Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ukrajinská protivzdušná obrana odráží raketový útok na Kyjev, uvedly úřady
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes v ranních hodinách odráží raketový útok na Kyjev, informovala agentura Reuters s odvoláním na představitele hlavního města a ukrajinské letectvo.
Svědci agentur Reuters a AFP v Kyjevě uvedli, že slyšeli četné výbuchy, jimž předcházelo varování letectva před útokem na město pomocí balistických střel.
Rusko provedlo kybernetický útok na ukrajinské registry, uvedla vicepremiérka
Rusko ve čtvrtek provedlo rozsáhlý kybernetický útok na ukrajinské státní registry, který způsobil dočasný výpadek služeb. Uvedla to pozdě večer ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Registry obsahují klíčové informace o ukrajinských občanech, jako jsou data o narozeních, úmrtích, sňatcích či vlastnictví nemovitostí. Informovala o tom agentura Reuters.
"Dnes došlo k největšímu vnějšímu kybernetickému útoku za poslední dobu, jehož terčem byly ukrajinské státní registry," napsala Stefanišynová na Facebooku. "V důsledku tohoto cíleného útoku byla dočasně pozastavena činnost sloučených a státních registrů, které spadají pod ministerstvo spravedlnosti," dodala s tím, že je zjevné, že útok provedli Rusové s cílem narušit životně důležitou infrastrukturu Ukrajiny.
Costa a von der Leyenová: EU zůstává jednotná v podpoře Ukrajiny
Hlavním vzkazem dnešního jednání je, že Evropská unie je jednotná a bude podporovat Ukrajinu, jak dlouho to bude potřeba. Po skončení summitu EU v Bruselu se na tom shodli předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Společné tiskové konference se zúčastnil i maďarský premiér Viktor Orbán, který hájil své diplomatické snahy o ukončení války. "Pokud nemůžete najít řešení na bitevním poli, musíte dělat něco jiného. Diplomacie by měla mít přednost před vojenským řešením," uvedl Orbán, jehož země tento půlrok předsedala Evropské unii.
NATO bude zadržovat Rusko alespoň deset let, myslí si šéf estonské rozvědky
Severoatlantická aliance (NATO) bude muset Rusko na svých hranicích zadržovat příštích deset až 20 let, myslí si šéf estonské vojenské rozvědky Kaupo Rosin. Uvedl to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters.
„Úkolem NATO v příštích deseti až 20 letech bude zadržet Rusko nebo jej odradit od toho, aby nedostalo žádný hloupý nápad tlačit se vojensky na Západ,“ uvedl Rosin. „Myslím, že je to proveditelné, ale je třeba, aby Západ bral tuto otázku vážně a abychom investovali (do obrany),“ dodal.
Estonsko, které je sousedem Ruska a členem obranné aliance, už od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo své výdaje na obranu na 3,4 procenta svého letošního hrubého domácího produktu. To je druhý největší podíl v NATO.
„Vojenské plány NATO a jednotlivých států musí být důvěryhodné a musí být podpořeny reálnými zdroji, pokud jde o přítomné vojáky a jednotky nebo munici,“ řekl Rosin, podle kterého lze jen těžko představit, že by Rusko v dohledné době vyjednávalo o míru na Ukrajině. Podle šéfa estonské vojenské rozvědky se bude Moskva snažit „omezit aktivity a infrastrukturu NATO a přítomnost vojáků zemí Severoatlantické aliance v blízkosti Ruska“, a to i ve státech na východním křídle NATO.
Míru dosáhneme, když budeme podporovat Ukrajinu, řekl Fiala v Bruselu
Uvažovat o tom, co bude, až bude na Ukrajině mír, je podle českého premiéra Petra Fialy předčasné. Nyní je potřeba míru dosáhnout a je možné ho dosáhnout jedině tím, že budeme podporovat Ukrajinu v jejím boji. Fiala to řekl českým novinářům během summitu EU v Bruselu.
