Německá vláda po havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 rozhodla o předčasném uzavření všech jaderných elektráren v zemi. Jaderné zdroje by měly přestat dodávat elektřinu do sítě nejpozději v roce 2022.
Vattenfall se kvůli rozhodnutí německé vlády obrátil na rozhodčí soud Světové banky ve Washingtonu. Švédský koncern je přesvědčen, že Berlín odklonem od jaderné energetiky omezil jeho vlastnická práva. Vattenfall v Německu vlastní podíl 67 procent v jaderné elektrárně Brunsbüttel, polovinu v elektrárně Krümmel a 20 procent v elektrárně Brokdorf. Celkový podíl koncernu na výrobě elektřiny z jádra v Německu činí sedm procent.
Německé koncerny E.ON a RWE, které v zemi provozují zbývající jaderné elektrárny, nemají jakožto domácí podniky možnost domáhat se stejně jako Vattenfall odškodnění za zmařenou investici u rozhodčího soudu. Firmy ale podaly žalobu k německému ústavnímu soudu, podle níž odklon od jádra znehodnotil jejich vlastnictví. Soud ve věci zatím nerozhodl. Pokud by však firmám vyhověl, podle odborníků by mohly oba německé koncerny požadovat po státu celkem až 15 miliard eur.
Německo se rozhodlo opustit jadernou energii po havárii ve Fukušimě, která byla jedním z nejhorších případů úniku radiace v historii. Výkon jaderných elektráren by podle plánu německé vlády měly nahradit obnovitelné zdroje.
