Stavebníci se těší na povodňové zakázky, zájem mají velké firmy

Úklid po povodních ve Vraném nad Vltavou

Úklid po povodních ve Vraném nad Vltavou Zdroj: ctk

Firmy poslaly do povodněmi postižených obcí techniku. Pomáhají napravovat škody a zároveň doufají, že na ně bude starosta myslet

Téměř dvě třetiny stavebních společností mají zájem podílet se na opravách budov a dopravní infrastruktury poškozených letošními povodněmi. Současně se ale až 76 procent firem obává zneužití peněz u zakázek financovaných z veřejných rozpočtů. Potvrzují to výsledky výzkumu, kterého se zúčastnilo více než sto stavebních firem, a který připravila výzkumná společnost CEEC Research . „O jak velký balík peněz půjde, se uvidí, až budou definitivně vyčísleny škody. Stavební firmy předpokládají, že 35 až 50 procent peněz vynaložených na odstraňování škod skončí ve stavebnictví. Škody v roce 2002 dosáhly 72 miliard. Nyní budou významně nižší. Města byla mnohem lépe chráněna,“ říká Jiří Vacek, ředitel výzkumné společnosti CEEC Research.

Zájem mají především velcí hráči

O zakázky na opravy staveb poničených povodněmi se chtějí hlásit především velké stavební společnosti, ucházet se o ně plánuje až 9 z deseti. I v případě úspěchu ale neočekávají, že by došlo k navýšení jejich tržeb za letošní rok o více než čtyři až pět procent. Podíl středních a malých firem, které se chtějí do těchto zakázek zapojit, je menší (56 procent). Podílet se chtějí zejména firmy z okolí povodňových škod. Na rozdíl od velkých firem by jim tyto zakázky mohli ale vylepšit obrat podstatně výrazněji, tj. meziročně o 16 procent. Podílet se na opravách chtějí ať již napřímo nebo formou subdodávek pro větší společnosti. „Po zkušenostech z povodní 2002 očekáváme, že odstraňování povodňových škod bude spíše příležitostí pro malé, místně příslušné firmy,“ potvrzuje Pavel Pilát, generální ředitel Metrostavu.

Úklid po povodních ve Vraném nad VltavouÚklid po povodních ve Vraném nad Vltavou | ctkNěkde pomáhá technika, jinde obyvatelé napravují škody svépomocí

Odstraňování následků povodní přinese příležitosti i pro dodavatele stavebního materiálu. „Lidé ve svých zasažených domech budou nejprve řešit vyklizení a vysoušení staveb a s tím spojené materiálové řešení oprav. Zde jistě bude zájem o dezinfekční prostředky a sanační omítky. V řadě řešení jsme již pomáhali a máme tyto zkušenosti z minulých let,“ potvrzuje Robert Mikeš, marketingový ředitel divize Weber, společnosti Saint-Gobain Construction Products CZ.

Pomoc a zároveň marketing

Peníze ať již z privátních zdrojů nebo uvolněné ze státního rozpočtu na opravy majetku poškozeného povodněmi českému stavebnictví pomohou, ale nezachrání jej. „Roční obrat českého stavebnictví je více než čtyři sta miliard korun. Proto částky, které chce vláda uvolnit (v řádu jednotek miliard), pokles trhu nezastaví, mohly by ale současný propad sektoru částečně přibrzdit,“ hodnotí situaci Jiří Vacek, ředitel výzkumné společnosti CEEC Research, která výzkum zpracovala. „Stavebnictví jistě pomohou zakázky plynoucí především z výstavby dopravní infrastruktury poničené povodní. Nesmíme ale podléhat iluzím, že se všechny problémy tohoto sektoru vyřeší tím, že stát uvolní více finančních prostředků. Po nutných opravách bude důležité podporovat dlouhodobé kroky, v rámci kterých se stát bude chovat racionálně a vytvářet efektivní, smysluplné rozvojové investiční programy. Ty by měly cílit na dobudování potřebné infrastruktury, zejména dopravní a energetické, ale také na energetické úspory v souvislosti s renovací budov,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Ženisté už přehradili asi polovinu plavebního kanálu mezi parkem Stromovka a Císařským ostrovem, který rozvodněná Vltava rozdělila na dvě části. Přehrazením kanálu by se měl zastavit proud vody, vojáci pak budou moci snáz opravit povodní proražené koryto přes Císařský ostrov. Hráz si 11. června prohlédli ministr obrany Vlastimil Picek (vlevo) a náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel (druhý zleva).Ženisté už přehradili asi polovinu plavebního kanálu mezi parkem Stromovka a Císařským ostrovem, který rozvodněná Vltava rozdělila na dvě části. Přehrazením kanálu by se měl zastavit proud vody, vojáci pak budou moci snáz opravit povodní proražené koryto přes Císařský ostrov. Hráz si 11. června prohlédli ministr obrany Vlastimil Picek (vlevo) a náčelník generálního štábu české armády Petr Pavel (druhý zleva).V Praze pomáhá likvidovat škody armáda

