Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav takzvaného lex Ukrajina

Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Senátoři dnes po zhruba pětihodinové diskusi neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.

Normu tak dostane k podpisu prezident jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na schvalování zákonů má. V případě takzvaného lex Ukrajina lhůta skončí 29. ledna.

Senát neschválil novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny

Senát neschválil novelu o dalším prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Důvodem byly sporné doplňky předlohy o zpřísnění podmínek pro získání českého občanství ruskými občany nebo zavedení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení. O tom, kterou z kritizovaných úprav navrhnou senátoři zrušit, teprve horní parlamentní komora dnes rozhodne. Největší podporu výborů má snaha zrušit možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.

Schválení novely beze změn, za což se přimlouval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), navrhli Miroslava Němcová (ODS) a také předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka. Podle Němcové by historická zkušenost měla zákonodárce přimět k tomu, aby přijali opatření proti ruskému vlivu. Pro schválení ale hlasovalo jen 21 z 73 přítomných senátorů. Pouze 15 ze 74 senátorů následně podpořilo návrh předsedkyně senátorů ANO Jany Mračkové Vildumetzové, aby Senát novelu zamítl jako celek.

Příbuzní obyvatel obsazené části Kurské oblasti prosí o záchranu blízkých

Příbuzní obyvatel Sudžanského okresu v ruské Kurské oblasti, kteří zůstali na území nyní ovládaném ukrajinskými ozbrojenými silami, zahájili kampaň, v níž prosí obě strany konfliktu a mezinárodní organizace o záchranu jejich blízkých. Napsal to dnes server Važnyje istorii, který je ruskými úřady zakázaný. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už takřka tři roky, loni v srpnu ukrajinští vojáci pronikli do Kurské oblasti, odkud se je Rusům ani za pomoci severokorejských vojáků dosud nepodařilo zcela vytlačit.

V ruských médiích pozitivně rezonuje prohlášení místopředsedy ANO Karla Havlíčka, který uvedl, že pokud se hnutí dostane do příští vlády, nebude pokračovat v české muniční iniciativě. Díky ní Kyjev v loňském roce získal milion dělostřeleckých granátů, což přispělo k tomu, že se napadená Ukrajina může efektivněji bránit agresi Ruska. 

Rusko oznámilo dobytí vsi, která se nachází západně od řeky Oskil

Ruské ministerstvo obrany dnes na telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil. Tento tok podle agentury AFP dlouho tvořil frontovou linii. Rusku se ale letos podařilo vybudovat předmostí na řece, Zapadne se nachází asi čtyři kilometry západně od ní, což představuje významný zisk, napsala AFP.

Kupjansk je jedno z ukrajinských měst, které Rusové obsadili na začátku své invaze do země, ale ukrajinské ozbrojené síly je z něj v září 2022 vytlačily. V poslední době však invazní jednotky na východě Ukrajiny postupují a tlačí se mimo jiné k logisticky důležitému městu Pokrovsk v Doněcké oblasti.

Zelenskyj: K zajištění bezpečnosti by bylo třeba 200 tisíc členů mírových sil

K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200.000 příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Na jeho vyjádření dnes upozornila některá média jako server RBK-Ukrajina nebo ruská služba BBC.

Zelenskyj reagoval na otázku o možné zahraniční mírové misi na Ukrajině. „Od všech Evropanů? Na 200 tisíc, to je minimum,“ odvětil podle agentury Reuters prezident během panelu pro rozhovory po svém projevu. „Podporuji myšlenku kontingentu jako součásti bezpečnostních záruk. Protože pokud mají (Rusové) v armádě 1,5 milionu vojáků a u nás bude o polovinu méně, znamená to, že potřebujeme kontingenty s velmi významným počtem vojáků,“ uvedl Zelenskyj podle BBC.

Senát bude schvalovat novelu takzvaného lex Ukrajina

Novela o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí bude hlavním bodem lednové schůze Senátu, která dnes začíná. Novelu takzvaného lex Ukrajina kvůli sporným poslaneckým úpravám Senát pravděpodobně neschválí. Výbor pro lidská práva odmítl zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, sociální výbor pak uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc jako nového trestného činu, za který by mělo v základní sazbě hrozit až pětileté vězení.

Náčelník generálního štábu ruské armády navštívil vojáky u Pokrovsku

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes přiletěl na návštěvu vojáků nasazených u strategického ukrajinského města Pokrovsk. Ministerstvo obrany v Moskvě o tom informovalo na svém účtu na telegramu.

V příspěvku se píše o tom, že Gerasimov navštívil tankovou divizi a motostřeleckou brigádu uskupení vojsk Střed "plnící bojové úkoly na krasnoarmejském směru v rámci speciální vojenské operace". Ministerstvo pro označení Pokrovsku použilo jméno Krasnoarmejsk používané do roku 2016. Gerasimov předal vyznamenání vojákům, kteří měli největší úspěchy při "osvobozování" obcí v Doněcké oblasti. Moskva osvobozováním nazývá dobývání a okupaci ukrajinských vesnic a měst.

