Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský ministr obrany: Protiofenziva začne patrně v dubnu či květnu

Ukrajina by mohla přejít do protiofenzivy v dubnu nebo květnu, až pro to nastanou výhodnější podmínky z hlediska počasí. V rozhovoru s estonskou stanicí ERR to řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Po sérii dílčích vítězství, kdy se Ukrajině na konci loňského léta a během podzimu podařilo osvobodit rozsáhlá území na severovýchodě a jihu země, se ukrajinské síly už téměř pět měsíců soustředí především na obranu, podotkla agentura Reuters.

Rozhodnutí o protiofenzivě ukrajinských sil podle Reznikova bude záležet na vhodných povětrnostních podmínkách. „Myslím, že nastanou v dubnu nebo květnu,“ citovala ho agentura Unian. Ministr podotkl, že v první polovině jara je půda na Ukrajině mokrá, a proto nelze využívat vozidla s koly, ale pouze ta pásová.

Na otázku, kdy Ukrajina nasadí do boje tanky Leopard německé výroby, Reznikov odpověděl, že tomu tak bude právě na začátku protiofenzivy. Na Ukrajinu už dorazilo několik těchto moderních tanků z Polska, Německa nebo Portugalska. Ukrajinští vojáci, kteří měli dosud v bojích k dispozici jen sovětské tanky, ale už absolvovali výcvik v ovládání německých tanků, se podle Reznikova nyní cítí, jako by ze „žigulíka“ přesedli do mercedesu.

Španělsko dodá Ukrajině šest tanků Leopard až po Velikonocích

Španělsko dodá Ukrajině šest tanků Leopard 2A4 německé výroby až po Velikonocích. S odkazem na dnešní prohlášení španělské ministryně obrany Margarity Roblesové o tom informovala agentura Reuters. Podle Roblesové armáda před odesláním potřebuje otestovat připravenost strojů k boji. Země původně plánovala Ukrajině tanky dodat do konce tohoto týdne. Madrid rovněž přislíbil, že Kyjevu brzy poskytne další čtyři tanky.

„Tím, že pošleme leopardy, budeme i nadále pomáhat ukrajinskému lidu v jeho obraně proti naprosto nespravedlivému útoku,“ uvedla Roblesová. Oprava strojů, které armáda od 90. let nepoužívala, byla podle ministryně obrany úspěšná a podařilo se ji dokončit „v rekordním čase“, ale před jejich odesláním je třeba otestovat jejich připravenost k boji. V příštích dnech Španělsko začne pracovat na zprovoznění dalších čtyř tanků Leopard 2A4, které Roblesová přislíbila dodat Kyjevu „v nejbližší době“.

Putin nečekaně připustil, že sankce by mohly dopadnout na ruskou ekonomiku

Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že se sankce mohou ve střednědobém výhledu negativně podepsat na ruské ekonomice, uvedl ruský deník Kommersant. Putin přitom v posledních měsících zdůrazňoval, že se Rusku daří sankcím odolávat, podotkla agentura AFP. Podle ní je to poprvé, kdy Putin veřejně přiznal, že příval mezinárodních sankcí, které zasáhly řadu odvětví ruské ekonomiky včetně ropného průmyslu, mají na ruskou ekonomiku vliv.

„Zavedení nelegitimních omezení vůči ruské ekonomice se na ní ve střednědobém výhledu skutečně může negativně odrazit,“ sdělil Putin na poradě s vládními představiteli. Uvedl také, že cestou ven z negativních dopadů sankcí by bylo zvýšení domácí poptávky.

Šéf Kremlu dnes však zároveň vyzdvihl, že nezaměstnanost v Rusku je nyní pouze 3,6 procenta a že inflace koncem března klesne pod čtyři procenta. Loni na jaře přesáhla 17 procent.

„To ale neznamená, že všechny problémy jsou vyřešeny. Návrat k trajektorii růstu nás nesmí ukolébat,“ dodal Putin. Mezinárodní měnový fond (MMF) očekává, že ruská ekonomika se po propadu v loňském roce vrátí k růstu, který fond nyní odhaduje na 0,3 procenta.

Podle zahraničních analytiků prokázala ruská ekonomika v loňském roce nečekanou odolnost vůči sankcím, uvedla minulý měsíc agentura Reuters s tím, že návrat Ruska na úroveň z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být velmi vzdálený. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.

Polsko chce, aby Evropská unie použila všechny nástroje k omezení vývozu ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl premiér Morawiecki.

Rusko oznámilo, že ukončilo výměnu informací o svých jaderných zbraních se Spojenými státy. Obdobný krok učinil v úterý také Washington.

Ruská nevládní organizace pozastavila program pomoci dezertérům

Nevládní organizace na ochranu lidských práv Gulagu.net a její zakladatel Vladimir Osečkin se rozhodli pozastavit program pomoci lidem spjatým s ruskou armádou a bezpečnostními složkami, kteří se rozhodli utéct z Ruska. Oznámil to server Meduza s odvoláním na Osečkinovo prohlášení.

Důvodem se stala „negativní zkušenost“ s ruským dezertérem, kterého Osečkinova organizace dokázala dostat do Francie. Až později se Pavel Filaťjev, který dříve sloužil u ruských výsadkářů jako poddůstojník, „přiznal k tomu, že skrýval před námi a médii informace o zabíjení Ukrajinců, na jejichž zadržení se podílel“.

