Americký prezident Joe Biden tento týden ohlásil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení, a požádal o možnost dokončit svou práci. Jednou z jeho priorit je energetická transformace, jež však zatím budí spíše rozpaky. Šéf Bílého domu sice postrašil Evropu velkými subvencemi, které chce nalít do zelených technologií, konkrétní pravidla ale váznou. Vzhledem k válce na Ukrajině a sporům s kartelem OPEC mají Spojené státy letos nakročeno k rekordní těžbě ropy, což zalarmovalo ekology.
Bidenova administrativa slibuje, že do roku 2035 bude americká výroba elektřiny bezuhlíková. Loni přitom téměř dvě třetiny elektrické energie v zemi pocházely z fosilních zdrojů, kdy plyn hrál o něco větší roli než uhlí. Obnovitelné zdroje se na výrobě podílely z pětiny, zbytek zajistilo jádro.
Je tedy zřejmé, že tyto Bidenovy plány jsou velmi ambiciózní a stejně tak i jeho další cíle: padesátiprocentní snížení emisí oxidu uhličitého v celé ekonomice do konce dekády oproti úrovni roku 2005 a dosažení dvoutřetinového podílu elektromobilů mezi všemi prodanými osobními auty v roce 2032. Zelený přechod má podpořit mimo jiné 369 miliard dolarů v rámci zákona o snižování inflace (IRA), který vyvolal v Evropě silný strach z odlivu investic.
Už se však objevují náznaky prvních potíží s realizací takových záměrů, kupříkladu v oblasti fotovoltaiky. Projekty váznou na chybějící definici panelů domácího původu a představitelé sektoru poukazují na to, že některé součástky se v USA vůbec neprodukují. Jenže Biden by právě rád domácí výrobu podnítil a ukončil čínskou dominanci v tomto odvětví.
„Je tu spousta peněz připravených na investice a čeká se jen na poslední útržek informací, které tyto investice zajistí,“ citovala agentura Reuters představitele skupiny výrobců Solar Energy Manufacturers for America (SEMA) Mikea Carra.
Solárníci si stěžují ale i na další potíže, které boom brzdí, mimo jiné na byrokratické průtahy týkající se souhlasu s připojováním projektů k síti. „Jsem velmi frustrovaná zmařením tohoto potenciálu, ale také doufám, že administrativa pomůže vyřešit některé problémy,“ řekla počátkem roku Bloombergu šéfka asociace solárního průmyslu SEIA Abigail Rossová Hopperová. Očekává se proto, že významný nárůst instalací začne až v příštích letech.
Pochyby panují i nad realizovatelností cíle, jenž se týká elektromobility. „K takovým transformacím docházelo v průběhu desetiletí,“ poznamenala podle New York Times analytička společnosti S&P Global Stephanie Brinleyová s tím, že agresivní časový horizont bude vyžadovat koordinaci řady kroků. Kritici tvrdí, že USA nemají přenosovou soustavu uzpůsobenou těmto plánům, chybět podle nich budou dobíjecí stanice a v neposlední řadě se bojí nedostatku surovin pro výrobu baterií.
Není navíc jisté, zda štědré daňové úlevy ve výši 7500 dolarů mezi Američany dostatečně zpopularizují auta na elektrický pohon. Z průzkumu chicagské univerzity vyplývá, že téměř polovina tázaných si jako své příští vozidlo to na elektrický pohon nejspíš nekoupí. Za velmi pravděpodobný takový nákup označila pouhá pětina. Většina jich vyjádřila obavy právě z nedostatku nabíječek, vozy navíc i přes daňové úlevy zůstávají oproti těm se spalovacími motory drahé.
Největší kritiku environmentalistů však vzbuzuje fakt, že dosavadní Bidenova energetická politika je poněkud dvoucestná a v tuto chvíli neexistují náznaky, že by země směřovala k omezení těžby ropy.
Právě naopak. Válka na Ukrajině a neochota kartelu OPEC pustit na světové trhy více suroviny vede k tomu, že USA budou letos podle prognózy Úřadu pro energetické informace USA (EIA) produkovat ropu tempem 12,4 milionu barelů denně. To by překonalo předpandemický rekord z roku 2019, tedy z éry prezidenta Donalda Trumpa nakloněného ropné lobby. Příští rok by to mohlo být dokonce 12,8 milionu barelů.
„Za zelenou clonou Bidenových klimatických slibů pokračuje destruktivní expanze fosilních paliv v projektu za projektem,“ řekla AP Jean Su z americké ekologické organizace Středisko pro biologickou diverzitu. Obrovskou kritiku vyvol především rozsáhlý projekt těžby na Aljašce Willow, jenž byl schválen minulý měsíc.
Administrativa nedávno také nabídla ropným společnostem práva na těžbu ve federálních vodách Mexického zálivu. V kampani přitom prezident sliboval, že vrty na federální půdě skončí. Ve skutečnosti jich podle Washington Post už schválil více, než stihl v této fázi prezidentství jeho předchůdce.
Podobně je tomu se zemním plynem, jehož produkce by letos rovněž měla být rekordní. Část ho jde v podobě LNG na export. Loni narostl především vývoz do Evropy, která se tak snaží nahradit surovinu z Ruska. Do roku 2027 by se měly americké exportní kapacity více než zdvojnásobit. Vzmáhá se i export ropy a ropných produktů.
Ekologicky smýšlejícím Američanům se však tato pomoc nelíbí, protestují mimo jiné proti plánu na posílení americké vývozní infrastruktury na ropu. Tvrdí, že čtyři plánované terminály v Texasu jsou „uhlíkové bomby“, které dále podkopávají důvěryhodnost Bidenových klimatických aktivit.
„Jakékoli další emise jsou v přímém rozporu s klimatickými cíli a je pokrytecké, aby Bidenova administrativa umožnila tyto věci postavit a pak řekla, že USA chtějí snížit své vlastní emise,“ citoval britský The Guardian analytika Bairda Langenbrunnera z americké organizace Global Energy Monitor.
