„Pro zájemce o domácí sluneční elektrárny to je jistě velká úleva, protože se vyhnou tomu, že po připojení byť jen jednoho panelu na střeše se stanou ze zákona podnikateli se všemi důsledky,“ řekl Cihelka. Nyní je podle něj zájem o solární panely poměrně malý. „Například za minulý rok byly v ČR nainstalovány nové sluneční elektrárny s výkonem menším než jeden megawatt,“ řekl.
Podle dat ERÚ byly ke konci loňského roku v Česku instalovány fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 2126,26 MW, proti konci roku 2014 šlo o nárůst o pouhých 0,35 MW. Malé fotovoltaiky do pěti kW zaujímaly asi 2,5 procenta z celkového instalovaného výkonu solárních elektráren. Během takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren zvýšil z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Chybí podpora
Cihelka uvedl, že důvodem útlumu je zejména zastavení provozní podpory, ale také absence nefinančního systému, který by podporu nahradil. Novela zákona, která podporu OZE omezila, platí v Česku od začátku roku 2014. Netýká se pouze nových vodních elektráren s nejvyšším instalovaným výkonem do deseti megawattů.
Cihelka dále uvedl, že ceny malých fotovoltaických systémů se pohybují kolem 35 tisíc korun za kW pro instalace mezi 20 až 30 kW a ke 40 tisícům za kW pro instalace do deseti kW. „Ceny jsou už asi dva roky poměrně neměnné,“ řekl. Pro rodinné domy jsou typické instalace kolem pěti kW.
Novela energetického zákona mimo jiné mění způsob platby poplatku za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Nově už se nemá platit v ceně elektřiny, ale podle kapacity hlavního jističe odběratelů. Nyní platí všichni odběratelé v rámci poplatku na OZE 495 korun za megawatthodinu. Zákon budou nyní projednávat senátoři.
Dušan Šrámek: Kdo se bojí energetického zákona?
