Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Země EU by měly Ukrajině dodat další protivzdušné systémy i rakety, řekl Borrell

Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Ministři by podle Borrella měli odsouhlasit novou sadu sankcí proti Íránu za jeho nedávný útok na Izrael. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí.

Ukrajinská armáda zničila pět ze sedmi útočných ruských dronů a jeden průzkumný

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila pět ze sedmi útočných dronů, které nad její území vyslalo Rusko. Dnes o tom podle ruskojazyčného servisu BBC informoval velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Ukrajinci podle něho sestřelili také jeden ruský průzkumný bezpilotní letoun.

Útočné drony Šáhed mířily na Oděskou oblast a jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil uvedlo, že trosky jednoho sestřeleného stroje zasáhly zemědělský podnik a způsobil v něm škody. „Byla poškozena skladiště a zemědělská technika. Nikomu z lidí se nic nestalo,“ informovalo jižní velitelství.

Unijní ministři zahraničí budou v Lucemburku jednat o Ukrajině a Íránu

Unijní ministři zahraničí budou dnes v Lucemburku jednat hlavně o Ukrajině a situaci na Blízkém východě. K jednání o ruské agresi vůči Kyjevu se připojí rovněž unijní ministři obrany. Členské státy EU nyní řeší, jak Ukrajině ještě více pomoci, zejména pokud jde o systémy protivzdušné obrany. Česko bude na zasedání zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský a náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Zelenskyj: Od USA potřebujeme hlavně dalekonosné zbraně a protivzdušnou obranu

Ukrajina nyní podle prezidenta Volodymyra Zelenského k obraně proti ruské invazi od Spojených států potřebuje především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu. Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu po několika měsících odkladů de facto schválila další vojenskou pomoc pro Kyjev; Senát i prezident Joe Biden již avizovali, že příslušný zákon podpoří. Zelenskyj v rozhovoru pro stanici NBC kongresmanům opět poděkoval a zdůraznil, že USA podle něj nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii.

„Je to samozřejmě podpora od amerického lidu. Politická rozhodnutí závisí veřejném mínění. Tahle pomoc posílí ukrajinskou armádu a vyšle jasný signál Kremlu,“ řekl prezident napadené země.

Zelenskyj uznal, že ukrajinští obránci se v posledních týdnech a měsících potýkají s problémy kvůli nedostatku munice i vojáků. Americký Institut pro studium války (ISW) ve své dnešní analýze uvedl, že Rusko by mohlo nadcházející týdny, než dorazí americká pomoc v hodnotě desítek miliard dolarů, využít a pokusit se na Ukrajině postoupit k operačně významným cílům, například k městu Časiv Jar.

„(Moskva) očekává, že Časiv Jar obsadí do 9. května...ukrajinským obráncům tam chybí vybavení, musí se potýkat s ruskými průzkumnými drony, které navádějí dělostřelectvo. Doufám, že zbraně dorazí brzy a útok odrazíme,“ uvedl Zelenskyj, který tento týden vojáky bojující na frontě Doněcké oblasti nedaleko Časiv Jaru navštívil.

Rusko chce podle Zelenského být začátkem léta být připravené na zahájení rozsáhlé ofenzívy a připravit se proto musí i Ukrajina.

„Připravujeme se, vojáci absolvují výcvik, čekají na zbraňové systémy. Chceme, aby naše brigády byly plně vybavené. Potřebujeme tuto (americkou pomoc) co nejdříve...civilizovaný svět poskytuje jen munici, je to Ukrajina, která na frontové linie posílá své syny a dcery a ukazuje všem ostatním skutečnou cenu,“ dodal ukrajinský prezident.

Rusko tvrdí, že získalo obec Bohdanivka v Doněcké oblasti

Moskva oznámila, že ruská armáda dobyla obec Bohdanivka ve východoukrajinské Doněcké oblasti nedaleko Bachmutu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.

Malá vesnice Bohdanivka, která měla před válkou necelou stovku obyvatel, se nachází v oblasti, kde ruští a ukrajinští vojáci svádějí v posledních měsících jedny z nejtěžších bojů. Bohdanivka leží západně od Bachmutu směrem na město Časiv Jar, které je po dobytí Bachmutu loni na jaře cílem ruské ofenzivy v této části fronty.

Rusko i Ukrajina jsou blízko nasazení pozemních dronů

Moderní bojiště už pozměnily drony ve vzduchu a na moři. Nyní se zdá, že Rusko i Kyjev jsou na pokraji nasazení velkého množství pozemních dronů na ukrajinské půdě. Nedávné záběry zachycují, do jaké míry bezpilotní prostředky mění moderní bojiště, napsalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL).

Jedny záběry ukazují dva sledované ruské pozemní drony vyzbrojené granátomety, jak je ničí ukrajinské bezpilotní letouny, přičemž vše zachycuje průzkumný dron vznášející se poblíž.

Je to jeden z několika vizuálů zveřejněných v posledních týdnech, na nichž se objevují pozemní vozidla fungující bez posádek. Další klipy zachycují pozemní dron pálící salvu střel na ruské pozice a jiný pozemní dron útočící stylem kamikadze, jak veze masivní výbušné zařízení po otevřeném prostranství a poté ho odpálí pod mostem na Ruskem ovládaném území.

