Krize ve stavebnictví dopadá nejen na stavební firmy, ale také na absolventy stavebních fakult, které jsou v Česku tři. Třetina jich proto odchází do zahraničí, další třetina opouští obor. Hovoří o tom člen představenstva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Karel Vaverka.
„Vstřebávání absolventů je nyní na nule. Projekční ateliéry nepřijímají a absolventi sami pracovat nemohou. Zákon vysokoškolákům nařizuje tříletou praxi. Pokud chtějí v oboru zůstat, musí do zahraničí,“ prohlásil Vaverka. Nejvyhledávanějšími zeměmi podle něj jsou Kanada, USA, Velká Británie, Irsko a Austrálie. Čeští absolventi konkurují hlavně cenou. „Jsou lacinější než místní,“ podotkl Vaverka, podle kterého je to pro absolventy přínosné, ale pro ČR to znamená odliv mozků.
Práce je jen pro zlomek projektantů
Spousta lidí podle Vaverky obor úplně opouští. Ilustruje to na příkladu své malé stavební firmy z Třebíče. „Mám ve firmě kluka, který před třemi lety absolvoval na stavební fakultě v Praze architekturu. Je vynikající a šikovný, ale přesto odchází na jeden městský úřad, protože pro něj nemám práci. Přestože by mohl být dobrý projektant, tak jde dělat úředníka,“ přiblížil jeden případ Vaverka s tím, že podobných je nyní mnohem více.
Inženýrská komora v současnosti eviduje přes 29 tisíc členů, komora architektů jich má dalších 3500. Ne všichni z nich se ale praxi skutečně věnují. Vaverka odhaduje, že projektovat by z nich chtělo zhruba osm až devět tisíc lidí, kdyby měli práci. Dalších pět až šest tisíc je těch, kteří získávají po škole praxi potřebnou pro autorizaci. Celkem by se tak projektováním chtělo v Česku živit 18 tisíc lidí. Práce je ale jen pro zlomek z nich.
„V roce 2011 se u nás prostavělo 460 miliard korun stavebních prací. Pouhé procento z toho činí hodnota projektových a inženýrských prací. To představuje práci pro nějakých 5000 lidí,“ vypočítal Vaverka s tím, že běžně by měl na projektové a inženýrské práce připadnout kolem sedmi procent.
