Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina propustila náměstka ministra obrany kvůli sporům o nákup zbraní

Ukrajinská vláda dnes propustila náměstka ministra obrany Dmytra Klimenkova, do jehož gesce spadal nákup zbraní. Agentura Reuters uvedla, že kvůli pořizování vojenské techniky mezi sebou ukrajinští činitelé vedou spory, což poškozuje obraz Ukrajiny v očích jejích západních spojenců v době, kdy Rusko na frontě stále více postupuje.

Spory plně vyšly najevo minulý týden, když ministr obrany Rustem Umerov kritizoval systém nákupu zbraní, protože nepřinesl výsledky pro vojáky bránící zemi proti ruské armádě.

Ukrajina se snaží vnést do svých výdajů na obranu transparentnost, což ještě nabylo na významu, když se ujal úřadu nový americký prezident Donald Trump. Ten zvažuje, zda pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva. Ukrajinská armáda, která už skoro tři roky čelí ruské invazi, je na pomoci ze zahraničí závislá, a největší část jí doposud poskytovaly právě Spojené státy.

Rusové hlásí, že dobyli obec u Kupjansku; ukrajinské úřady to popřely

Ruská vojska opět obsadila městečko Dvorična na západním břehu řeky Oskil u Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámilo podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Jeho tvrzení ale popřel šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Na začátku roku si ruské jednotky vytvořily předmostí na západním břehu řeky Oskil, která dosud představovala přirozenou překážku mezi pozicemi obou stran. Rusové nyní postupují v té části Charkovské oblasti, odkud je na podzim 2022 vyhnala ukrajinská protiofenziva. Dvoričnou ruské síly okupovaly od února 2022, kdy vtrhly na Ukrajinu. Ukrajinské jednotky obec osvobodily v září téhož roku.

Slovensko chce podle premiéra Fica dál kupovat ruský plyn, od Ukrajiny požaduje jeho přepravu. Pohrozil zablokováním rozhodnutí EU o pomoci Kyjevu.

Rusové hlásí dobytí obce u Kupjanska, kterou už jednou dobyli po invazi

Ruská vojska opět obsadila městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, tvrdí podle agentur ruské ministerstvo obrany. Reuters uvádí, že ruské tvrzení nelze nezávisle ověřit. Ztráta obce, ve které před válkou žilo asi 3500 lidí, podle agentury AFP ilustruje potíže, kterým ukrajinská armáda čelí při obraně před nepřítelem.

Na počátku roku si ruské jednotky vytvořily předmostí na západním břehu řeky Oskil, představující až dosud přirozenou překážku mezi pozicemi obou stran. Rusové nyní postupují v té části Charkovské oblasti, odkud je na podzim 2022 vyhnala ukrajinská protiofenzíva. Dvoričnou ruské síly okupovaly od února 2022, kdy vtrhly na Ukrajinu. Obec ukrajinské jednotky osvobodily v září téhož roku.

Ukrajinská ambasáda se ohradila vůči obviněním Bratislavy z účasti na kyberútoku

Ukrajinské velvyslanectví na Slovensku označilo za nepřijatelné výroky slovenských politiků o účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku na informační systémy slovenského katastru nemovitostí. Nevyloučilo ovšem, že k útoku mohla být použita infrastruktura umístěná na okupovaných územích Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi.

Lednový kybernetický útok, který slovenské úřady přiznaly až s odstupem několika dnů od jeho provedení, vyřadil z provozu elektronické systémy úřadu geografie, kartografie a katastru (ÚGKK). Například slovenský premiér Robert Fico, ale i někteří další vládní politici tvrdili, že útok mohl být veden z Ukrajiny, se kterou se Bratislava dostala do sporu kvůli ukončení tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. Minulý týden pak Fico obvinil Ukrajinu také z kybernetického útoku na největší slovenskou zdravotní pojišťovnu VšZP.

„Na základě veřejně dostupných informací o incidentu zatím neexistuje dostatek důkazů k určení zdroje útoku. Proto jsou jakákoliv prohlášení o možné účasti Ukrajiny na kybernetickém útoku do ukončení vyšetřování slovenskými orgány nepodložená a zásadně nepřijatelná,“ napsala ukrajinská ambasáda k útokům na systémy slovenského ÚGKK. Slovenskou stranu rovněž vyzvala, aby se v budoucnu zdržela manipulování s neověřenými a nepotvrzenými informacemi a vyhnula se neopodstatněným obviněním.