Zájem Čechů o situaci na Ukrajině klesl loni podle CVVM o 14 procentních bodů na 43 procent. Roste naopak nesouhlas s kroky vlády na podporu Ukrajiny.

Zelenskyj: Evropa by měla mít svoji obrannou politiku a zvýšit výdaje na obranu

Evropa by měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění vlastní bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Potřebujeme spojenou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku,“ citovala agentura AFP Zelenského. „Všechny evropské země musejí být ochotné utrácet za bezpečnost tolik, kolik je opravdu potřeba,“ uvedl také. Evropa si podle něho musí dokázat zajistit bezpečnost a mír sama.

Ve svém projevu Zelenskyj položil otázku, zda nový americký prezident Donald Trump dodrží závazky vůči NATO a evropské bezpečnosti. „Všimne si Trump vůbec Evropy? Považuje NATO za potřebné? A bude respektovat instituce Evropské unie?“ tázal se ukrajinský prezident.

TASS: Ruská generální prokuratura označila za nežádoucí českou firmu Compelson

Ruská generální prokuratura označila za takzvaně nežádoucí českou firmu Compelson, která pomáhá Ukrajině, informovala dnes agentura TASS. Společnost totiž podle ruské státní agentury poskytla ukrajinské armádě a zpravodajským službám bezplatné licence na své programy a technické vybavení. Vyjádření Compelsonu se ČTK pokouší získat. Ředitel firmy Dušan Kožušník v roce 2023 uvedl, že ukrajinské bezpečnostní složky v obraně proti Rusku využívají i speciální software jeho firmy.

Ruská generální prokuratura se rozhodla uznat činnost organizace Compelson jako nežádoucí na území Ruské federace, píše TASS s odvoláním tiskové oddělení prokuratury. Ta Compelson označuje jako „zahraniční nevládní organizaci“. Compelson dodává zpravodajským službám a orgánům činným v trestním řízení různých zemí včetně Spojených států software, který umožňuje přístup k informacím na elektronických zařízeních, uvedla také ruská státní agentura.

SBU zadržela hlavního psychiatra armády, jenž se podle ní nezákonně obohatil

Ukrajinská tajná služba SBU oznámila, že zadržela hlavního psychiatra ukrajinské armády, který je podle ní zároveň zástupcem šéfa ústřední vojenské komise, jež rozhoduje o způsobilosti ke službě v armádě. SBU muže podezírá z toho, že se od počátku ruské invaze do země nezákonně obohatil o více než milion dolarů (přes 24 milionů korun). Majetek podle ní nezmínil v příslušném přiznání a zapsal ho na příbuzné.

SBU identitu podezřelého nezveřejnila, podle serveru Ukrajinska pravda se jedná o Oleha Druze. Vyšetřování odhalilo, že v letech 2022 až 2024 koupil dům v Kyjevské oblasti, dva byty v Kyjevě, jeden byt v Oděse, dva pozemky v Kyjevské oblasti a čtyři vozy značky BMW a další věci, uvádí ve svém prohlášení ukrajinská tajná služba.

Trump vyzval Putina k dohodě, hovořil o ničivých dopadech války na Rusko

Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.

„(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se chce dohodnout. Nevím, zda to chce i Putin, možná nikoliv. Ale myslím, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání (konfliktu),“ řekl Trump, podle kterého by Putin měl být „velmi potěšen ukončením této války“. Rusko totiž podle Trumpa „směřuje k velkým problémům“, jak svědčí stav ruské ekonomiky a míra inflace v zemi. Moskva podle něj v únoru 2022 počítala s tím, že „“válka skončí za týden„, ale místo toho trvá už tři roky. Proto doufá, že Putin se bude chtít dohodnout.

Ukrajinské drony útočily na Smolensk, terčem mohla být rafinérie

Ruské město Smolensk na západě země se stalo během noci terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Drony zřejmě útočily na místní rafinérii či na leteckou továrnu, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí. Podle nich bylo ve městě slyšet nejméně sedm výbuchů, vypuklo několik požárů a jeden z dronů se zřítil na střechu obytného domu.

Ruská protivzdušná obrana během noci sestřelila 55 ukrajinských dronů nad šesti ruskými regiony: 22 nad Brjanskou, 12 nad rostovskou, deset nad Smolenskou, šest nad Voroněžskou, čtyři nad Saratovskou a jeden nad Kurskou oblastí, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Spravedlivý mír na Ukrajině musí vyhovovat oběma stranám, řekl Fico

Spravedlivý mír na Ukrajině, která již téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi, musí podle slovenského premiéra Roberta Fica vyhovovat oběma stranám a respektovat příčiny konfliktu. Fico to řekl při dnešní návštěvě Turecka, které označil za jednu ze zemí, jež by mohly vyvinout úsilí k mírovým jednáním. Posun ohledně konfliktu očekává od staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Fico ocenil, že Ankara připustila možnost dodávek ruského plynu pro Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream po ukončení jeho přepravy přes Ukrajinu.