Pivovary a sladovny a další subjekty již nyní přispívají miliony korun ročně. Podle manažerky Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Věry Hönigové ale příspěvek firem během posledních pěti let klesl o třetinu na deset milionů korun. Důvodem je centralizace výroby, zavírání průmyslových pivovarů a sladoven, krize, loňské zvýšení spotřební daně na pivo i zahraniční vlastníci, kteří nepodporují výzkum na národní úrovni.
„Náklady na výzkum, který je již nyní podfinancován, ale stále rostou. Z těchto důvodů bylo potřeba zvrátit trend a přiblížit se optimální částce z komerčního sektoru, která by se měla přiblížit 20 milionům ročně,“ řekla Hönigová. Založení nadace se chopilo Sdružení právnických osob pro podporu Českého piva. Peníze chce získávat od pivovarů, státu i Evropské unie.
Podle předsedy sdružení a vrchního sládka Plzeňského Prazdroje Jana Hlaváčka je důvodem založení nadace právě vysoká cena výzkumu. „Chtěli bychom shromaždovat peníze nejen od výrobců piva, ale z celého (výrobního) řetězce,“ podotkl.
Výzkum financuje i český stát, a to prostřednictvím vypisování veřejných soutěží, v nichž z části uspějí i projekty související s pivem. Zatímco v roce 2005 z celkového obratu Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského 63 milionů pokrývaly peníze od státu zhruba pětinu, loni to bylo podle Hönigové z obratu 66 milionů 30 procent a letos tomu bude obdobně.
„Problematika související s pivem se v projektech výzkumu průběžně vyskytuje. V posledních třech letech je podpora poměrně rovnoměrná ve výši asi 7,5 milionu korun,“ uvedla mluvčí rezortu zemědělství Tereza Dvořáčková.
K nadaci se hlásí i nadnárodní výrobci, kteří působí v tuzemsku. „Posláním fondu bude podpora a ochrana výroby piva v naší republice jako součásti národního kulturního dědictví. To považujeme za natolik důležité, že jsme se k této iniciativě připojili,“ řekla například mluvčí Heinekenu ČR Kateřina Beute.
