnost Kyushu Electric Power, bude vyrábět elektrický proud od pátku a v září pak má být spuštěn ostrý provoz. Signál ke spuštění reaktoru byl vydán dnes ve 3:30.
Demonstrace před znovuspuštěním elektrárny
V pondělí před elektrárnou Sendai demonstrovaly stovky odpůrců jádra. Provozovateli a úřadům zazlívají, že nevyjasnili, jak by rychle evakuovali desítky tisíc lidí z okolí v případě podobné katastrofy, jakou byla fukušimská.
V okruhu 30 kilometrů kolem sendaiské elektrárny žije zhruba 220 tisíc lidí. Kromě neustálého nebezpečí mohutných zemětřesení ohrožuje elektrárnu Sendai sopka Sakuradžima. Jeden z nejaktivnějších vulkánů světa je od elektrárny vzdálen pouhých 50 kilometrů.
„Ignorují základní zásady jaderné bezpečnosti a ochrany veřejného zdraví,“ řekl agentuře DPA Shaun Burnie, jaderný expert z organizace Greenpeace.
Znovuspuštění reaktoru navíc následuje jen několik dní po vzpomínkových akcích věnovaných obětem svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Také přeživší katastrofy z roku 1945 vyjádřili odpor vůči návratu k jaderné energii.
Protestoval i expremiér
Mezi demonstranty, kteří se v pondělí sešli před jadernou elektrárnou Sendai, byl i Abeho předchůdce Naoto Kan, jenž byl premiérem v době fukušimské katastrofy. Kan ještě v premiérském úřadu prodělal proměnu od zastánce jádra k jeho rozhodnému odpůrci.
Abe naopak považuje opětovné spuštění reaktorů za ekonomickou nutnost. Energetické koncerny pokrývají spotřebu elektřiny zvýšenou výrobou v tepelných elektrárnách. Kvůli tomu ale musí třetí největší ekonomika světa dovážet drahou ropu a plyn.
Třetina energie z jádra
Před fukušimskou katastrofou Japonsko krylo třetinu své spotřeby elektřiny jadernou energií. Abeho vláda nyní usiluje o pokrytí energetických potřeb země jadernou energií z 20 až 22 procent do roku 2030. Japonský Úřad pro dohled nad jadernou energií (NRA) nyní prověřuje ještě dalších 24 reaktorů.
V říjnu chce Kyushu Eletric spustit i druhý blok elektrárny Sendai, která se loni v září stala první japonskou jadernou elektrárnou, která splnila nové bezpečnostní předpisy. Ty považuje japonská vláda za nejpřísnější na světě.
| WSJ: Pět otázek a odpovědí kolem japonské jaderné politiky |
|---|
| Jaký je stav japonských jaderných reaktorů? Japonsko mělo 54 jaderných reaktorů, které před zemětřesením a přívalovou vlnou cunami 11. března 2011 dodávaly zhruba 30 procent veškeré energie. Katastrofa ve Fukušimě znamenala trvalé odstavení všech šesti jaderných reaktorů místní jaderné elektrárny. Dalších pět starých reaktorů by vyžadovalo příliš vysoké investice, aby splnily nové bezpečnostní požadavky zavedené v červenci 2013, a proto budou vyřazeny z provozu. Tím v Japonsku zůstalo 43 provozuschopných jaderných reaktorů. |
| V jakém stavu je likvidace škod ve Fukušimě? Snahy vyčistit elektrárnu Fukušima a její okolí těžce zamořené radiací maří opakované úniky radiace. Předpokládá se, že očista potrvá řadu desetiletí; po tuto dobu se do oblasti nebudou moci vrátit desítky tisíc obyvatel. |
| Kolik reaktorů je možné restartovat? Kontrolou japonského Úřadu pro jadernou energii zatím prošlo pět reaktorů, včetně reaktoru číslo jedna v elektrárně Sendai, který byl znovu spuštěn dnes. Druhý reaktor této elektrárny má být znovu uveden do provozu později v letošním roce. Kontrolou prošly také reaktory tři a čtyři v elektrárně Takahama společnosti Kansai Electric Power v prefektuře Fukui na západě země, stejně jako reaktor číslo tři elektrárny Ikata společnosti Shikoku Electric Power v prefektuře Ehime. Ještě jim ale zbývá několik procedur, než je bude možné znovu spustit. Více než dvě desítky dalších reaktorů se nyní prověřují, zda splňují nová bezpečnostní pravidla. |
| Jaká je vládní jaderná politika? Premiér Šinzó Abe a jeho vláda uvádějí, že chtějí reaktory znovu uvést do provozu, aby skončila závislost země na dovážené energii. Po odstavení všech jaderných reaktorů po katastrofě z roku 2011 byla země závislá na dovozu uhlí, tekutého zemního plynu a ropy, které zajišťovaly téměř 90 procent energetických potřeb země. |
| Co si myslí veřejnost? Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že většina Japonců se staví proti restartu reaktorů. Tato skutečnost je jedním z faktorů, které srážejí dolů oblibu premiéra Šinzó Abeho. Kritici se především odvolávají na rizika pro životní prostředí v zemi, která leží v oblasti náchylné na zemětřesení a další přírodní katastrofy. Průzkum, který osmého až devátého srpna provedl místní tisk, zjistil, že proti restartu reaktoru v Sendai je 57 procent dotázaných. Pro bylo jen 30 procent dotázaných, zbytek nemá vyhraněný názor. |
