Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Ukrajině, schválila vláda

České ministerstvo zahraničí daruje nepotřebná auta Národní gardě a Státní službě Ukrajiny, schválila dnes vláda. Dar je reakcí na žádost obou složek o materiální pomoc ve formě osobních vozidel. Celkem jde o pět vozidel, řekl novinářům po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Jedno vozidlo s balistickou ochranou BMW 760, které sloužilo české ambasádě v Kyjevě, by mělo české ministerstvo darovat Službě státní ochrany Ukrajiny.

Fiala: První munici v rámci české iniciativy by Kyjev mohl získat v červnu

První munici pořízenou v rámci české iniciativy by mohla Ukrajina získat již v červnu, uvedl po jednání v sídle NATO český premiér Petr Fiala. Šéf NATO Jens Stoltenberg zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu. O větší a efektivnější pomoci Ukrajině hovořili i další účastníci schůzky, nizozemský premiér Mark Rutte a předsedkyně dánské vlády Mette Frederiksenová.

Právě Dánsko a Nizozemsko jsou země, se kterými ČR nejvíce spolupracuje a jedná, pokud jde o českou iniciativu zaměřenou na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo EU.

Ukrajina potřebuje silnější protivzdušnou obranu, shodli se šéf NATO Jens Stoltenberg a nizozemský premiér Mark Rutte po jednání v Bruselu.

Na vojenském letišti u města Džankoj na Krymu hořelo, píší média

V oblasti vojenského letiště ve městě Džankoj na Ruskem anektovaném poloostrově Krym byly v noci na dnešek slyšet výbuchy. Podle serveru BBC News o tom informovaly kanály na platformě Telegram, úřady se k tomu ale nevyjádřily. Asi na dvě hodiny byl nicméně uzavřen úsek silnice mezi městy Džankoj a Feodosija. Několik telegramových zdrojů uvedlo, že na letišti hořelo.

O požáru v oblasti letiště informoval s odvoláním na místní obyvatele kanál Astra. Kanál Krymskij větěr pak uvedl, že několik ohnisek rozsáhlých požárů zachytil před čtvrtou hodinou ranní místního času satelit.

Džankoj a jeho okolí se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo terčem útoků už několikrát. Ukrajinští představitelé dříve informovali, že Rusko z okolí Džankoje vypálilo na Ukrajinu balistické rakety Iskander. Podle serveru RBK-Ukrajina jsou u Džankoje také umístěna zařízení pro odpalování protiletadlových střel S-300 a S-400, které Rusko používá i k útokům na ukrajinské pozemní cíle, a tamní letiště slouží jako základna pro 39. vrtulníkový pluk ruské armády.

Fico: Rusové nevrátí Ukrajině anektovaný Krym, mír bude drahý

Rusové nikdy nevrátí Ukrajině anektovaný poloostrov Krym a neodejdou z východoukrajinského Donbasu, prohlásil slovenský premiér Robert Fico. Uznávání principu územní celistvosti je v případě Ukrajiny podle něj jen teorií mezinárodního práva, případný mír bude drahý a Rusové vojensky vyhrávají.

„Z hlediska mezinárodního práva každý z nás uznává územní celistvost jiné země, suverenitu, nedotknutelnost hranic. To je pěkná teorie mezinárodního práva. Říkám ale, že Rusové nikdy nevrátí Krym, Rusové nikdy neodejdou z Donbasu a Luhansku,“ uvedl Fico před poslanci evropského výboru slovenské sněmovny.

Při ruském útoku na Černihiv zemřelo nejméně deset lidí, oznámil Zelenskyj

Nejméně deset lidí zahynulo a asi 20 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na severoukrajinské město Černihiv. Na platformě Telegram to uvedl prezident země Volodymyr Zelenskyj. Starosta města Oleksandr Lomako o něco dříve informoval o osmi zabitých a 18 zraněných.

Po ruském útoku na Černihiv zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zahynulo a 18 bylo zraněno při ruských vzdušných úderech na severoukrajinské město Černihiv, oznámil dnes na platformě Telegram starosta Oleksandr Lomako. Pátrací a záchranná operace podle něj pokračuje. Předchozí informace hovořily o čtyřech mrtvých.

Po ruském útoku na Černihiv jsou nejméně čtyři mrtví, uvedl starosta

Při ruském vzdušném útoku na severoukrajinské město Černihiv zemřeli nejméně čtyři lidé, oznámil podle veřejnoprávní stanice Suspilne starosta Oleksandr Lomako. Úřady upozornily na množství zraněných a prosí obyvatele, aby darovali krev. Šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus na platformě Telegram informoval o třech zásazích v centru města. Podle Lomaka Rusové zasáhli „objekty sociální infrastruktury“ a lidem na místě pomáhají záchranáři.

