Těžaři se těšili na Trumpovu posedlost vrtáním. Dostali ale nízké ceny ropy, bolestivá cla a nejistotu
V době nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa nebylo pochyb o tom, jak bude vypadat jeho energetická agenda. Vžil se pro ni dlouhodobý republikánský slogan „drill, baby, dril“, značící podporu aktivit těžařů fosilních paliv. Jenže ti po první stovce dní šéfa Bílého domu ve funkci nakonec příliš důvodů k radosti nemají. Zatímco na konci éry jeho předchůdce Joea Bidena stála ropa WTI zhruba 76 dolarů za barel, nyní je za šedesát dolarů. Pro mnoho společností tak zřejmě nebude rentabilní produkci zvyšovat.
I když Biden oficiálně razil zelenou politiku, těžební průmysl za jeho působení zažíval poměrně dobré časy. Spojené státy produkovaly ropu rekordním tempem, loni v průměru vytěžily 13,2 milionu barelů denně. Po začátku války na Ukrajině navíc výrazně stouply ceny komodity a i poté se držely výše než v předchozích letech, a to včetně předpandemických. Bylo tak dopředu jasné, že Trumpovu snahu ještě více těžbu vyšponovat nebude snadné naplnit.
Ceny ropy jsou pod hranicí rentability pro nové vrty
Nyní ze sektoru zaznívá vyloženě zklamání a varování, že prezident podrývá svůj vlastní plán na energetickou nadvládu Spojených států. „Trumpův hazard se cly staví energetickou dominanci na křižovatku,“ řekl webu Politico anonymně jeden z vedoucích pracovníků ropné společnosti, který přispěl na republikánovu volební kampaň.
Průzkum dallaské pobočky Fedu ukazuje, že nynější ceny ropy WTI jsou pro firmy přijatelné z hlediska provozu starých vrtů, ale jsou nevýhodné pro rozjezd nových. Hranice rentability se totiž podle šetření pohybuje mezi 61 a 70 dolary za barel. Řada firem si proto stěžuje na nejistotu ohledně své budoucnosti. Společnosti jako Baker Hughes, Halliburton a SLB (Schlumberger), které poskytují služby pro ropná pole, varují, že investice do průzkumu, vrtání a těžby letos kvůli cenám suroviny zpomalí.
Šéf společnosti SLB Olivier Le Peuch tvrdí, že Trumpovy celní plány poškozují poptávku po ropě, zatímco těžaři skupiny zemí OPEC+ zvyšují nabídku rychleji, než se čekalo. „V tomto prostředí jsou ceny komodit ohroženy, a dokud se nestabilizují, zákazníci pravděpodobně zaujmou opatrnější přístup k aktivitám v blízké budoucnosti,“ řekl Le Peuch minulý týden podle CNBC během setkání s analytiky a investory.
Spojené státy podle něj čelí většímu riziku než zbytek světa, protože tamní těžba je citlivější na ceny. Firma Baker Hughes předpovídá, že globální investice do průzkumu a těžby letos klesnou o jednociferné číslo, zatímco výdaje v Severní Americe půjdou dolů spíše o nižší dvouciferné číslo. Výhled na druhé pololetí však podle ní zůstává velmi nejasný, existuje i riziko zhoršení situace. A to zejména v případě, že se celní válka USA s dalšími zeměmi ještě vyostří.
Drahá ocel zvyšuje náklady na rozvoj sektoru
Nejde přitom pouze o dopady cel na poptávku a ceny ropy. Problémem pro těžaře jsou také přímo dovozní tarify na ocel, které prodražují jejich činnost. Podle některých odhadů mohou zvýšit náklady na nové vrty o desetinu. „Je to hra s nulovým součtem. Pokud máte pevný rozpočet a vrty stojí více, vyvrtáte jich méně,“ řekl The New York Times Steve Pruett ze společnosti Elevation Resources, která produkuje ropu a plyn v západním Texasu.
„Omezujeme vrtání, dokud neuvidíme, co se stane s cly a poptávkou po ropě a kam půjdou ceny ropy,“ sdělil Reuters Bill Daugherty ze společnosti Blackridge Resources, působící v Appalačské pánvi na východě USA.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) už také snížila výhled letošního růstu americké produkce. „Nová cla mohou zdražit nákup oceli a vybavení, což dále odrazuje od vrtání. Spolu s dopadem čínských cel na dovoz amerického etanu a LPG to vedlo k revizi naší prognózy dodávek ropy v USA pro letošní rok směrem dolů o 150 tisíc barelů denně, nyní se očekává růst o 490 tisíc barelů denně. Americký úřad pro energetické informace (EIA) pak snížil odhad růstu produkce o sto tisíc barelů denně na tři sta tisíc.
Zvláštní kapitolou jsou pak americké rafinérie, z nichž jsou mnohé uzpůsobeny na těžkou kanadskou ropu, a bojí se tak celních sporů se severním sousedem. Pro americký ropný průmysl je procitnutí obzvlášť bolestné i proto, že do vítězství Trumpa ve volbách zřejmě investoval nemálo prostředků.
Ministr tvrdí, že se vše zlepší po reindustrializaci USA
The Guardian před časem zveřejnil analýzu ekologických aktivistů, vycházející z dat o financování kampaní a reklam. Velké ropné firmy podle ní během minulého volebního cyklu utratily 445 milionů dolarů, aby lobbovaly u Trumpa, v Kongresu a působily na voliče. Nyní si někteří představitelé sektoru stěžují na nezájem republikánských politiků o jejich potíže a na to, že část Trumpova týmu by si přála nízké ceny ropy, což je v rozporu se zájmy těžařů.
Americký ministr energetiky Chris Wright nedávno připustil, že v odvětví je nyní hodně úzkosti a nejistoty. Věří však, že se situace brzy zlepší. „To bude pryč za pár týdnů. Možná to bude pár měsíců, ale myslím, že za pár týdnů v tom budeme mít jasněji,“ řekl dost vágně na obranu Trumpovy obchodní politiky zástupcům průmyslu.
Až se ale díky prezidentovým krokům podaří zajistit reindustrializaci Spojených států, zvedne se podle něj poptávka po energiích. Ministr také zdůraznil, že současná administrativa činí vše pro to, aby šly těžařům dolů náklady na jejich aktivity, a to především rušením regulací a urychlováním povolovacích procesů.
