International E-commerce and Digital Summit letos přinesl širší záběr než v minulosti. Jak technologie promlouvají do stále více oblastí každodenního života, narůstá význam kybernetické bezpečnosti. Diskutoval bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, zmocněnec pro kybernetický prostor ministerstva zahraničních věcí Richard Kadlčák nebo Petr Pavlů z americké kyberbezpečnostní společnosti Palo Alto Networks.
Dění na summitu jsme sledovali a přinášíme výběr toho nejzajímavějšího v online přenosu. Předplatitelé e15 Premium pak mohou sledovat přímý přenos ze summitu.
S návštěvníky se na závěr konference International E-commerce and Digital Summit loučí zástupců majitelů Lobkowiczkého paláce Wiliam Rudolf Lobkowicz, který popisuje, jak se jejich rodinný byznys přizpůsobuje moderním a digitálním výzvám.
„Vážení diváci, děkujeme za vaši pozornost a těšíme se na vás příští rok, nebo na jiné události pořádané redakcí e15,“ uvedl Lobkowicz.
Zakončení od Michaely Bauer
Michaela Bauera z ČSOB zakončuje na podiu konferenci v rozhovoru s Pavlem Teličkou. Společně se baví o tom, jaké technologické novinky aplikuje banka pro své zákazníky. „Těším se na aplikaci všech nových technologií, protože banky jsou výrazně zapojené do každodenního života všech z nás,“ uvedla Bauer během rozhovoru. S moderátorem probrali také možnosti umělé inteligence nebo telemedicínu.
„Dávám důvěru do online metody platby nazvané “click to pay". Je to něco, co by mělo soutěžit s Apple pay. Je důležité, aby Visa a Master card měli něco pod svou kontrolou. Bude ale pro ně těžké prorazit Google pay a Apple pay, protože jsou už zavedené. Řeší tak hlavní problém, jak zviditelnit tuto službu,“ řekl k online platbám Jakub Ouhrabka. „Není až tak důležitý marketing, ale to, kolik reálně tuto platební metodu bude využívat lidí,“ dodal.
Čínské e-shopy jen lijí peníze do marketingu
„Po covidu jsme viděli pokles tržeb e-shopu, ale malé a střední e-shopy rostou. Chtěl bych říct, že tržiště jsou hodně aktivní, ale vidíme, že to ovlivňuje e-shopy, které jen přeprodávají zboží z Číny bez jakékoliv přidané hodnoty, nemají žádné skladové zásoby,“ řekl Jakub Ouhrabka, CEO Comgate.
„Ale pro ostatní, které mají přidanou hodnotu, dobré doručovatelské služby a podobně, to není taková hrozba. Čínské e-shopy jen lijí peníze do marketingu, je otázkou, jak dlouho to vydrží. Jsou dvě možnosti, první je, že čínské tržitšě tady jen něco zkouší a pak to spustí ve velkém v celé Evropě, těžko říct, jestli to je otázka týdnů nebo měsíců. Druhá je, že to stopnou a vytvoří stejné podmínky na trhu pro všechny, v současné době to není férové soupeření,“ dodal.
Nedostatek zaměstnanců v lékárnách
„Celkem 22 procent tržeb generujeme prostřednictvím e-commerce,“ uvedl Jan Žák, CEO Dr. Maxe. „Kategorie, která se v lékárenském sortimentu výrazně rozrůstá, je dermakosmetika. Dále extrémně roste zájem o veterinární produkty,“ pokračuje ve svém vhledu do oboru. „Největší výzvou je pro nás pravděpodobně hledání vzdělaných zaměstnanců, kteří nám umožní otevřít další pobočky,“ dodal Žák.
Jsme na bitevním poli
„Jsme na novém bitevním poli. Umělá inteligence může sloužit jako nástroj k rozbití konceptu pravdy.,“ řekl Jan Promportl zakladatel startupu Elin.ai. „Zažíváme nesnesitelnou lehkost postování na sociální sítě. Zdarma šíříme memes a další obsah,“ dodal.
AI může chránit, ale i být nástrojem podvodů
„Umělá inteligence může pomoci chránit naše klienty před podvody, ale současně může být nástrojem, jak těchto podvodů docílit,“ říká Tomáš Stegura z ČSOB.
