Největší podporu přes 500 milionů korun v roce 2011 získala druhá největší solární elektrárna v Česku, Nová Ves-Vepřek, která má neznámého majitele. Její výkon byl tehdy 33 MW, nyní je o dvě MW vyšší. Největší tuzemská solární elektrárna Ralsko s instalovaným výkonem přes 38 MW, kterou vlastní ČEZ, v roce 2011 dostala podporu téměř 478 milionů korun.
Elektrárna Brno Tuřany, kterou vlastní Brno Solar Park s akciemi na majitele, tedy s neznámým vlastníkem, získala v roce 2011 necelých 130 milionů korun. Tehdy ale výkon elektrárny činil osm MW, zatímco nyní má přes 21 MW. Další elektrárna s neznámým majitelem, solární park Letkov, získala tehdy 68 milionů korun. Její výkon byl ovšem tehdy poloviční, tedy pět MW.
Podporu nad deset milionů korun získalo v roce 2011 zhruba 650 solárních elektráren. Některé firmy přitom vlastní více fotovoltaických zdrojů. Například společnost Ren Power CZ, která vlastní elektrárny Zašová a Bařice-Velké Těšany, dostala za oba zdroje podporu zhruba 237 milionů korun.
Sluneční elektrárny s nižší podporou než 280 tisíc korun za rok úřad jmenovitě nezveřejnil. Podle dat jich bylo ale přesně 9924 s instalovaným výkonem 68.230 kW a souhrnnou podporou přes 817 milionů korun. Jejich podpora za rok 2011 přitom nepřesáhla jednotlivě jeden roční průměrný plat, tedy podle dnešního vyjádření předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové zhruba 277 tisíc korun. Většinou se jedná podle Vitáskové a majitele malých elektráren na střechách rodinných domů.
Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 Kč/MWh. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun.
ERÚ minulý týden oznámil, že někteří jeho pracovníci v letech 2005 až 2011 zřejmě postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny. Kvůli netransparentně stanoveným vyšším cenám údajně vznikly škody za desítky miliard korun. Solární boom nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011 stát výrazně snížil výkupní ceny pro nově připojené zdroje a zájem investorů o výstavbu nových elektráren opadl.
Mezi další podporované zdroje patří například vodní a větrné elektrárny, elektrárny vyrábějící energii spalováním biomasy nebo využívající bioplyn, kombinovaní výrobci elektřiny a tepla nebo z důlních plynů.
V případě kombinované výroby tepla a elektřiny získalo v roce 2011 podporu přes 560 zdrojů, přičemž 277 jich bylo tzv. podlimitních. Podporu od státu dostalo rovněž 28 elektráren vyrábějících energii z podporovaných zdrojů energie, kterým jsou i důlní plyny z otevřených dolů.
