Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko uvedlo, že zneškodnilo pět ukrajinských dronů

Pět ukrajinských dronů v Rostovské a Belgorodské oblasti zneškodnila podle tvrzení ruského ministerstva obrany v noci na dnešek ruská protivzdušná obrana. Uvedla to agentura Reuters.

Podle Moskvy šlo o „sérii pokusů o teroristické útoky na cíle na ruském území“. Nad Rostovskou oblastí systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři drony. Podle gubernátora tohoto regionu na jihozápadě Ruska Vasilije Golubjeva se to stalo v Novošachtinsku. „Podle předběžných údajů nejsou oběti ani škody,“ napsal na telegramu. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že Golubjev neuvedl, na jaký cíl drony mířily. Minulý měsíc musela ropná rafinérie v Novošachtinsku přerušit provoz poté, co na ni dopadly trosky tří sestřelených dronů. Jde o největší podnik tohoto druhu v jižním Rusku a jediný v Rostovské oblasti.

Putin: Čtvrteční ruské útoky na ukrajinskou energetiku byly odvetou

Čtvrteční ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. Ruskem rozpoutaná válka si už na Ukrajině vyžádala tisíce mrtvých mezi vojáky i civilisty a denně pustoší ukrajinská města a ukrajinskou infrastrukturu.

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

Ukrajině prakticky došly střely k systémům Iris-T i Patriot, tvrdí německý novinář

Ukrajina už nemá skoro žádné střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, tvrdí novinář a analytik deníku Bild Julian Röpcke, který se odvolává na svůj anonymní zdroj. Oba systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní, aby mohla ochránit svůj vzdušný prostor před ruskými střelami, upozornil novinář, na jehož analýzy vývoje bojů se často odvolávají ukrajinská média.

„Ukrajině došly střely Patriot a Iris-T. Většina dalších zásob prostředků protivzdušné obrany je vyčerpána nebo zničena,“ napsal Röpcke na sociální síti X.

Po několika hodinách svůj výrok upřesnil v dalším příspěvku: „Neřekl bych, že Ukrajina nemá vůbec žádné střely Patriot PAC-2 a PAC-3. Zdroj mi před dvěma týdny řekl údajný přesný počet. Nebudu ho samozřejmě zveřejňovat. Ten počet byl ale tak malý, že nyní se musí blížit nule.“

Na nedostatek prostředků protivzdušné obrany dnes po rozsáhlém ruském raketovém útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu znovu upozornil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň opět apeloval na spojence Kyjeva, aby mu tyto prostředky poskytli.

Ukrajinské protivzdušné obraně se v noci na dnešek podařilo sestřelit 18 ze 42 ruských raket, oznámilo ukrajinské letectvo.

„Vzdušným prostorem Kyjeva nyní mají (rakety) volný průchod,“ napsal Röpcke v souvislosti s ruskými nočními útoky.

Praha našla přes milion kusů munice pro Ukrajinu

Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropské unie, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po summitu iniciativy Trojmoří to novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800 tisíc kusů.

Bezpečnostní dohoda s Ukrajinou by mohla být podepsána v květnu či červnu

Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu či v červnu by mohla být uzavřena, řekl po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit. „Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel.

Maďarsko zavede nové restrikce na zemědělský dovoz z Ukrajiny

Maďarská vláda ohlásí nová omezení dovozu ukrajinských zemědělských produktů, uvedl maďarský ministr zemědělství István Nagy. Budapešť chce tímto krokem chránit domácí zemědělce před výkyvy na trhu způsobenými levnějším ukrajinským dovozem.

Evropská unie v roce 2022 umožnila bezpčelí dovoz ukrajinských zemědělských produktů, Budapešť toto rozhodnutí dlouhodobě odmítá. Maďarsko v loňském roce zavedlo jednostranná omezení dovozu některých zemědělských produktů z Ukrajiny. Zákaz dovozu se vztahuje například na obílí, mouku, jedlé oleje a některé masné produkty.

Slovensko a Ukrajina se dohodly na rozvoji přeshraniční infrastruktury

Zástupci slovenské a ukrajinské vlády se na dnešním společném jednání na Slovensku dohodli na posílení energetických propojení obou zemí, novém železničním spojení i modernizaci společného hraničního přechodu. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico, jehož nynější vláda po nástupu do úřadu loni na podzim zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob. Fico rovněž podpořil ambice Kyjeva na vstup do Evropské unie. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po jednání s kolegy na Slovensku ocenil pomoc a podporu Bratislavy.

Slovenský ministerský předseda na rozdíl od minulosti tentokráte nekritizoval východního souseda Slovenska a ani spojence své země v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, byť zopakoval volání po mírovém řešení konfliktu.

„Slovensko chce být dobrým, přátelským a solidárním sousedem Ukrajiny. Chceme vám projevit solidaritu v neštěstí, kterému čelíte,“ řekl Fico.

Podle něj použití ruské vojenské síly na Ukrajině bylo hrubým porušením mezinárodního práva. Vyslovil se pro územní celistvost Ukrajiny.

