Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinská prokuratura prošetřuje možné zastřelení válečných zajatců Rusy

Ukrajinská prokuratura zahájila vyšetřování v souvislosti s podezřením, že ruští vojáci zastřelili ukrajinské válečné zajatce. Záběry incidentu kolují na sociálních sítích, podle ruskojazyčného serveru BBC ale nelze jejich pravost bezprostředně ověřit. Rusko záležitost nekomentovalo.

Tři příslušníky ukrajinských sil ruští vojáci zajali na začátku tohoto měsíce poblíž města Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti. Krátce poté je zastřelili, a to v rozporu s ženevskou úmluvou o zacházení s válečnými zajatci, uvedla ukrajinská prokuratura.

„Jedná se o další případ hrubého porušení mezinárodního humanitárního práva ze strany agresora,“ píše prokuratura v prohlášení.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) minulý týden upozornil, že porušování mezinárodních úmluv a válečných zločinů se v konfliktu na Ukrajině dopouštějí obě strany, zejména ale Moskva.

Ukrajina už možná dostala první stíhačky F-16

Spekulace o tom, kdy se první stíhačky F-16 zapojí do bojů na Ukrajině, se v posledních dnech množí. Zahraniční média se shodují, že dodávka první spojenecké dávky amerických stíhaček se očekává každým dnem, americký magazín Newsweek pak s odvoláním na nejmenovaný americký zdroj uvádí, že letouny možná již jsou na Ukrajině a mají za sebou první bojové nasazení.

Nizozemský premiér Mark Rutte 22. prosince oznámil, že jeho země připraví prvních 18 letounů F-16 k předání Ukrajině. Konkrétnější ale nebyl. Ukrajina o získání západních stíhaček dlouhodobě usiluje, předpokládá, že jí pomohou získat vzdušnou převahu ve válce proti Rusku. Výcvik ukrajinských pilotů na letouny již probíhá, postupně by Kyjev měl od Nizozemska, Dánska, Belgie a Norska získal desítky stíhaček F-16.

Zdroj Newsweeku uvádí, že nasazení F-16 do bojů nad Ukrajinou by vysvětlovalo sérii ohlášených vojenských úspěchu Ukrajiny v posledních dnech. V uplynulých třech týdnech ruské síly podle dostupných informací ztratily osm bojových letounů. Ukrajinská armáda tvrdí, že jen 22. prosince sestřelila tři stíhačky Su-34, nejmodernější stroje ruského letectva. Na Štědrý den pak měla sestřelit další Su-34 a také letoun Su-30. A F-16 mohly být využity i při raketovém útoku na ruskou výsadkovou loď kotvící na Krymu z 26. prosince. O zapojení F-16 do bojů nad Ukrajinou v posledních dnech spekulují také ruští vojenští blogeři.

„Doufám, že Západ se už naučil neoznamovat dodávky nových zbraňových systému, jak to činil po větší část prvních 20 měsíců války," komentoval situaci pro Newsweek Daniel Rice, bývalý poradce náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného.

Ukrajina letos dostala ze zahraničí finanční pomoc přes 38 miliard eur

Ukrajina v letošním roce dostala ze zahraničí finanční pomoc za více než 38 miliard eur, uvedl ve videorozhovoru s magazínem Forbes Ukraine ministr financí Serhij Marčenko. Kyjev díky tomu dokázal financovat nejen výdaje na obranu, ale také pomoc vysídleným lidem, platy státních úředníků nebo důchody.

Podle Marčenka byl díky pomoci ze zahraničí letošní rok finančně stabilnější než rok 2022. „Znepokojuje mě nyní podstatně méně rok 2024, než rok 2025,“ poznamenal ministr, podle kterého panuje nejistota ohledně další podpory ze strany Evropské unie a Spojených států. Na rok 2024 má Kyjev už nyní přislíbenou podporu zhruba za 33 miliard eur.

Podle ministra stojí Ukrajinu každý den války proti Rusku zhruba 120 milionů eur. Jejím cílem je snižovat závislost na zahraničních partnerech, dodal.

Na zasažené ruské válečné lodi mohly zemřít desítky námořníků

Při ukrajinském útoku na velkou ruskou výsadkovou loď Novočerkassk v krymském přístavu mohly přijít o život desítky ruských námořníků, naznačují proruské informační kanály na platformě Telegram. Útok, který Ukrajina podnikla v noci na úterý, loď zcela zničil, tvrdí podle ruského investigativního portálu Važnyje istorii analytici. Ruské ministerstvo obrany v úterý informovalo pouze o poničení lodi.

