Německý parlament novelu atomového zákona schválil už na přelomu června a července. Wulff poté oznámil, že chce nejprve pečlivě prověřit jeho ústavnost, než pod něj připojí svůj podpis. Kritizoval přitom vládu kancléřky Angely Merkelové za přílišnou rychlost, s jakou komplikované téma ukončení využívání jádra prosadila.
Německá vláda křesťanských demokratů (CDU/CSU) a liberálů (FDP) rozhodla o odchodu od jaderné energetiky po březnové havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima, kterou způsobilo ničivé zemětřesení a následná přílivová vlna cunami.
Podle zákona, který na konci června schválil Spolkový sněm a 8. července Spolková rada, zůstane natrvalo odstaveno sedm nejstarších jaderných elektráren spolu s poruchovým blokem v Krümmelu, které kabinet Angely Merkelové nechal dočasně vyřadit z provozu už po nehodě ve Fukušimě. Zbývajících devět reaktorů bude postupně utlumováno mezi lety 2015 a 2022. Místo nich chce v budoucnu ve větší míře využívat energii z obnovitelných zdrojů a paroplynových elektráren.
Současná berlínská koalice se tak v zásadě vrátila k harmonogramu, který v roce 2000 schválila tehdejší vláda sociálních demokratů (SPD) a Zelených v čele s kancléřem Gerhardem Schröderem (SPD). Obě nyní opoziční strany také při hlasování v parlamentu odklon od jádra podpořily. Ještě loni kancléřčina vláda prosadila prodloužení provozu všech 17 jaderných elektráren v Německu v průměru o 12 let. To Wulff tehdy podepsal bez delšího váhání.
