Příběh začal v roce 1998. Tehdy ČZU pronajala parcelu u pražského Sedlce podnikateli Romanu Markovi. Roky ubíhaly a hromada hlíny rostla a rostla. Až na současných 120 tisíc metrů krychlových. To je objem, který se vytěžil například při ražbě dálničního tunelu vrchem Valík u Plzně.
V roce 2010 začal mít Marek problémy s placením nájemného a škola smlouvu vypověděla. Podnikatel měl uvést pozemek do původního stavu. Jenže místo toho zbankrotoval a kromě dluhu za nájemné nechal akademikům i horu hlíny. A z Markových nynějších příjmů uvedených v insolvenčním řízení je zřejmé, že se na něm škola už nezahojí.
„ČZU nedisponuje prostředky na likvidaci této skládky, existuje ale více možností řešení, například použití materiálu na sanaci terénních úprav na jiných místech,“ uvedl mluvčí vysoké školy Josef Beránek. Na způsobu likvidace haldy bude také záviset cena.
„Náklady budou přímo úměrné metodě likvidace – mohou se pohybovat v rozmezí nula až desítky milionů korun,“ poznamenal zástupce ČZU.
Měsíční nájem? Tři korun za metr čtvereční
Marek univerzitě za pronájem parcely zaplatil 2,25 milionu korun, dalších 861 tisíc ještě dluží. Při přepočtu na metr čtvereční a měsíc činilo nájemné něco málo přes tři koruny.
„To je žalostně málo,“ komentoval realitní makléř Petr Vomastek z Century 21, který se obchody s výnosovými nemovitostmi zabývá. Metr čtvereční nezpevněné plochy se podle makléře v Praze pronajímá minimálně za čtyři koruny měsíčně, dosáhnout je však možné až desetikorunového nájmu.
Případ univerzity podle makléře není ojedinělý. „Většina prozřetelných vlastníků z toho důvodu pozemky na deponie nepronajímá nebo vyžadují vysoké finanční garance, že deponovaná půda bude z pozemků opět odstraněna,“ dodal Vomastek.
Zemědělská univerzita však popírá, že by někdo z její strany pochybil. „Deponie byla na pozemcích řádně povolena, ČZU se chovala dle smlouvy, při zjištění finančních potíží nájemce byly včas a neprodleně provedeny veškeré možné právní kroky k řešení situace,“ uzavřel mluvčí Beránek.
