Nová plavební cesta u Děčína se stane další branou do Česka. Po Labi popluje i materiál do Dukovan
Stavba plavebního stupně Děčín, který má zajistit lepší splavnost Labe na klíčové říční trase do Hamburku, se již poněkolikáté dostává do fáze posuzování vlivu na životní prostředí. Zásadní krok, po jehož splnění by se realizace projektu výrazně přiblížila, v minulosti narážel na odpor ekologů a úředníků. Vybudování jezu nedaleko hranic s Německem přitom může do budoucna výrazně pomoci hned v několika klíčových oblastech.
Úsek od Ústí nad Labem po státní hranici s Německem je na české vodní cestě problematický. Kvůli nízkému stavu vody je Labe velkou část roku nesplavná. „Nejsou výjimkou roky, kdy se zde nemůže jezdit třeba 180 dní v roce. Plavební stupeň Děčín by měl zajistit minimální ekonomický ponor alespoň po 345 dní v roce,“ říká šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.
Projekt zohledňuje i ekologické aspekty stavby, které byly v minulosti předmětem sporů a důvodem, proč jez dosud nestojí. Při jeho vybudování se počítá s realizací širokých rybích přechodů a biokoridorů, součástí bude zároveň i vodní elektrárna. Dojít má navíc k rekultivaci břehů v Děčíně.
V současné době začíná již potřetí proces EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Historie projektu sahá až do první poloviny 20. století. Od devadesátých let se pak debaty vedou téměř neustále. Plány původně počítaly s výstavbou dvou plavebních stupňů. Kompromisním řešením je nakonec pouze jeden, který má k naplnění záměru splavnosti Labe v úseku u Děčína stačit.
Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je vybudování jezu důležité v mnoha ohledech. „Jedná se o strategicky významnou infrastrukturu, která umožní efektivněji dopravovat nadměrné náklady pro české strategické projekty, jako je například materiál pro nové jaderné bloky v Dukovanech. Má tak sekundární efekt nad rámec lodní dopravy a pozitivní dopad na další významné projekty státu,“ vysvětluje.
Kupka zároveň upozorňuje i na energetickou bezpečnost a potřebu dovozu mnoha surovin z přístavu v Hamburku, například nafty. „Každá odolná země má pamatovat na to, aby měla co nejvíce možných zdrojů energie a co nejvíce možných cest, jak ji dopravit. Připravit se o vodní cestu znamená škrtnout jeden ze způsobů dopravy a škrtnout naši možnost lépe obstát v kritických situacích,“ komentuje Kupka s tím, že v případě odstávky železniční tratě vedoucí údolím Labe směrem do Drážďan dochází při absenci říční dopravy k vážným komplikacím.
Stavba plavebního stupně Děčín má podle ministra Kupky vyjít přibližně na tři miliardy korun v dnešních cenách. Pokud proces EIA tentokrát projde a vše půjde podle plánů, očekává se, že by stavba mohla začít v roce 2032.
„Jsem přesvědčený o tom, že tentokrát jsme blíže ke zdárnému cíli. Máme také mnohem lepší argumentační výzbroj a několik vědeckých studií, které prokázaly, že na dolním toku Labe probíhaly už od druhé poloviny 19. století nejrůznější regulatorní zásahy do koryta. Tím tady definitivně padl argument některých ochránců přírody, že bychom zasahovali do historicky neregulovaného vodního toku. Zároveň se podařilo rozptýlit obavy o to, že by dopravní potenciál nebyl dostatečně podložený,“ doplňuje Kupka.