Český premiér se rovněž setkal na bilaterální schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jednali spolu o české podpoře Kyjeva nejen v oblasti vojenské, ale také o projektu šestnácti českých firem na rekonstrukci nemocnic na Ukrajině v hodnotě přes čtyři miliardy korun.
„Uvažovat o tom, co bude, až bude mír, je opravdu předčasné. My teď musíme toho míru dosáhnout. Já jsem přesvědčen a spousta mých kolegů je přesvědčena, že toho lze dosáhnout jedině tím, že budeme podporovat Ukrajinu v jejím boji,“ uvedl Fiala. Podle českého premiéra se nesmí stát, že by Rusko uspělo a tím by mohlo být povzbuzeno k dalším agresivním krokům. Ukrajina se brání ruské agresi již téměř tři roky.
Nasazení mírových jednotek na Ukrajině, o kterém nedávno hovořil například francouzský prezident Emmanuel Macron, není podle Fialy zatím aktuální téma. „Zatím jsme daleko od nějakého mírového řešení. Je to krok, o kterém někdo může hypoteticky uvažovat za poměrně dlouhou dobu. Nyní je třeba se bavit o tom, že jakékoli řešení bez Ukrajiny by bylo špatné,“ uvedl český premiér.
Polsko se ohradilo proti tomu, že žádalo o výjimku z dovozu ropných produktů
Polsko se ohradilo proti tomu, že žádalo o výjimku z evropského zákazu dovozu ruských ropných produktů. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden po schůzce nejvyšších ústavních činitelů řekl, že o prodloužení výjimky požádaly Slovensko a Polsko. Zástupci členských států Evropské unie se minulý týden shodli na 15. balíčku sankcí proti Rusku, jehož součástí je rovněž prodloužení výjimky. Polský chargé d'affaires v ČR Jacek Gajewski pro ČTK uvedl, že zveřejněná informace se nezakládá na pravdě. Mluvčí vlády Lucie Ješátková ČTK sdělila, že o výjimku formálně žádalo Slovensko, mohlo k ní dojít ale až po dohodě s Polskem, které ji do té doby blokovalo.
„Polsko dlouhodobě a důsledně zdůrazňuje, že výjimky a odchylky ze sankcí uvalených na Rusko by měly být udělovány pouze z kritických důvodů. Neustálé prodlužování výjimek sankce oslabuje,“ uvedl Gajewski. Polsko podle něj bylo proti rozšíření výjimky, souhlasilo s ním pouze podmíněně s ohledem na přidanou hodnotu přijetí komplexního balíčku jednotlivých sankcí a opatření zaměřených na ruskou takzvanou stínovou flotilu. „Polsko zároveň vyjadřuje očekávání, že v souvislosti s tímto přijatým balíčkem sankcí bude proveden právní přezkum stávajících odchylek a výjimek,“ dodal chargé d'affaires.
„Výjimku formálně žádalo Slovensko, mohlo k ní dojít ale až po dohodě s Polskem, které ji do té doby blokovalo. Za vzniklé nedorozumění se omlouváme,“ uvedla mluvčí kabinetu Ješátková.
Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat“. Výjimka tedy v původním návrhu vůbec nebyla, její prodloužení o půl roku ale prosadilo Slovensko, uvedlo ministerstvo hospodářství v Bratislavě.
USA udělily výjimku pro platby za plyn ze sankcí na Gazprombank, říká Maďarsko
Spojené státy udělily výjimku pro platby za plyn ze sankcí, které uvalily na ruskou Gazprombank. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve videu zveřejněném na sociálních sítích. USA uvalením sankcí na Gazprombank vytvořily překážku pro evropské odběratele ruského plynu. Ti využívali Gazprombank k provádění plateb. Hlavní slovenský odběratel plynu, státem vlastněná společnost SPP, uvedla, že oznámení o výjimce pro platby za plyn neobdržela.
Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc. Bylo to jedno z opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Maďarsko je na ruské ropě a plynu závislé, proto požádalo USA o výjimku.
