Studie zjistila, že spodních 60 procent domácností z hlediska příjmů dostalo jen asi deset procent objemu subvencí. Horních 20 procent domácností s ročními příjmy nad 75 tisíc dolarů (1,8 milionu korun) získalo 60 procent celkové sumy.
„Nejextrémnějším případem je program zaměřený na elektrické vozy, kde horní příjmová pětina získala asi 90 procent všech daňových kreditů,“ uvedli autoři studie Severin Borenstein a Lucas Davis. „Pro tento přístup sice mohou být některé politické či jiné důvody, bylo by ale zřejmě obtížné hájit jej z hlediska přerozdělování,“ dodali.
Lepší jsou emisní povolenky
Podle nich jsou tyto programy vysoce nerovné i kvůli tomu, že na ně nemají šanci dosáhnout lidé, kteří kvůli nižším příjmům nemusejí platit daně z příjmu.
Na neefektivnost politiky subvencí na podporu zelených zdrojů a úspor ukazuje podle autorů studie rostoucí množství dokladů. Ekonomové se podle nich shodnou, že nejlepším nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů a dalších negativních externalit ze spotřeby energie je buď zdanění, nebo zavedení systému obchodování s omezeným objemem emisních povolenek.
Náklady rostou
Zrušení subvencí pro domácnosti, které si budou nově chtít instalovat na střechách solární panely, tento týden navrhla britská konzervativní vláda. Podle jejího návrhu by tato suma od příštího roku klesla o zhruba 90 procent a pak se zrušila úplně. Roční náklady tohoto programu se vyhouply na 800 milionů liber (30 miliard korun), což je dvojnásobek odhadů předešlé koaliční vlády, která jej zavedla.
Podle kritiků tento program umožňuje bohatým rodinám získávat subvence, které jim v podstatě platí i ti, kdo mají problémy platit rostoucí účty za energii, a propadají se tak do „energetické chudoby“. Například britské ministerstvo energetiky uvedlo, že prudké snížení a postupné zrušení subvencí vyřeší problém přemrštěných výdajů na tento program a ochrání „těžce pracující, kteří platí účty“, napsal list The Telegraph.