Podle proruského telegramového kanálu Astra se po útoku pohřešuje 33 námořníků působících na plavidle a dalších 19 členů posádky utrpělo zranění. Dohromady bylo podle tohoto kanálu na palubě 77 námořníků. Podle dalšího telegramového kanálu s názvem Kremelskaja tabakerka zahynuly na lodi desítky členů posádky. „Desítky těl. Někteří (lidé) shořeli zaživa přímo v kajutách. Hrůza,“ uvedl tento kanál s odkazem na svůj zdroj.

Kanál Astra kromě toho tvrdí, že při útoku zemřela pracovnice ostrahy přístavu. Na místě se podle něj našly úlomky rakety Storm Shadow. Střely Storm Shadow s doletem přes 250 kilometrů poskytli Ukrajině západní spojenci. 

Lavrov: Rusko a Indie se blíží dohodě o společné výrobě vojenské techniky

Rusko a Indie se podstatně přiblížily uzavření dohody o společné výrobě vojenské techniky, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který v Moskvě jednal s šéfem indické diplomacie Subrahmanjamem Džajšankarem. Indický ministr se má sejít také s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Džajšankar novinářům řekl, že tématem rozhovoru s Lavrovem byly konflikty na Ukrajině a v Pásmu Gazy a také vzájemný obchod a investice. Podle šéfa ruské diplomacie chce Moskva podpořit Dillí v přání rozšířit portfolio dodavatelů vojenského vybavení a zahájit samostatnou výrobu potřebné techniky.

Indie patří mezi země, které Rusko po loňském napadení Ukrajiny neodsoudily. Dillí nadále Moskvu bere jako strategického partnera, například pokud jde o dovoz ropy. Také Rusko vztahy s Indií nyní cíleně posiluje, a to zejména s ohledem na sankce, které proti němu po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu zavedl Západ.

Letos v dubnu Rusko a Indie uzavřely dohodu o posílení obranného partnerství. Indie je největším dovozcem zbraní na světě a z Ruska pocházela už před válkou téměř polovina indického dovozu vojenské techniky, včetně stíhaček, tanků, jaderných ponorek či letadlových lodí.

Většina Čechů nečeká mír na Ukrajině a je pro další podporu země

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku nevěří v dojednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem v příštím roce. Mírná většina Čechů je pro podporu Ukrajině alespoň v takovém rozsahu jako doteď. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas Radiožurnál, ve kterém odpovídala tisícovka lidí. Obavy z rozšíření konfliktu mezi palestinským radikálním hnutím Hamás a Izraelem jsou mezi lidmi poměrně malé, uvedl Český rozhlas.

Mírovou dohodu na Ukrajině neočekává v příštím roce 72 procent lidí. Takový názor mají hlavně mladí, vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří volili strany vládní koalice a prezidenta Petra Pavla. Naopak ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem předpokládá 18 procent dotázaných. „Dojednání míru předpokládají více ti, kteří v posledních sněmovních volbách podpořili SPD a hnutí ANO. Jsou to dominantně lidé ve středním věku, tedy čtyřicátníci a padesátníci,“ uvedl sociolog Medianu Ivan Cuker. Desetina odpověděla, že neví.

Pro to, aby Spojené státy a další země v příštím roce podporovaly Ukrajinu alespoň na stejné úrovni jako dosud, je 51 procent lidí v Česku. Pro podporu jsou opět spíš mladí a voliči vládní koalice a prezidenta Pavla. Proti se vyslovilo 41 procent lidí, zbytek dotázaných na věc neměl názor.

Ruské dony útočily na Ukrajinu, sestřelit se jich podařilo 32 z 46, tvrdí Kyjev

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 32 ze 46 ruských dronů, které v noci na dnešek v několika vlnách útočily na Ukrajinu, oznámila média s odvoláním na sdělení ukrajinského letectva.

„Většina dronů, které se nepodařilo sestřelit, útočila na území u frontové linie, zejména v Chersonské oblasti. Několik dalších dronů se zřítilo bez způsobení škod,“ uvedlo na sociální síti Telegram letectvo, pod které spadá i protiletecká obrana. Ta zasahovala v Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké, Záporožské, Chmelnycké a Kirovohradské oblasti, tedy ve třetině ukrajinských regionů.

Ruské ministerstvo obrany naopak podle ruské redakce BBC informovalo o sestřelení dvou ukrajinských dronů nad ruskou Belgorodskou a Rostovskou oblastí, které sousedí s Ukrajinou.

Turecký parlamentní výbor pro zahraniční záležitosti dnes schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance, čímž přiblížil dosud neutrální zemi členství ve vojenském bloku, o něž usiluje od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Kdy dojde na rozhodující hlasování na plénu, zatím není známo, ale podle agentury Reuters by to mohlo být za několik týdnů a je pravděpodobné, že projde. Turecko s podporou vstupu severské země do NATO dlouhé měsíce váhalo a diktovalo si řadu podmínek.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO loni v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Zatímco členství Finska Ankara schválila, proti švédské žádosti vznesla námitky.

