RWE svou dceru innogy už poslal v roce 2016 na burzu. Z výnosu z prodeje 23 procent akcií RWE získala pět miliard eur. Dvě miliardy dostala innogy na investice, zatímco tři zbývající miliardy si vzala RWE na krytí ztrát z provozu a útlumu konvenčních elektráren.
E.ON naopak konvenční výrobu elektřiny vyčlenil do samostatné společnosti Uniper. O ni se ucházela finská energetická společnosti Fortum. Jenže zatím se dostala jen k necelým 47 procentům akcií, za něž zaplatila osm miliard eur. O zbytek se s E.ON už několik měsíců dohaduje.
Němci mimo jiné požadují, aby za ostatní akcie zaplatili Finové více. Podobné diskuze se vedou i v Česku. Jenže případné rozdělování ČEZ by nebylo vedeno ani tak vizí budování nové zelené energetiky, ale potřebou postavit novou jadernou elektrárnu v Dukovanech a v Temelíně.
V jednom z možných scénářů by konvenční elektrárny převzal stát, zatímco v distribuci a prodeji elektřiny spolu s energetickými službami by získali větší podíl noví investoři. Na restrukturalizaci velkých, zejména německých energetik zatím vydělává český Energetický a průmyslový holding. Levně kupuje konvenční elektrárny, kterých se původní majitelé kvůli ozelenění svého byznysu zbavují.