„V Černihivu jsou slyšet výbuchy,“ uvedla ráno na Telegramu stanice Suspilne. Podle serveru RBK-Ukrajina místní média informovala o nejméně třech explozích v této oblastní metropoli, která se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem.

„Nedobré ráno z Černihivské oblasti. Nepřítel podnikl tři raketové údery téměř v centru města. Jsou tam mrtví civilisté a mnoho zraněných,“ uvedl Čaus na videu, zatímco v pozadí bylo slyšet houkání sirén záchranářských aut.

Rusko dostalo pozvánku na 80. výročí vylodění v Normandii, Putin ale není vítán

Kvůli ruské agresi na Ukrajině bude na oslavy 80. výročí vylodění v Normandii sice pozváno Rusko, ale nikoli jeho prezident Vladimir Putin. Informoval o tom dnes deník Le Monde s odkazem na sdružení Mission Libération, které je zodpovědné za organizaci akce konající se na začátku června.

„Rusko však bude pozváno, aby bylo zastoupeno, aby mohl být uctěn význam odhodlání a obětí sovětského lidu a jeho příspěvek k vítězství v roce 1945,“ uvedlo sdružení. Neuvedlo zatím žádné další podrobnosti k tomu, na jaké úrovni by mohlo být Rusko na těchto vzpomínkových akcích v Normandii zastoupeno.

Fiala: Do roka bychom mohli sehnat další milion kusů munice pro Ukrajinu

Díky české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu se již podařilo sehnat 500 tisíc kusů dělostřelecké munice a není důvod, proč by to do roka nemohl být další milion. V konzervativním americkém think tanku, Hudsonském institutu, to dnes řekl český premiér Petr Fiala, který je na dvoudenní návštěvě USA.

Situace na Blízkém východě a Ukrajině by mohla vést k dalším migračním vlnám

V případě zhoršení situace na Blízkém východě by Evropa mohla podle předsedy senátního bezpečnostního výboru Pavla Fischera čelit novým migračním vlnám. Podobně je možný i příchod dalších desetitisíců ukrajinských uprchlíků kvůli pokračující ruské agresi. Fischer to dnes uvedl po uzavřeném jednání výboru se zástupci českých tajných služeb. Pokládá proto za zodpovědné nastolit možné scénáře, "než budou aktuálně k řešení jako nějaká krize".

Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už více než dva roky. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě.

Ukrajina tvrdí, že zničila významnou radarovou stanici na západě Ruska

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů.

Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky. „Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky.

Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Belgorodské oblasti.

ISW: Kvůli zpožďování americké pomoci má Ukrajina potíže na východní frontě

Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.

Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.

Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech. Město leží západně od Bachmutu.

Výpadek americké pomoci se znatelně podepisuje na frontě, upozorňují dlouhodobě ukrajinští představitelé i západní média. Balík v únoru schválil Senát USA, ale republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej odmítá předložit k hlasování v Kongresu. Návrh se týká zahraniční pomoci a kromě více než 60 miliard dolarů pro Ukrajinu zahrnuje i finance pro jiné americké spojence, včetně Izraele. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson ale v pondělí uvedl, že Kongres bude tento týden projednávat finanční pomoc Izraeli a Ukrajině odděleně.

Ukrajina podepsala s Lotyšskem dohodu o bezpečnostní spolupráci

Lotyšsko je další zemí, s níž Ukrajina podepsala bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Norsko dnes oznámilo, že dokončilo jednání o obsahu podobné dohody.

„Podepsali jsme bezpečnostní dohodu s (lotyšským prezidentem) Edgarsem Rinkévičsem, což je další krok k posílení naší obrany proti ruskému teroru,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X. Pobaltské zemi poděkoval za „neochvějnou podporu“ v obraně Ukrajiny proti invazi, kterou Rusko zahájilo v plném rozsahu před více než dvěma lety.

Česko má nasmlouváno 180 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, uvedl Fiala

Česko má nasmlouváno 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, na zajištění dalších 300 tisíc kusů pracuje. Napsal to dnes český premiér Petr Fiala (ODS) v příspěvku v britském listu Financial Times (FT) zveřejněném během jeho návštěvy Spojených států. Evropa musí nejen podporovat Ukrajinu prostřednictvím podobných iniciativ, ale také posílit vlastní obranu, uvedl také Fiala.

Ukrajina v posledních měsících naléhavě žádá evropské partnery o dodávky dělostřeleckých granátů, které jí po více než dvou letech ruské agrese docházejí, a obává se o svou obranyschopnost při očekávané letní ruské ofenzivě. Evropská unie však kvůli omezeným výrobním kapacitám není schopna dodržet své dřívější sliby. Fiala proto na únorovém unijním summitu představil iniciativu na nákup munic v zemích mimo EU. Prezident Petr Pavel minulý týden řekl, že Česko už identifikovalo přes milion kusů munice, které by bylo možné v mimounijních státech pro Ukrajinu zakoupit.