Cla na sousedy by Američané pocítili u čerpacích stanic. Mohou zkomplikovat jadernou renesanci a poškodit automobilky
Americký prezident Donald Trump odložil o měsíc 25procentní cla na zboží z Kanady a Mexika. V případě energetického importu od severního souseda je ve hře sazba deseti procent. Pokud by k realizaci Trumpova záměru nakonec došlo, zdražily by nejspíš Američanům pohonné hmoty v době, kdy od prezidenta naopak čekají snížení svých životních nákladů. Kanada je navíc zdrojem dalších důležitých surovin pro Spojené státy v době, kdy se Západ snaží zbavit závislosti na Číně a Rusku. Cla tak mohou dále zdražit uran, potřebný pro rozvoj jaderné energetiky, který v USA v poslední době podněcují technologické firmy.
Spojené státy dovážejí zhruba čtyři miliony barelů kanadské ropy denně, v případě mexické jde o 450 tisíc barelů. Cla na tento import by znamenala vyšší náklady na výrobu paliv a je pravděpodobné, že velkou část z toho by zaplatil spotřebitel.
„Očekávejte, že ceny pohonných hmot znatelně vzrostou, pokud ropa a rafinované produkty nebudou mít výjimku,“ uvedl na sociálních sítích Patrick De Haan, analytik společnosti GasBuddy, která shromažďuje údaje o cenách na čerpacích stanicích. Reuters řekl, že dopad na spotřebitele se bude zhoršovat, čím déle se budou tarify protahovat.
VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler v pořadu FLOW.

Rafinerie jsou projektované na kanadskou ropu
Americká asociace výrobců paliv a petrochemických výrobců, která zastupuje rafinérské společnosti, o víkendu uvedla, že doufá ve zrušení cel dříve, než Američané začnou pociťovat dopad. Trump přitom podle Bílého domu přišel s nižší sazbou na kanadskou ropu právě v obavě z vysokých cen benzinu. Přesto cla nejspíše budou bolet obě strany.
„Ropa z Alberty nemá moc možností, kam jít, a rafinerie na Středozápadě nemají moc možností, kde získávat suroviny,“ podotkl podle zmíněné agentury John LaForge z investičního institutu Wells Fargo. „Spotřebitelé ve státech jako Michigan, Wisconsin, Indiana a Ohio proto nejvíce pocítí dopad očekávaných vyšších cen v důsledku těchto tarifů,“ uvedl ve své studii washingtonský Ústav pro energetický výzkum (IER).
Obecně je mnoho rafinerií v USA konstruováno na zpracování těžké ropy z Kanady či odjinud místo na úpravu té domácí, lehké, protože se tehdy nepočítalo s břidlicovým boomem. Pro podniky v Mexickém zálivu však nejspíš bude snazší najít náhradu za mexickou ropu.
Dopady cel mohou být i globální, protože světové ceny ropy už mírně vzrostly. Surovina WTI se nyní pohybuje kolem 74 dolarů za barel, Brent se krátce dostal nad 77 dolarů za barel. Pokud na americkém kontinentu nedojde ke smíru, mohly by se výhledově zvedat ceny pohonných hmot i jinde, včetně Česka.
Spojené státy potřebují kanadský uran
Ve sporu však zdaleka nejde pouze o ropu. Kanada je pro USA významným zdrojem uranu, hliníku, niklu, oceli, mědi a niobu. V roce 2023 odtud podle Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) Spojené státy dovezly suroviny za 47 miliard dolarů. Následovala ji Čína s 28 miliardami dolarů. Důsledky cel tak mohou být zvláště zraňující pro obranný průmysl, jadernou energetiku a těžký průmysl.
Tarify jsou na stole v době, kdy velké technologické firmy jako Microsoft, Google a Amazon, ve snaze zajistit si dostatek energie, podnítily oživení amerického jádra. Uzavírají smlouvy o odběru elektřiny se společnostmi, které se snaží obnovit staré jaderné elektrárny, nebo vyvíjejí malé modulární. Spojené státy přitom v současnosti téměř veškerý uran dovážejí. Kromě Kanady také z Austrálie, Ruska, Kazachstánu a Uzbekistánu. Loni exprezident Joe Biden podepsal postupný zákaz na ruský uranový dovoz.
Velké jaderné ambice má však i řada dalších zemí, a tak se očekává globální nárůst poptávky po uranu. Ceny suroviny byly v posledních dvou letech nejvyšší za patnáct let a stávající dodavatelé mají potíže uspokojit poptávku. Americké firmy proto v poslední době oživují staré uranové doly ve státech Wyoming, Texas, Arizona a Utah. Jenže tato naleziště jsou vesměs malá a jejich zásoby se brzy vyčerpají.
Pozornost Západu se proto silně upírá ke Kanadě, kde se na těžbu uranu zaměřuje několik společností v čele s firmou Cameco. Očekává se, že díky otvírání nových dolů by se místní produkce mohla do roku 2035 zdvojnásobit. „Kanada nejenomže těží dostatek uranu na palivo do našich domácích reaktorů, ale jsme také jedinou zemí G7, která může dodávat uran pro reaktory našich spojenců,“ pochlubil se před časem listu Financial Times ministr energetiky Jonathan Wilkinson.
Potíže může mít i americký automobilový průmysl
Kanadské firmy si dělají naděje, že do pár let předběhnou v těžbě jaderného materiálu Kazachstán, a pomohou tak posílit bezpečnost západního jaderného průmyslu. Analytici kromě vládní podpory v současné atmosféře jaderného nadšení očekávají i příliv soukromých investic do sektoru. Zvlášť když uran z provincie Saskatchewan je vysoce kvalitní. „Spolupráce mezi Spojenými státy a Kanadou bude zásadní pro vytvoření odolného a bezpečného dodavatelského řetězce uranu,“ podotýká CSIS.
Středisko varuje, že cla na Kanadu mohou také přinést výhodu pro Peking v oblasti výroby zbraňových systémů a munice a ještě více posílit jeho převahu nad USA v loďařství. Zdražení niklu a hliníku totiž nejspíš zbrzdí úsilí o navýšení domacích průmyslových kapacit. Nerosty těžené ve Spojených státech nebo Kanadě se přitom podle expertů často během zpracování a výroby přesouvají tam a zpět přes hranice.
„Například automobilové díly mohou překročit hranice mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem až osmkrát, než se dostanou do stádia konečné montáže. Automobilový průmysl v USA zaměstnává 308 tisíc pracovníků, cla by toto číslo mohla drasticky snížit,“ zdůraznilo CSIS.
Nejvíce by pravděpodobně byla postižena společnost General Motors, uvádí The New York Times. Automobilka vyrábí v Mexiku mnohem více vozidel než kterýkoli jiný výrobce, loni to bylo více než 842 tisíc. „Cla jsou velmi, velmi velkou hrozbou pro výrobce a státy produkující automobily,“ řekl listu Patrick Anderson z poradenské společnosti Anderson Economic Group z Michiganu.
Bezprostředním dopadem by tak byla zpoždění a zmatky na hraničních přechodech. Odhadl, že cla by mohla zdražit nákladní a další větší auta, dodávaná z Kanady a Mexika, o deset tisíc i více dolarů.