„Četl jsem na sociální sítí X zajímavou myšlenku, a to, že za nás již AI píše dokumenty a skládá pro nás hudbu, abychom měli čas doma uklidit a umýt nádobí. Přitom by to mělo být obráceně,“ dodává Stegura.
Ujel Evropě vlak v AI nebo ne?
„Musíme být v klidu,“ uvedl ohledně AI Tobias Born z Clifford Chance v panelu s názvem Umělá inteligence a digitální technologie. „Bude toho více. Jsme teprve na začátku,“ dodal. S ním však nesouhlasil vědec Tomáš Mikolov, který naopak řekl, že není čas. Mnoho firem podle něj v Americe a Číně už do AI investuje a podle něj Evropa už teď ztrácí.
Na International E-commerce and Digital Summitu probíhá do 13:35 obědová pauza. Mezitím se můžeme vrátit k diskusi bývalého estonského prezidenta Toomase Hendrika Ilvese s Richardem Kadlčákem, zvláštním zmocněncem pro kybernetickou bezpečnost a ředitelem odboru kybernetické bezpečnosti Ministerstva zahraničních věcí, Petrem Pavlů, Senior Systems Engineering Managerem společnosti Palo Alto Networks a Petrem Procházkou, vedoucím oddělení národní strategie a politiky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
„Přesouváme se z kinetického světa do toho digitálního, ale i ony jsou propojené,“ prohlásil Kadlčák. Hlavní výzvou pro budoucnost diplomacie je podle něj udržení mezinárodního řádu pomocí technologií.
Podle Patra Pavlů nelze dosáhnout absolutního zabezpečení proti kybernetickým hrozbám. Každá firma bude nakonec jednou napadena. Důležité je pak být připraven a dokázat co nejrychleji po útoku obnovit činnost, říká. Dodává, že bezpečnostní systémy se musejí zjednodušovat, protože ačkoliv je jejich složitost nevyhnutelná, zároveň vytvářejí bariéru ostatním činnostem.
Národní organizace se v otázce kybernetické bezpečnosti často chovají, jako kdyby žily v bublině, jako kdyby se jich netýkal život venku, řekl Petr Procházka. Kybernetický prostor ale nemá hranice. Došlo k demokratizaci kybernetických útoků. Co si dříve mohli dovolit jen velcí hráči, dnes mohou i menší státy a menší nestátní aktéři.
Jak si v ohledu bezpečnosti stojí aplikace jako Telegram, Signal nebo Whatsapp?
Telegram sice nabízí šifrovanou komunikaci, tuto funkci ale musí uživatel zapnout a většina z nich to nedělá, upozorňuje Callum Voge. Signal je obecně považovaný za nejbezpečnější aplikaci pro posílání zpráv. Whatsapp sice používá šifrování Signalu, zároveň ale umožňuje ukládat komunikaci a média do cloudu, což je jeho zranitelnost, dodává Voge.
Mobilní telefon toho o vás ví nejvíce ze všech zařízení, říká Jakub Ludvík z T-Mobilu. A tato data končí na našich serverech. Proto nám zákazníci musejí důvěřovat, že dokážeme jejich data ochránit, dodává. Operátoři sice používají řadu zabezpečení, musí ale stále poskytnout přístup k datům zákazníků na základě soudního příkazu.
Vlády v počátku příchodu technologie šifrování tlačily na to, abychom jim otevřeli zadní vrátka. Tento tlak už opadl, protože vlády již začaly naslouchat kyberbezpečnostním společnostem, říká Callum Voge, ředitel pro vládní záležitosti a propagaci společnosti Internet Society. Vlády ale nyní usilují o to, aby mohly komunikaci lidí skenovat předtím, než dojde k jejímu zašifrování, dodává.
Vlády se domnívají, že i když šifrujeme komunikaci, můžeme mít v systému nějaká zadní vrátka, která jim umožní přístup ke komunikaci, ale zbytek systému zůstane stále bezpečný, říká Jurgita Miseviciute z Protonu. Tak to ale nefunguje, jakákoliv výjimka by narušila bezpečnost systému. Kouzlo šifrování spočívá v tom, že neprolomitelnost zašifrované komunikace je daná matematickými zákony, dodává.