Slovenský premiér uvedl, že Bratislava je připravena poskytovat zdravotní péči Ukrajincům, které postihla válka. Slovensko rovněž nabídlo pomoc Ukrajině v oblasti odminovaní. Na Slovensku se vyrábí odminovací systémy; například loni v prosinci šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár schválil finanční příspěvek 750 tisíc eur na nákup dvou těchto systémů pro Ukrajinu.

„Uvědomujeme si, jak důležité je energetické propojení. Energetická infrastruktura je častým terčem útoků během tohoto konfliktu,“ řekl Fico, když ohlásil záměr posílit energetická propojení obou zemí.

Podrobnosti o novém ukrajinském mobilizačním zákonu:

Hlavním úkolem novinky je podle portálu podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády. Občané mají za povinnost se sami obrátit na úřady, aby získali vojenské dokumenty.

Muži ve věku od 18 do 60 let jsou povinni do 60 dnů aktualizovat své údaje, což mohou učinit i elektronickou cestou. Následně jsou povinni mít u sebe příslušné doklady a předložit je na požádání. Ukrajinci žijící bez těchto dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.

Zákon namísto povinné vojenské služby zavádí "základní vojenskou přípravu", kterou lze absolvovat i v době vysokoškolského studia, anebo v armádních výcvikových střediscích. Příprava má začít od 1. září příštího roku.

Problémy se zákonem hrozí těm, kdo se vyhýbají mobilizaci. Předloha navrhovala, aby je vojenská správa mohla přes soud připravit o řidičské průkazy a také citelné zvýšení pokut. Lidé, kteří nesloužili v armádě či neprošli vojenskou přípravou, nebudou moci pracovat ve státních službách, v prokuratuře či u policie.

Prezident Petr Pavel po setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským uvedl na sociální síti X, že Zelenského ujistil o pokračující české podpoře Ukrajiny všemi možnými prostředky. „Tedy nejen dodávkami munice ve spolupráci se zahraničními partnery, ale i plánováním poválečné obnovy a podporou země na cestě do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO),“ napsal Pavel.

Pavel se v Litvě setkal se Zelenským, ten mu poděkoval za muniční iniciativu

Český prezident Petr Pavel se ve Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, který mimo jiné poděkoval České republice za iniciativu na zajištění munice pro napadenou zemi ve státech mimo Evropskou unii. Novináře o tom informovali zástupci prezidentské kanceláře. Hlavy států probraly i další aktuální potřeby Ukrajiny. Oba prezidenti se v Litvě účastní summitu iniciativy Trojmoří.

Ukrajina podepsala s Lotyšskem bezpečnostní smlouvu, Riga se zavazuje k pomoci

Ukrajina a Lotyšsko podepsaly desetiletou bezpečnostní smlouvu, podle níž má Lotyšsko Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého HDP. Ve čtvrtek o tom na sociální síti Telegram informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který přijel do Vilniusu na summit Trojmoří.

Rakousko rozkrývá špionážní skandál, jeho občané poskytovali informace Rusku

Rakouskem otřásá špionážní skandál, v němž takřka denně na světlo vycházejí nové podrobnosti. Podle agentury AP jde o největší podobnou kauzu v zemi za několik desetiletí. Hlavními protagonisty jsou bývalý pracovník kontrarozvědky Egisto Ott, který byl zadržen 29. března, a někdejší provozní ředitel zkrachovalé německé finanční společnosti Wirecard Jan Marsalek, který je na útěku. Oba se zjevně podíleli na poskytování utajovaných informací Rusku. Aféra však vrhá nepříjemný stín i na část politické scény, zejména na pravicově populistickou Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ). Neutrální Rakousko mělo dlouho dobré vztahy s Ruskem a dlouhodobě má pověst špionážního centra, připomíná AP. 

Při ruském útoku na Mykolajiv dva lidé zemřeli, čtyři utrpěli zranění

Při ruském útoku na jihoukrajinské přístavní město Mykolajiv zemřeli dva lidé a čtyři další utrpěli zranění, informoval dnes šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim podle internetového portálu Ukrajinska pravda.

Moskva vyhošťuje rakouského diplomata v odvetě za vyhoštění dvou Rusů

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo rakouského velvyslance, aby protestovalo proti vyhoštění dvou ruských diplomatů z Rakouska. V odvetě ruská diplomacie prohlásila jednoho pracovníka rakouského velvyslanectví v Moskvě za personu non grata, tedy bude muset Rusko opustit.

Ruské rakety úplně zničily tepelnou elektrárnu u Kyjeva

Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centralenerho, kterému elektrárna patří. „Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit. Agentura připomněla, že minulý měsíc společnost přišla o Zmijivskou tepelnou elektrárnu v Charkovské oblasti, rovněž zničenou při ruském útoku, a už v létě 2022 o Vuhlehirskou tepelnou elektrárnu v Doněcké oblasti, ztratila tak veškeré kapacity.

Podle dostupných údajů byla Trypilská elektrárna s instalovaným výkonem 1800 MW největším zařízením na výrobu elektřiny v Kyjevské oblasti po odstavení jaderné elektrárny v Černobylu.