Stavební firmy chtějí na získání zakázek vynaložit značné úsilí. Jejich zaměstnanci je budou aktivně monitorovat především na profilech zadavatelů a ve Věstníku veřejných zakázek. Spoléhají ale také na vlastní proaktivní přístup, zejména v první vlně nejvíce akutních oprav, kde mohou být zakázky zadávány i bez standardního výběrového řízení. Část firem, především velkých (44 procent), již v úvodu povodní vyslala svoji techniku, aby pomohla zabránit nárůstu škod nebo usnadnila jejich rychlé odklizení. Zároveň se z jejich strany, jak potvrzují někteří ředitelé, jedná o dobrý marketingový tah s cílem získat zakázky v první vlně rekonstrukcí.

Bez „výběrka“ = vyšší marže

Zakázky na opravy škod budou zadávány ve dvou hlavních fázích. První vlnu zakázek budou tvořit ty zadané v případě nouze a bez výběrových řízení. Není u nich v úvodu zcela přesně stanovený rozsah díla a tedy ani cena vzhledem k akutnosti a okamžité potřebě zahájit opravu. To přináší riziko jak pro investora, například ve formě možné úhrady přemrštěných nákladů, tak ale i pro stavební společnosti ve formě nadstandardních rizik. Podle 53 procenta velkých společností a 34 procent malých a středních firem budou zakázky realizované tímto způsobem s vyšší marží, než je běžná úroveň u standardních výběrových řízení, kdy o zakázku soutěží více firem. Mezi stavebními firmami ale panují obavy z toho, že by v této fázi mohlo docházet ke zneužití veřejných prostředků, obává se toho 76 procent ředitelů stavebních společností. „Zadavatelé by zároveň měli být v případě jednacích řízení bez uveřejnění, které je možno využít právě v případě živelních katastrof, ostražití a měli by zahajovat zadávací řízení bezprostředně po vzniku přírodní pohromy, v opačném případě riskují porušení zákona o veřejných zakázkách,“ poukazuje na možná úskalí a důsledky nesprávného výkladu zákona Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.

Opadající voda odhaluje další škodyOpadající voda odhaluje další škodyÚklidové a stavební firmy čeká mnoho zakázek

V druhé fázi bude výběr dodavatelů realizován již formou standardních výběrových řízení, tuto fázi mohou zase poznamenat průtahy řízení (např. v důsledku odvolávání neúspěšných uchazečů a dlouhého rozhodování ÚOHS), které mají vliv na délku celého výběrové řízení a zejména pak na počátek realizace stavby samotné. Podle mírně nadpoloviční většiny ředitelů firem (54 procenta) k realizaci většiny objemu prací na základě jejich předchozích zkušeností dojde až v příštím roce nebo letech následujících.

Objevují se rovněž ale i další obavy. „Očekávám složitý průběh zadávání zakázek, protože se veřejní zadavatelé budou určitě obávat následujících kontrol protikorupčních bojovníků,“ říká Petr Čížek, jednatel společnosti Swietelsky stavební. Problémem by také mohlo být přeprodávání zakázek mezi firmami. „Jak ukazují výsledky výzkumu, podle 88 procent ředitelů stavebních společností by zadavatelé měli trvat na výběru subjektů, které budou většinu prací realizovat svými pracovníky,“ doplňuje Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.