Každoroční výměny na ministerských postech, zejména na ministerstvu dopravy, ale i na dalších klíčových místech vnímá jako velký problém většina zástupců firem. Nečekané změny na rozhodovacích postech a s tím spojené změny investičních priorit prodlužují investiční proces a paralyzují celý sektor.
„Stavebnictví je svým výkonem přímo vázáno na stát až téměř čtyřiceti procenty, což je obrovský podíl. Navíc i další část výkonu sektoru - zakázky od privátních investorů - je úzce spojena s chováním státu, a to zejména v oblasti vývoje legislativy. Nečekané změny například v oblasti DPH znejišťují developery, kteří pak odkládají realizaci nových staveb, a tedy i zakázek pro stavební firmy,“ upozornil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Před negativními dopady neustálých změn legislativy varuje i Pavel Kliment, partner odpovědný za služby pro realitní a stavební společnosti KPMG Česká republika. „Stavební společnosti musí udržovat investičně náročné kapacity pro svůj výkon a jejich dodávky mají dlouhodobý časový horizont. Z těchto důvodů trpí stavební sektor více než jiné v případě nenadálých nebo častých změn vnějších pravidel,“ podotkl.
Dalším problémem jsou nízké, někdy až dumpingové ceny veřejných zakázek. Veřejní investoři totiž aktuálně vyhodnocují zakázky primárně podle kritéria nejnižší ceny. Na tento problém si stěžují zejména velké stavební společnosti. Malým a středním firmám navíc komplikuje situaci špatná platební morálka jejich zákazníků, jimiž jsou někdy přímo investoři, ale v řadě případů také větší stavební firmy, kterým stavební práce subdodávají.
„Ředitelé stavebních společností hovoří o některých firmách, které nabízejí investorům nízké realizační ceny již s vědomím, že se na subdodavatele na konci tohoto 'potravního' řetězce již nedostane, případně že budou vyplaceni pouze částečně a bude jim nabídnuta možnost jiné zakázky někdy v budoucnu,“ upozornil na nový nešvar Vacek.
O čtvrtinu blíže ke dnu
Klíčovým problémem, na který firmy napříč trhem upozorňují, je nedostatek zakázek. České stavebnictví se od svého vrcholu propadlo o přibližně čtvrtinu svého obratu. Vzhledem k úbytku velkých zakázek došlo k porušení předchozí segmentace trhu, takže nyní o střední a menší zakázky soutěží i velké firmy, pro které tento segment dříve zajímavý nebyl. To vše ještě vyostřilo tvrdou konkurenci o klesající objem zakázek. Na vyrovnání nabídky stavebních kapacit s poptávkou se tak zatím stále čeká.
„Přestože statistika stavební produkce za první čtvrtletí 2014 vypadá velmi pozitivně, není to dosud důvod k velkému jásotu. K tomuto poněkud rezervovanému názoru mě vedou především dva důvody. Jednak výsledky ovlivnila pro stavebnictví mimořádně klimaticky příznivá zima 2013/2014 a rovněž propad oproti výsledkům roku 2008 je stále velice výrazný. Když použiji zjednodušený příměr, jsme v situaci tonoucího plavce, který se sice již odrazil metr ode dna, ale k hladině mu pořád ještě scházejí metry dva,“ brzdí přehnaný optimismus náměstek ministra průmyslu a obchodu pro stavebnictví Jiří Koliba.
České stavebnictví přišlo během krize o 443 miliard korun, což je obrat za celý jeden rok. Práci v oboru od roku 2008 ztratilo na 50 tisíc lidí. O čtvrtinu také klesl počet velkých stavebních firem.