Při dnešním ruském bombardování nádraží v Chersonu na jihu Ukrajiny zahynul nejméně jeden člověk. Čtyři další lidé jsou zraněni, uvedl podle agentury AFP na sociální síti Telegram ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Na nádraží se právě připravovali k evakuaci civilisté.

"Cherson, ve večerních hodinách. Na nádraží čekalo asi 140 civilistů na odjezd evakuačního vlaku. V tu chvíli nepřítel zahájil masivní bombardování města," napsal Klymenko.

Ministr zahraničního věcí ČR Jan Lipavský: "Musíme si uvědomit, že na Ukrajině brzdíme ruskou imperiální expanzi, která si brousí zuby i na region střední Evropy, na baltské země." @JanLipavsky#SupportUkraine#StopRussianAggression#StopRussiahttps://t.co/RsBTH6K767

— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) December 26, 2023

Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo.

Rozpočtový deficit byl v poměru k HDP plánován na úrovni dvou procent. Nakonec ale bude nižší, protože ruská ekonomika rostla rychleji, než se očekávalo, uvedl ministr.

Ruské ozbrojené síly letos úspěšně potlačily ukrajinskou protiofenzivu a nyní postupují na všech frontách, uvedl podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tvrzení ruské armády nelze bezprostředně ověřit, Kyjev se k němu zatím nevyjádřil.

"Ruská armáda neustále zaujímá výhodnější pozice a ve všech směrech rozšiřuje kontrolované území," uvedl Šojgu v konferenčním hovoru s velením ruských ozbrojených sil. Hlavním cílem armády pro letošní rok bylo podle ministra obrany potlačit ukrajinskou protiofenzivu, čehož "speciální vojenská operace", jak Rusko oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu, dosáhla.

Lotyšsko letos poslalo Ukrajině více než 270 aut, které úřady zabavily opilým řidičům. Informoval o tom lotyšský zpravodajský web Delfi. Podle něj se hodnota darovaných vozů odhaduje na více než 900.000 eur (22,1 milionu Kč).

Lotyšský parlament v únoru přijal zákon o podpoře ukrajinských civilistů, podle kterého se mohou vozidla zabavená řidičům pod vlivem alkoholu posílat na Ukrajinu, která od loňského února čelí ruské agresi. Opatření souvisí se zavedením přísnějších trestů pro opilé řidiče v Lotyšsku. Vozidlo je jim možné zabavit v případě, že jsou přistiženi s více než 1,5 promile alkoholu v krvi.

Ukrajina obdržela letos od Lotyšska 271 takto zabavených aut. U dalších 34 v hodnotě 160.000 eur (3,9 milionu Kč) se nyní dokončují potřebné úkony k předání, uvedl web Delfi.

Ukrajinské letectvo při útoku v noci na dnešek poničilo velkou výsadkovou loď Novočerkassk kotvící v krymském městě Feodosija, uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Potvrdilo tak dřívější zprávy ukrajinských představitelů, podle kterých ale jejich síly plavidlo zničily. Ruskem dosazený šéf anektovaného Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že si útok vyžádal jednoho mrtvého a dva zraněné, píše agentura TASS.

Feodosijí po půlnoci otřásly mohutné exploze. Část obyvatel se podle ruských médií musela evakuovat. Aksjonov uvedl, že výbuch poškodil šest budov, které mají převážně rozbitá okna.

"Při odrážení útoku ukrajinských ozbrojených sil dnes v noci na základnu ve Feodosiji byla poškozena velká výsadková loď Novočerkassk," uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ruská protiletecká obrana podle něj zničila dva ukrajinské bombardéry Su-24, které vyslaly směrem ke Krymu střely. Tyto informace nelze bezprostředně ověřit.

"A flotila v Rusku se stává menší a menší! Díky pilotům letectva a všem zúčastněným za precizní práci!" napsal předtím na telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podle letectva přístav zasáhly střely s plochou dráhou letu, neupřesnilo ale, jakého typu.

Šéf MOV Bach nepovažuje neutrální sportovce v Paříži za zbraň ruské propagandy

Prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach je přesvědčen o tom, že Rusko nebude moci své neutrální sportovce startující na olympijských hrách v Paříži využít k propagandistickým účelům. Šéf olympijského hnutí to řekl v rozhovoru pro Welt am Sonntag.

"Neutrální sportovec nereprezentuje stát, což je zřejmé i z toho, že se nesmí identifikovat s ničím, co by mohlo na jeho zemi poukazovat. Tím se znovu před zraky celého světa ukazuje, že tato vláda je sankcionována," uvedl Bach.

 "Člověk přece není podporovatel války, když nesplní každičký požadavek Ukrajiny. Zvlášť když jsme od začátku války stáli za ukrajinskými sportovci s bezprecedentní solidaritou," řekl devětašedesátiletý německý funkcionář.