Soukromí spotřebitelé v Německu platí nejvyšší ceny elektřiny v Evropě, tvrdí červnová zpráva Eurostatu. Spolková republika vystřídala na vrcholu žebříčku dlouholetého rekordmana Dánsko. Německé ceny se budou pravděpodobně dále zvyšovat kvůli postupnému vyřazování uhelné energie.
Německo chce do roku 2020 snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent oproti roku 1990. Přestože energetický sektor dokázal v posledních letech snížit celkové emise, federální vláda si dala za úkol omezit a posléze zcela ukončit používání uhlí v energetice.
V současnosti pochází v Německu téměř 40 procent elektřiny z hnědého a černého uhlí. Její výroba je cenově efektivní a spolehlivá, ale náročná na emise oxidu uhličitého. Právě kvůli vysokému podílu uhelných elektráren na produkci elektřiny nejspíš Německo své klimatické cíle do roku 2020 nesplní.
Spolková republika ustanovila komisi, která má vypracovat plán na postupné ukončení výroby uhelné energie. Tu pravděpodobně nahradí výrazně dražší plynové elektrárny. Komise by měla oznámit konečné datum ještě v tomto roce.
Na základě toho se poté budou vyvíjet ceny elektřiny. Čím rychleji se přestane používat uhlí, tím více budou stoupat ceny elektřiny. V současnosti německou domácnost stojí megawatthodina 300 eur (pro představu, průměrná česká domácnost spotřebuje zhruba 3,3 MWh elektřiny za rok), podobná částka se platí i v Dánsku a Belgii. V České republice jsou ceny zhruba poloviční oproti naším západním sousedům. Nejlevnější elektřinu mají na Ukrajině, kde za MWh zaplatí přibližně 38 eur.
Německý deníkHandelsblattmá k dispozici studii pravděpodobného vývoje cen provedenou dodavatelem energie RWE ve spolupráci s poradenstvím Frontier Economics. Podle dokumentu se ceny elektřiny v Německu zvýší o 25 eur za megawatthodinu v případě, že se uhlí přestane používat do roku 2040. Pokud by Spolková republika stanovila jako konečný rok 2050, šlo by o 16 eur za MWh. Každý rok by tak Německo vyšel zhruba o čtyři miliardy eur dráž než při nezměněném stavu. Dodatečné náklady v letech 2020 až 2040 by představovaly přibližně 29 miliard eur.
Plánovaná změna znepokojuje zejména firmy pohybující se v mezinárodním prostředí. „Společnosti z energeticky náročných odvětví, které soupeří na mezinárodním trhu, nemohou zvládnout dodatečné náklady vyplývající z nových vnitrostátních nařízení. Budou potřebovat kompenzaci," říká Utz Tillmann, ředitel Německého svazu chemického průmyslu (VCI).
