Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina tvrdí, že má laserovou zbraň schopnou ničit vzdušné cíle

Ukrajina vlastní laserovou zbraň schopnou ničit letící cíle ve výšce i přes dva kilometry. Podle agentury Interfax-Ukrajina to v pondělí uvedl velitel dronových vojsk v ukrajinské armádě Vadym Sucharevskyj. Ukrajina je podle něj nejspíše pátou zemí na světě, která disponuje zbraní tohoto typu.

„Dnes můžeme tímto laserem sestřelovat letouny ve výšce přes dva kilometry,“ řekl Sucharevskyj na konferenci věnované spolupráci evropského a ukrajinského zbrojního průmyslu. Bližší informaci k laserové zbrani nazvané Tryzub (Trojzubec), což je ukrajinský státní symbol, neuvedl.

Ukrajina podle něj nadto zařadila do výzbroje bezpilotní prostředek schopný vypouštět na vzdálenost až 70 kilometrů menší takzvané FPV drony.

Ruský soud poslal na 19 let do vězení muže za přípravu sabotáží u Moskvy

Ruský soud dnes poslal na 19 let do vězení muže, který podle obžaloby na pokyn Ukrajiny chystal sabotáže na několika místech Moskevské oblasti. Informovala o tom ruská státní agentura TASS, podle níž obžalovaný vinu odmítl.

Podle soudu třiadvacetiletý Vasilij Žarkov „připravoval sabotáže na strategických objektech v Moskevské oblasti, včetně jednoho z vojenských útvarů, a to na základě pokynů spojky Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU)“. Tři z 19 let si mladý muž odpyká ve vězení a zbytek v trestanecké kolonii s přísným režimem, nařídil soud.

Na míru pro Ukrajinu se V4 shodne, cesty k němu se mohou lišit, podotkl Pavel

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny se na dnešním jednání v polské Visle shodli na tom, že na Ukrajině by měl zavládnout mír. Názory Polska, Slovenska, Maďarska a Česka na to, jak má vypadat cesta k míru, se však možná budou lišit, řekl novinářům po schůzce hlav států český prezident Petr Pavel.

„To, na čem jsme se určitě shodli, byla vůle udělat maximum pro to, aby konflikt na Ukrajině v co nejkratší době skončil,“ poznamenal Pavel s tím, že prezidenti se nebavili o konkrétní cestě k takovému výsledku. Pochyby podle něj nejsou v tom, že s procesem jsou spojena velká rizika.

Rusko narušováním bezpečnosti Baltského moře zkouší NATO, řekl polský admirál

Rusko narušuje mobilní komunikaci i systém pro sledování polohy lodí v Baltském moři, ohrožuje plavidla a dodávky energie, aby vyzkoušelo, jak budou západní země reagovat. Podle agentury Reuters to uvedl polský admirál Krzysztof Jaworski.

Moskva podle viceadmirála polského námořnictva systematicky používá tuto taktiku, aby skryla pohyb vlastních plavidel a narušila cizí operace v Baltském moři, které Rusko sdílí s osmi zeměmi NATO.

USA či EU odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi KLDR a Ruskem

Spojené státy, Evropská unie, Německo, Francie a sedm dalších zemí dnes odsoudily vzrůstající vojenskou spolupráci mezi Severní Koreou a Ruskem. O jejich společném prohlášení informují agentury Reuters a AFP.

Skupina varovala, že přímá podpora Rusku ze strany KLDR je „nebezpečným rozšířením“ konfliktu na Ukrajině. Vyjádřila také „hluboké znepokojení“ týkající se jakékoliv politické, vojenské nebo ekonomické podpory, kterou by Rusko mohlo poskytnout „nelegálnímu zbrojnímu programu Severní Koreje, včetně zbraní hromadného ničení“.

EU poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři subjekty kvůli ruským hybridním útokům

Evropská unie dnes vůbec poprvé uvalila sankce na 16 osob a tři právnické subjekty v souvislosti s ruskými hybridními útoky vůči Evropské unii, jejím členským státům a jejich partnerům. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje země nynější sedmadvacítky. Na seznamu je například jedna z jednotek ruské tajné vojenské služby GRU, která nese název 29155 a podle zpravodajských služeb provádí kybernetické útoky proti cílům v zemích NATO a Evropské unie.

„Vůbec poprvé se dnes Rada rozhodla zavést omezující opatření vůči 16 jednotlivcům a třem subjektům odpovědným za destabilizační akce Ruska v zahraničí,“ stojí v tiskovém prohlášení Rady EU s tím, že jde o reakci na „zákeřné akce Ruska a jeho nedostatek respektu vůči mezinárodnímu řádu a mezinárodnímu právu založenému na pravidlech“.

Rusko se podle ministra obrany Belousova musí připravit na možnou válku s NATO

Rusko se musí připravit na možnou válku s NATO v Evropě v nejbližším desetiletí, prohlásil podle médií ruský ministr obrany Andrej Belousov při dnešní poradě vedení ruských ozbrojených sil, které se zúčastnil prezident Vladimir Putin. Rusko musí být připraveno „na jakýkoliv vývoj situace ve střednědobé perspektivě“, a to „včetně možného válečného konfliktu se Severoatlantickou aliancí v Evropě v nejbližším desetiletí“, řekl Belousov.