Podle velvyslanectví kybernetické zločince, kteří se zaměřují na útoky na západní země, podporují a koordinují ruské tajné služby a úřady. Dodalo, že při podobných útocích jsou využívány počítačové servery na území jiného státu s cílem maskovat skutečný původ útoku, ztížit vyšetřování a předstírat, že byl útok veden z jiné země. Velvyslanectví uvedlo, že sama Ukrajina loni v prosinci čelila kybernetickému útoku ze strany ruských tajných služeb, který dočasně zablokoval činnost 25 státních registrů.

Rusko v nové učebnici obhajuje invazi na Ukrajinu jako existenční boj

Rusko dnes představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.

Zatímco Ukrajina i západní státy invazi přirovnávají k dobyvačné válce, kterou se ruský autoritářský prezident Vladimir Putin snaží rozšířit území a vliv, Kreml hovoří o speciální vojenské operaci s cílem zajistit bezpečnost Ruska.

Slovensko vítá jednání EK o plynu s Ukrajinou, uvedl ministr zahraničí Blanár

Slovensko uvítalo dnešní prohlášení Evropské komise, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů Maďarsko i Slovensko. Po jednání unijních ministrů zahraničí to v Bruselu uvedl šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár. Ocenil rovněž, že Kyjev začal zmiňovat možnost přepravy ázerbájdžánského plynu namísto plynu ruského.

Rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu podle Reuters pozastavila provoz

Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Reuters. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.

V rafinerii se podle informací Reuters vzňal zásobník ropy, poničeny byly také železniční nakládací zařízení a hydrorafinační jednotka sloužící k odstraňování nečistot z rafinovaných produktů. Od pátku v zařízení nebyla žádná nakládka, takže se výroba zastavila. Rjazaňská rafinerie zpracovávala na 13,1 milionu tun ropy, což činilo pět procent rafinérského výkonu ruských zařízení. Rafinerie produkovala benzin, diesel, topný olej a letecké palivo.

EU podle Moldavska poskytne peníze na nákup plynu pro Podněstří

Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů korun), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území. Ukrajina se třetím rokem brání ruské invazi.

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou i zástupci Trumpovy vlády

Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci přijedou vysoce postavení představitelé nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, Evropské unie či Ukrajiny. V rozhovoru se zahraničními novináři to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Zástupci ruské vlády podle něj naproti tomu ani letos pozvánku nedostali, a to kvůli agresi vůči Ukrajině.

Podle Heusgena budou tématy nejen velké krize jako válka na Ukrajině či válka Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás, ale například i konflikty v Sýrii, Kongu, Súdánu či krize na Haiti a ve Venezuele

Ruský vojenský soud poslal Ukrajince na 20 let do vězení za sabotáž

Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny. O rozsudku dnes informovala ruská média.

Timofejev spolu s dalším členem ukrajinského hnutí odporu - podle soudu „účastníkem teroristického spiknutí“ - předloni na počátku dubna pronikli do depa, kde připevnili podomácku vyrobenou nálož k jedné lokomotivě a spustili časový mechanismus k jejímu odpálení. Výbuch kromě lokomotivy poškodil i jeden vagon. Další exploze a poškození dalších lokomotiv následovaly podle vyšetřovatelů na konci dubna a v červnu 2023. Timofejeva Rusové zadrželi v srpnu téhož roku a obvinili z terorismu. Timofejevova společníka, Ukrajince Maksyma Vorobjova odsoudil ruský vojenský soud k 16 letům vězení předloni v říjnu, připomněl list Kommersant na svém webu.

Ruské ekonomice hrozí vlna firemních bankrotů, varují provládní ekonomové

Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, dnes informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.

„Ruská ekonomika čelí hrozbě rozsáhlého nárůstu počtu firemních bankrotů,“ napsali autoři analýzy. Do konce loňského roku podle jejich odhadu podíl společností s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech ruských podniků dosáhl 20 procent. Za rizikovou míru zadlužení výzkumníci považují, jestliže splátky úroků dosahují dvou třetin upraveného zisku dané firmy.

V Kupjansku záchranáři vyprostili z trosek po ruském bombardování dvě mrtvé

V Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny záchranáři vyprostili těla dvou žen z trosek domu, zničeného ruskou leteckou bombou. Oznámila to dnes ukrajinská prokuratura. Oběti byly ve věku 72 a 95 let, napsal šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

EU prodloužila sankce vůči Rusku, Maďarsko nakonec ustoupilo

Členské státy Evropské unie se dnes shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.

Budapešť požadovala záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie "ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska". Evropská komise se ještě před jednáním snažila vyjít Budapešti vstříc a přišla s prohlášením, ve kterém zaznělo, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů právě i Maďarsko a také Slovensko.

Zelenskyj přijel do Polska, aby se zúčastnil připomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického tábora v Osvětimi, řekl jeho mluvčí podle Reuters.