Snažíme se vychovávat naše zákazníky, jak se v internetovém prostředí chovat bezpečně, řekl Jakub Ludvík, ředitel bezpečnosti společnosti T-mobile a viceprezident České asociace bezpečnostních manažerů.
Pětina útoků míří na vlády a její instituce, proto zdůrazňujeme důležitost zašifrování vládní komunikace, říká Jurgita Miseviciute. Dalším obvyklým terčem hackerů jsou malé a střední firmy, které jsou často pro útočníky snadným cílem. Je zde také vyšší pravděpodobnost, že majitel malé firmy hackerům zaplatí, aby získal svá data zpět. Byť je obvykle ani po zaplacení nedostane.
Zašifrovaná data nelze díky matematickým zákonům prolomit, říká Jurgita Miseviciute je vedoucí oddělení veřejné politiky a vládních záležitostí ve společnosti Proton, vyvíjejí zabezpečené komunikační nástroje. hackeři teoreticky mohlou položit celou naši společnost, k zašifrované komunikaci se ale nedostanou.
Činí rozsáhlý estonský systém e-governmentu tamní vládu a obyvatele více zranitelné?
Právě proto je vysoká míra zabezpečení významná, reaguje bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Dodal, že estonský e-government funguje tak, že hacker může sice teoreticky prolomit zabezpečení jedné konkrétní položky a získat například informace o pokutách jednotlivce, ale to neznamená, že by zároveň získal stejná data od všech občanů nebo i další údaje tohoto člověka.
Soukromí je to, co se dostane ven při hackerském útoku. Někdo získá mou krevní skupinu, nebo informace o mém bankovním účtu. Což je trapné, ale mnohem horší by bylo, kdyby někdo mé zdravotnické údaje změnil, popisuje filosofii zabezpečení Ilves. Proto jsou všechna tato data na blockchainu, což by mělo změnám zabránit. Samozřejmě všechno je hacknutelné, dodal estonský exprezident, přesto má smysl usilovat o maximální míru bezpečnosti a odvrátit tak reálné hrozby.
Evropa se příliš soustředí na souboj s americkými technologickými giganty, míní bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves. Podle něj by se ale v oblasti technologií měla primárně zaměřit na kybernetickou bezpečnost.
Summit zahájil bývalý estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, který byl u toho, když se z malé pobaltské země stal vzor digitalizace pro ostatní. Ve své keynote hovořil zejména o narůstajícím významu kybernetické bezpečnosti.
Evropská unie podle něj musí prověřovat každý ze svých kroků s ohledem na bezpečnost, především tu kybernetickou. A to se bohužel neděje. Je to samozřejmě otázkou financí, evropský rozpočet na kybernetickou bezpečnost je příliš nízký. Nejde ale jenom vládní úroveň, do kybernetické bezpečnosti by měla investovat i každá firma.
A jako i s jinými věcmi v oblasti technologií nelze vybudovat nový systém a pak jej jen udržovat v chodu. Ke kybernetické bezpečnosti nelze přistupovat jako ke stavbě dálnice, kterou za pomoci velké investice vybudujete a pak ji s relativně malými každoročními náklady udržujete. „Pokud si koupíte iPhone a necháte si ho dlouhé roky, bude vám k ničemu," prohlásil Ilves. Investice do kybernetické bezpečnosti musí být tak vysoké, aby zajistily, že bude zabezpečení stále na vysoké úrovni.
Ilves se dotkl i oblasti umělé inteligence. S AI podle něj přijde stejně velká změna, jakou přinesl před 35 lety internet. Od roku 1993 žijeme v úplně jiném světě, a to díky internetu. A vedle pozitiv to přináší i nebezpečí jako deep fake videa. Co se stane, když se objeví falešné video vysoce postaveného politika, jak přijímá úplatek?
International E-commerce and Digital Summit v pražském Lobkowiczkém paláci právě začíná.
Z digitálních technologií se stal nástroj, který ovlivňuje byznys, společnost, politiku i bezpečnost. A jejich důležitost stále roste. Proto se letos International E-commerce and Digital Summit bude věnovat širšímu spektru témat, než jsou jen internetové obchody, jako tomu bylo v minulých letech.
Přenos ze summitu sledujte s předplatným e15 Premium.
