Po světě vyrůstají první dřevěné mrakodrapy. Mohou se uchytit i v Číně
Domy a jejich výstavba pomalu ohřívají planetu. Například ve Velké Británii vytvoří domy 47 procent skleníkových plynů, desetina emisí oxidu uhličitého se uvolňuje ze stavebních materiálů. Na průměrném staveništi se navíc vyplýtvá dvacet procent materiálu, píše britský deník Guardian.
Architekti a inženýři proto pátrají po způsobu, jak stavět vysoké budovy a zároveň zmírnit jejich dopad na životní prostředí. Výsledkem vývoje je překližka označovaná jako “konstrukční trámy“.
Kanadský architekt Michael Green vkládá do nového materiálu velké naděje. Pro Vancouver navrhl třicetipatrovou dřevěnou věž, který by se mohla stát nejvyšší dřevěnou stavbou světa, a svou velikostí by snadno překonala devítipatrový londýnský Stadthaus a o patro vyšší Forte Building v australském Melbourne.
Green navíc vytvořil dvousetstránkový „návod“ pro architekty, jak stavět dřevěné budovy. Vliv dřevěných staveb na životní prostředí je podle něj jednoznačný – zatímco během stavby konvenční dvacetipatrové budovy se do atmosféry uvolní 1200 tun uhlíku, podobná stavba ze dřeva ve své konstrukci naopak 3100 tun uhlíku „uzamkne“. Výsledný rozdíl 4300 tun je stejný, jako kdyby z ulic na rok zmizelo 900 aut.
Stavbě vysokých dřevěných budov v mnoha městech brání stavební předpisy, odvolávající se obvykle na riziko požárů. Podle propagátorů tohoto materiálu ale dřevo ošetřené moderními metodami zůstává stabilní i při požárech a hoří velmi pomalu – na rozdíl od oceli, která se může ve velkém žáru kroutit.
Situace se ale pomalu mění a dřevěné stavby začínají přitahovat velké investory. Americké ministerstvo zemědělství investovalo do vývoje dřevěných materiálů dva miliony dolarů a globální projekční kancelář Skidmore, Owings and Merrill představila studii dřevěné budovy o 42 patrech. V norském Bergenu se právě staví čtrnáctipatrový dřevěný dům a další podobná stavba roste ve městě Dornbirn na západě Rakouska.
Ještě dále jsou v novozélandském městě Christchurch, které před necelými čtyřmi lety zpustošila ničivá zemětřesení. Při probíhající obnově města se do popředí jako stavební materiál dostalo dřevo, a to díky své odolnosti vůči otřesům.
Právě tuto vlastnost by mohli ocenit i čínští stavitelé. Londýnská projekční kancelář Arup nyní v zemi školí inženýry, jak ve stavebnictví využívat přírodní materiály.
