Se žádostí o úplatek při získávání zakázky se v minulém roce setkalo 14 procent stavebních firem, loni takto odpověděli zástupci 19 procent společností a například ještě před čtyřmi lety 41 procent. Výrazně na 71 procent navíc v nynějším průzkumu vzrostl podíl firem, které podle svých ředitelů v minulém roce nebyly o úplatek požádány. V roce 2013 to přitom bylo 60 procent a před čtyřmi lety dokonce jen dvě pětiny.
Situace je rozdílná ve velkých nebo naopak malých a středních firmách. Z nich uvádějí, že loni nebyly požádány o úplatek plné tři čtvrtiny. Z velkých stavebních firem se naproti tomu se žádostí o úplatek nesetkalo pouze 58 procent. Výsledek ale může zkreslovat skutečnost, že zhruba pětina podniků dlouhodobě nechává dotaz na úplatky bez odpovědi.
Pro zakázku udělají firmy cokoliv. Klidně i poruší předpisy
Přes uváděný úbytek korupčních nabídek jsou ale v současnosti stavební společnosti ochotnější než dřív pro získání zakázky riskovat a porušovat své vnitřní předpisy. V nyní zveřejněném průzkumu se k tomu přihlásilo 52 procent podniků, loni to byla méně než polovina.
Porušování svých předpisů pro získání zakázky nejčastěji potvrzují velké stavební společnosti, a to až čtyři z pěti firem. „Důvodem je tvrdý konkurenční boj o zakázky, probíhající aktuálně na trhu. Nikdo nechce být ten, komu vyschne zásobník práce a bude muset trh opustit. Někteří ředitelé uvádí, že pokud by jejich firma neriskovala, téměř žádnou zakázku by neměla šanci získat,“ komentoval výsledky ředitel CEEC Research Jiří Vacek.
Konkurence žene firmy k nulovým nebo záporným maržím
Kvůli konkurenci ve stavebnictví jsou také stále zhruba čtyři z deseti firem ochotné nabídnout cenu s nulovou nebo zápornou marží. V nynějším průzkumu takto odpovědělo 38 procent podniků, jen o tři procentní body méně než loni. Z velkých společností by se uvolila být bez marže dokonce polovina. „Většina velkých společností stále čerpá z rezerv minulých let či z polštáře vysokého vlastního kapitálu,“ podotkl finanční ředitel společnosti VCES Radim Martinek.
Téměř třetina stavebních podniků navíc uvedla, že ve srovnání s minulým rokem jejich marže klesla. Naopak růst marží zaznamenala jen jedna z deseti společností. Minimální čistá marže požadovaná stavebními firmami u standardní zakázky je podle analýzy v průměru sedm procent. U velkých podniků je ale pouze tříprocentní, zatímco v malých a středních firmách osmiprocentní.
Cesta k zakázkám vede přes známosti, ne přes výběrová řízení
Nejefektivnější pro získávání zakázek jsou nyní podle vedoucích představitelů stavebních firem osobní kontakty. Jejich využívání potvrzuje až 97 procent ředitelů společností. Naopak výběrová řízení jsou hodnocena jako nejméně efektivní.
„Ve výběrových řízeních, a zejména v těch financovaných z veřejných prostředků, je cena zpravidla jediným kritériem rozhodujícím o vítězi. Aktuální nedostatek práce na trhu však způsobuje, že se často najde firma ochotná nabídnout i dumpingovou cenu, a díky tomu zakázku vyhrát,“ uvedl Vacek. Ministerstvo pro místní rozvoj nyní pracuje na novém zákonu o veřejných zakázkách, který jejich zadavatelům umožní při výběru vítěze klást vedle ceny důraz také na kvalitu, výhody v oblasti životního prostředí, sociální aspekty či inovace. Platit by mohl od počátku roku 2016.
Ondřej Chládek: Protikorupční hysterie zastavila stavebnictví
