„Cílem navrhované úpravy by měl být stav, kdy bude systematicky omezeno či eliminováno riziko střetu zájmů a zároveň bude docíleno zpřehlednění kompetencí,“ zdůvodňuje ministerstvo návrh změny. Toho je podle rezortu možné dosáhnout buď přerušením personálního propojení stavebních a obecních úřadů, nebo silnější kontrolou.
Pod nové úřady by patřila také například část kompetencí v územním plánování. „Rizika zachování současného stavu spočívají především v pokračování excesů vyplývajících z problému konfliktu zájmů,“ uvedlo MMR. Ministerstvo vedené Kamilem Janovským (LIDEM) varuje hlavně před přibýváním stížností a žalob na podjatost radničních úředníků.
Navržená reforma počítá se zřízením Nejvyššího stavebního úřadu. Ten by měl pod sebou krajské úřady a na nejnižší úrovni také obecní stavební úřady.
Transformace stavebních úřadů má veřejným financím ušetřit ročně stovky milionů korun. Vydělat na tom mají obecní a krajské samosprávy, protože po zahrnutí odměn, příplatků a osobního ohodnocení jsou platy jejích úředníků vyšší než ve státní správě, tvrdí autoři studie doprovázející ministerský návrh. Samotní úředníci ale asi návrhem potěšení nebudou. Jejich hrubé měsíční příjmy se totiž mají snížit o čtyři až šest tisíc korun, vypočítává návrh MMR.
Dosavadní pokusy o změnu fungování stavebních úřadů často narážely na odpor vedení samospráv. Například svaz měst a obcí na začátku letošního roku adresoval vládě výzvu k přehodnocení druhé fáze reformy veřejné správy, která počítá s okleštěním pravomocí obcí nejen v oblasti staveb, ale také při vedení matrik.
Z plánu MMR
V České republice je momentálně 695 stavebních úřadů, zaměstnávajících čtyři tisíce lidí. Velká část z nich by se podle návrhu přesunula do nově vytvořené struktury. Na Nejvyšší stavební úřad by přešli pracovníci z ministerstva pro místní rozvoj a jiných ministerstev.