„Dnes udělili výjimku pro platby za plyn týkající se Gazprombank, což je dobrá zpráva, ale mezitím jsme s našimi regionálními spojenci vypracovali řešení, alternativní způsob platby, který neporušuje sankce, ale umožňuje platby (za plyn),“ řekl Szijjártó.
Sankce USA vůči Gazprombank způsobily potíže několika dovozcům, patří mezi ně také Turecko a Slovensko. Tyto země zkoumaly možnosti jak platby provádět.
Summit EU vyzval k navýšení podpory Ukrajině i ukrajinského obranného průmyslu
K navýšení podpory Ukrajině, která se dál brání ozbrojené ruské agresi, a rovněž i podpory ukrajinského obranného průmyslu vyzvali v Bruselu prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Summit EU rovněž odsoudil podporu ze třetích zemí, kterou poskytují Rusku ve vedení jeho útočné války pro ukrajinskému lidu. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. O Ukrajině debatovali unijní vůdci i s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Úspěch je, že Kyjev nepadl, míní vládní zmocněnec pro Ukrajinu Kopečný
Za úspěch pro Ukrajinu lze podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ruskem napadené země Tomáše Kopečného považovat, že hlavní město Kyjev nepadlo a že Ukrajinci nadále mají svou zemi. Většina Ukrajinců je podle něj dnes pro to, aby se (válečná) linie dočasně zastavila tam, kde je nyní a území se dočasně přenechala Rusku. Kopečný to řekl na dnešní celodenní akci Operace naděje, kterou pořádá projekt Dárek pro Putina.
„Úspěch je, že ukrajinský stát přežívá, že Kyjev nepadl,“ řekl Kopečný. „Na rozdíl od té doby před rokem už většina ukrajinské populace je ´oukej´ s tím zastavit tu linii, kdekoli teď je, a ty území Rusku dočasně přenechat,“ prohlásil. Pro podporovatele Ukrajiny je podle něj správné reflektovat to, co chtějí samotní Ukrajinci.
Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil Putin. Je připraven jednat s Trumpem. Rusko se podle něj stává silnějším.
Situace ve válce se zásadně mění, řekl Putin. Zelenskyj chce jednotu USA a EU
Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty, uvedl ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. Rusko se podle něj na Ukrajině blíží splnění cílů operace, kterou z Putinova rozkazu ruská armáda zahájila v únoru 2022 vpádem na území sousedního státu.
Tlak na brzká mírová jednání o Ukrajině by podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové mohl znamenat riziko špatné dohody pro Kyjev.
Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent HDP, uvedl Putin.
Pro mír na Ukrajině potřebujeme jednotu USA a EU, řekl v Bruselu Zelenskyj
Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil dnes v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru.
„Nyní potřebujeme posílit Ukrajinu, hlavní prioritou je rovněž ochrana našeho energetického sektoru a zdvojnásobení zbrojní výroby na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj ve společném vystoupení s Costou. Důležitá je rovněž urgentní pomoc ukrajinským dětem, podpora ukrajinského vzdělávacího systému, ale i budování krytů.
Po dronovém útoku v Rostovské oblasti vypukl požár v rafinérii, uvedly úřady
Při ukrajinském dronovém útoku v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska vznikl požár v rafinérii ve městě Novošachtinsk. Informoval o tom gubernátor regionu Jurij Sljusar na svém účtu na telegramu. Později upřesnil, že Ukrajina k útoku použila více než 30 dronů a 13 raket. Celkem podle ministerstva obrany ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 84 ukrajinských dronů, píše agentura Reuters.
Většinu vzdušných cílů podle gubernátora zneškodnila protivzdušná obrana, nicméně v novošachtinské rafinérii vznikl požár. Uhasit se ho podařilo po několika hodinách. Jeden člověk při útoku utrpěl zranění.
Ruskojazyčný servis BBC na svých internetových stránkách napsal, že lidé v okolí rafinérie napočítali několik desítek výbuchů. Šlo zřejmě o střely odpalované protivzdušnou obranou a výbuchy dronů, které se zřítily na cíl. Závod v Novošachtinsku se terčem ukrajinských dronových útoků stal už v minulosti.
