Když někdo přijde během života o zrak, je to samozřejmě obrovská rána, slepota znamená velká omezení. Jenže jsou lidé, kteří se ani přesto nevzdali své práce a koníčka zároveň.
Jmenuje se Stewart Jones, bydlí na břehu Highland Lake ve Winstedu, na severozápadě amerického státu Connecticut a je mu 73 let. Tenhle pán, jehož jméno jste určitě nikdy neslyšeli, je jedním z mnoha renovátorů a úpravců starších vozů Jaguar. Jenže osud k němu byl dosti krutý, po automobilové nehodě před nějakými třiceti lety postupně přicházel o zrak, až úplně oslepl.
Normální člověk by si pořídil psa, bílou hůl, s invalidním důchodem by žil doma a spoléhal na pomoc rodiny a přátel. Jenže Stew takový není. Renovuje britské kočky, samozřejmě ty čtyřkolové. Specializuje se hlavně na dvanáctiválcové E-Type poslední, v pořadí třetí série. Obzvláště pak zámořských specifikací modelů 1973 a 1974, jejich rozdíly zná do nejmenšího detailu. Ten pozdější dostal ošklivé předpisové „pětimílové“ nárazníky, které musely bez poškození odolat srážce s překážkou do rychlosti 8 km/h. Samozřejmě na to není sám, má k sobě partu dalších mechaniků. Auta, která staví, sice nevidí, ale cítí je. A paměť mu i přes vyšší věk stále slouží dobře.
„Vnímám všechny dojmy kromě barvy. Můžu poslouchat běžící motor a zjistit závadu, špatný válec, ojnici, nebo cokoliv jiného. Auta si představuji v mé mysli.“ Samozřejmě se jich dotýká také prsty i celýma rukama, cítí jednotlivé kontury, svary i póry v laku. Do svých dvaačtyřiceti let byl ještě slabozraký. Vlastní dílnu, sklad náhradních dílů i showroom. Nečekejte samozřejmě žádnou zaolejovanou garáž, ale nejmodernější techniku včetně lakovny Accudraft, která každých 20 sekund recykluje čistý vzduch.
Obsáhlou fotogalerii si prohlédněte na Auto.cz