Natalija Kušnerská, šéfka ukrajinské vládní organizace Brave1, která pomáhá nasměrovávat soukromé vynálezy k přijetí armádou, RFE/RL řekla, že její organizace "učinila z vývoje pozemních robotů jednu z svých nejvyšších priorit s cílem dohnat ostatní bezpilotní systémy". Brave1 podle ní dostala více než 200 návrhů na pozemní prostředky bez lidské posádky, přičemž zatím jich organizace otestovala 50.

Analytici: Rusko může zesílit útoky na Ukrajině, než dorazí nová americká pomoc

Rusko by v nadcházejících týdnech mohlo vystupňovat útočné operace a raketové a dronové údery na Ukrajinu, aby využilo období, než do země dorazí nová americká vojenská pomoc. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

V sobotu americká Sněmovna reprezentantů po měsících vnitropolitických sporů přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů. Než bude pomoc dodána, musí návrh zákona ještě schválit americký Senát a podepsat prezident Joe Biden. Vzhledem k tomu a k logistickým krokům spojeným s vysláním pomoci na ukrajinskou frontu se nová podpora na ukrajinském bojišti podle deníku neprojeví ještě několik týdnů.

„Situace na frontě se proto v té době bude pravděpodobně nadále zhoršovat, zvlášť pokud ruské jednotky zesílí útoky, aby využily omezené doby před příchodem nové americké pomoci,“ píše se ve zprávě ISW.

Podle amerického institutu je již nyní na některých místech bojiště patrné zintenzivnění ruských operací, které podle ISW souvisí s abnormálně suchým jarním počasím a také s nedostatkem zbraní a munice ukrajinské armády.

Institut pro studium války ale současně uvádí, že ruské jednotky za posledních šest měsíců dosáhly na ukrajinském bojišti pouze taktických úspěchů a není pravděpodobné, že by se jim podařilo prolomit frontovou linii.

Rusové přesto mohou zaznamenat operačně významné zisky, přičemž lze předpokládat, že upřednostní oblasti, kde se ukrajinská obrana zdá být relativně křehká, například západně od Avdijivky, nebo oblasti, kde jsou ruské jednotky v dosahu operačně významných cílů, jako je město Časiv Jar.

Kreml uvedl, že schválení vojenské pomoci pro Ukrajinu Sněmovnou reprezentantů USA jen zabije ještě více Ukrajinců kvůli kyjevskému režimu, píše AFP.

Prezident Zelenskyj po schválení pomoci Ukrajině uvedl, že je vděčný Sněmovně reprezentantů USA za rozhodnutí, jež udrží chod dějin na správné cestě.

Americká sněmovna po měsících schválila pomoc Ukrajině za 61 miliard dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů dnes přijala návrh zákona o vojenské pomoci Ukrajině. Pro vyčlenění až 60,8 miliard dolarů (1,44 bilionu korun) na podporu Ruskem napadené zemi dnes zvedlo ruku 311 kongresmanů, proti bylo 112. Nyní návrh poputuje do Senátu, kterým by měl podle očekávání projít. Prezident Joe Biden jej podle předchozích prohlášení poté urychleně podepíše.

Spojené státy jsou největším zahraničním vojenským podporovatelem Kyjeva, podle údajů Pentagonu mu od začátku války poskytly vybavení v hodnotě 44,2 miliard dolarů (1,05 bilionu korun). Pomoc však v posledních měsících vázla kvůli vnitropolitickým sporům v Kongresu a stále více západních partnerů Ukrajiny, včetně Česka, upozorňovalo, že Ukrajina by bez americké podpory nemusela v příštích měsících ustát očekávanou ruskou ofenzívu.

Sněmovna reprezentantů USA většinou 385 ku 34 hlasům přijala zákon o osmimiliardové vojenské pomoci Tchaj-wanu a dalším partnerům v jihovýchodní Asii.

Sněmovna reprezentantů USA většinou 360 ku 58 hlasům přijala návrh zákona, jenž může vést k národnímu zákazu TikToku a rozsáhlým sankcím vůči Íránu. Americký Kongres hlasuje také o vojenské a finanční pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu.

Ukrajinské město Vovčansk se v sobotu stalo terčem ruského útoku. Byla tam zasažena devítipatrová obytná budova. Při úderu byli zraněni muž a žena. Ostřelování města si rovněž vyžádalo dvě oběti, o život přišli muži ve věku 50 a 84 let.

Ukrajina může letos válku prohrát, varoval šéf CIA

Šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns varoval, že pokud Spojené státy nepošlou Ukrajině více vojenské pomoci, může letos prohrát válku. Varování přišlo ve čtvrtek těsně před hlasováním o balíku pomoci Ukrajině ve výši 60 miliard dolarů, píše deník The Kyiv Post. Burns vystoupil v centru George W. Bushe.

Apel přišel před dnešním hlasováním o balíku pomoci pro Ukrajinu a další spojence USA v celkové výši 90 miliard dolarů.

Pokud bude v sobotu balík pomoci Ukrajině schválen, dostane od USA 60 miliard dolarů (v přepočtu kolem 1,4 bilionu korun). Hlasování o schválení zákona, který významnou pomoc Ukrajině navrhuje, měsíce blokovali republikánští zákonodárci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina v nadcházejících měsících podepíše bilaterální bezpečnostní dohody s USA, zeměmi severní Evropy a jedním z pobaltských států. Nemají prý zajišťovat jen vojenskou podporu, ale také o humanitární, finanční či energetickou podporu.