Prezident Putin opět obvinil Západ, že tlačí Rusko k „nepřekročitelným mezím“, a pohrozil, že Moskva bude nucena odpovědět na počínání Západu. „Pokud Spojené státy přistoupí k rozmístění takových zbraňových systémů (raket a střel středního a krátkého dolu), padnou všechna naše dobrovolná omezení,“ varoval šéf státu podle agentury Interfax. „Končící rok se stal mezníkem při dosahování cílů speciální vojenské operace,“ dodal Putin.

KLDR o víkendu přišla v Kurské oblasti o desítky vojáků, tvrdí Kyjev

Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Dnes to oznámila ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Agentura Reuters píše, že je to poprvé, kdy ukrajinská strana poskytla o severokorejských ztrátách přesnější údaje. Z Kurské oblasti se ukrajinské jednotky snaží vytlačit ruská armáda s podporou tisíců vojáků z KLDR.

HUR uvedla, že 14. a 15. prosince jednotky KLDR v Kurské oblasti utrpěly „významné ztráty“ u tří vesnic. Zmiňuje například obec Martynovku na hlavním silničním tahu na severovýchod od Sudži. „Nejméně 30 (severokorejských vojáků) bylo zraněno a zabito,“ tvrdí HUR. Tři severokorejští vojáci se podle ní pohřešují. Tyto informace ve válečných podmínkách nelze nezávisle ověřit. Severokorejské jednotky doplňují noví vojáci, informovala také ukrajinská vojenská rozvědka.

Členské státy Evropské unie schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku

Členské státy Evropské unie dnes schválily patnáctý balík sankcí proti Rusku, které pokračuje v invazi na Ukrajině. Obsahuje mimo jiné omezení pro 54 osob a 30 právnických subjektů, které se podílejí na ruské agresi. Opatření jsou například zaměřena proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíku je ale rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Bruselu ministři zahraničí; Česko zastupuje Jan Lipavský.

Norsko poskytne Ukrajině v přepočtu 5,8 miliardy Kč na posílení námořnictva

Norská vláda poskytne Ukrajině 2,7 miliardy norských korun (5,8 miliardy Kč) na posílení jejího námořnictva a odrazení ruských námořních sil v Černém moři. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Norsko patří k důležitým podporovatelům Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Letos severská země oznámila, že Ukrajině v příštích pěti letech daruje 75 miliard norských korun (162 miliard Kč). Půlka částky půjde na vojenskou podporu a druhá polovina na humanitární pomoc.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo 49 drony, útoky hlásí ruská Brjanská oblast

Ruská armáda v noci na dnešek nad Ukrajinu vyslala 49 útočných dronů, informovalo ukrajinské letectvo. Podle ukrajinských médií protivzdušná obrana pracovala v Kyjevské oblasti. Dronový útok ohlásila i ruská Brjanská oblast.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo 27 dronů, dalších 19 zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje, o zbývajících třech nejsou informace, ale žádný cíl prý nebyl zasažen. Letecký poplach platil dnes ráno v Kyjevské oblasti a úřady vyzývaly obyvatele regionu, aby až do jeho skončení zůstali v krytech. Později byly výbuchy hlášeny z Chmelnycké oblasti v západní části země. Další podrobnosti k nim zatím nejsou k dispozici.

Ministři schválí nové sankce proti Rusku a projednají Ukrajinu i Blízký východ

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit válku na Ukrajině, formálně schválí patnáctý balíček sankcí proti Rusku. Balíček obsahuje další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Opatření by měla cílit proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty. Součástí balíčku je ale rovněž i prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala a výjimku prosadilo Slovensko.

Patnáctý balíček je podle mnohých diplomatů „slabší“, sankční seznam se pouze rozroste o několik fyzických a právnických osob. Česko nicméně očekává, že příští šestnáctý balíček už bude mnohem „tvrdší“ a přinese omezení i pro některé sektorové oblasti. Balíček začne vznikat již na začátku příštího roku za polského předsednictví v Radě EU a měl by být přijat na konci února, kdy uplynou tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Česko bude na dnešním jednání opět prosazovat svůj návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. Ministr Lipavský pořádal den před jednáním, v neděli večer v Bruselu večeři, na kterou byly pozváni ministři „Česku blízkých“ zemí a kde se řešila právě pomoc Ukrajině a také ruské nepřátelské aktivity v Evropě.

Rusko hlásí dobytí dvou vsí, Ukrajina zničení nepřátelského vlaku

Ruská vojska dobyla dvě další vsi na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská média naopak informují o společné operaci ozbrojených sil a tajných služeb, při které byl v soboru v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodu země zničen ruský vlak se 40 cisternami pohonných hmot.

Ruské síly "osvobodily" obec Veselyj Haj, která se nachází jižně od města Kurachove, a obec Puškine u Pokrovska, tvrdí ruské ministerstvo. Ruské síly v poslední době zrychlily svůj postup v Doněcké oblasti, cílem jejich ofenzívy se jeví ovládnutí celého Donbasu.

Vnitro zatím neeviduje v souvislosti se zimou vyšší počet příchozích uprchlíků z Ukrajiny, řekl Rakušan. Počet žádostí o ochranu je nižší než v říjnu.

Dva ruské tankery v Kerčském průlivu u Krymu poškodilo špatné počasí a musely volat o pomoc, oznámily ruské úřady. Podle Interfaxu v místě uniká ropa.