Osečkin se odvolal na interview Filaťjeva, který švédskému listu Dagens Nyheter řekl, že „někteří ze zajatců, které jsme zajali, byli poté zastřeleni či pověšení“. Výsadkář zdůraznil, že to sám neviděl, ale ví o tom od bývalých spolubojovníků.

Desátník Filaťjev se účastnil invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Po nasazení v první linii byl hospitalizován a sepsal své zážitky. Později v obavě z postihu požádal o azyl ve Francii.

Filaťjev nejprve sliboval, že peníze z prodeje knihy předá Ukrajině, ale později tak odmítl učinit, upozornil Osečkin.

Osečkinova organizace pomohla v útěku z Ruska také Nikitovi Čibrinovi, který sloužil v jednotce podezírané z vraždění civilistů v době okupace ukrajinského města Buča u Kyjeva, Konstantina Jefremova, který hovořil o mučení Ukrajinců, kterého byl svědkem, a bývalého žoldnéře z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Andreje Medveděva, který požádal o azyl v Norsku.

Americké drony létají od srážky dále od Krymu, omezuje to sběr informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu, kdy ruská stíhačka narazila do amerického dronu MQ-9 Reaper, létat dále od ukrajinského poloostrova Krym okupovaného Ruskem. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, uvedla CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

Létání dronů ve větší vzdálenosti od pobřeží podle činitele snižuje kvalitu zpravodajských informací. Špionážní satelity to mohou do jisté míry kompenzovat, ale družice nad pozorovanými oblastmi stráví kratší čas, což je ve srovnání s průzkumnými bezpilotními letouny činí méně efektivní, píše CNN. Americké průzkumné bezpilotní letouny podle zpravodajské stanice začaly létat nejen jižněji od Rusy anektovaného poloostrova, ale také výše.

Jiný nejmenovaný americký činitel už dříve stanici řekl, že nové trasy pro bezpilotní letouny jsou součástí snahy Washingtonu vyhnout se "přílišné provokaci", jelikož administrativa prezidenta Joea Bidena chce zabránit případné eskalaci do přímého konfliktu mezi USA a Ruskem.

Zelenskyj pozval Si Ťin-pchinga na návštěvu Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která se snaží v konfliktu vystupovat jako mediátor, ale zároveň v poslední době prohlubuje svou spolupráci s Ruskem, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

Minulý měsíc Čína zveřejnila 12bodový plán „politického řešení ukrajinské krize“. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, vyzvala ke zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku

Americké drony létají podle zdrojů CNN od nedávného incidentu s ruskou stíhačkou dále od poloostrova Krym. Omezuje to sběr zpravodajských informací.

Představitel ukrajinské rozvědky: Součástky šáhedů lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

„Všechny tyto vnitřní součástky lze koupit na AliExpressu,“ řekl v reportáži nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Na kameru ukázal několik takových součástek, jimiž podle něj jsou například „ta nejjednodušší anténa GPS“ a jednoduchá baterie.

Součástky podle něj často pocházejí ze zemí, jako jsou Japonsko, Čína nebo USA. Ukrajina většinu ze součástek předala svým zahraničním partnerům, aby pomocí sankcí zajistili, že se tyto komponenty nebudou do Íránu dostávat. Podle analýzy stanice CNN z ledna vyrábí 40 z 52 vnitřních součástek dronu Šáhed-136 americké společnosti, zbylých 12 pak firmy z Kanady, Švýcarska, Japonska, Tchaj-wanu a Číny.

MAAE: Dohoda, která má ochránit Záporožskou JE, by mohla být blízko

Dohoda, která má ochránit ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, by mohla být blízko. Agentuře AP to dnes řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Zároveň upozornil, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje rizika týkající se této největší evropské atomové elektrárny.

„Je tam zvýšená úroveň bojů, aktivních bojů,“ řekl Grossi. „Moje tamní týmy denně informují o útocích, o zvuku těžkých zbraní. Je to prakticky neustálé,“ dodal šéf MAAE.

„Mluví se o ofenzivách a protiofenzivách. Koncentrace vojáků, koncentrace vojenské techniky, těžkých zbraní v oblasti v blízkosti elektrárny exponenciálně vzrostla, což nás samozřejmě nutí domnívat se, že možnost nehody... by mohla vzrůst,“ uvedl Grossi. Podle něj byla Záporožská jaderná elektrárna přímo ostřelována naposledy v listopadu, jejímu okolí se však zásahy nevyhýbají.

USA podpořily myšlenku zvláštního tribunálu pro souzení Ruska za agresi

Spojené státy podporují zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Navrhuje, aby takový orgán byl zakotven v ukrajinském soudním systému a zároveň měl "mezinárodní prvky". Washington podle agentury Reuters poprvé informuje o tom, jak plánuje podporovat snahu Kyjeva pohnat Rusy k zodpovědnosti za válku, kterou zahájili před více než rokem.

Zelenskyj navštívil Sumskou oblast, hovořil o vítězství ve válce s Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil Sumskou oblast na severovýchodě země, kterou ukrajinské ozbrojené síly osvobodily od ruské invazní armády před rokem. Vyplývá to z oznámení hlavy státu na telegramu. Je to už šestá oblast, kterou Zelenskyj navštívil v uplynulém týdnu, poznamenala agentura Reuters. Prezident v posledních dnech objíždí ukrajinské regiony, z nichž některé se nacházejí u frontové linie, zatímco se očekává ukrajinská protiofenziva.

„V tyto dny a týdny oslavujeme výročí osvobození našich měst a komunit v našich severních regionech,“ řekl Zelenskyj vojákům a civilistům na železniční stanici ve městě Trosťanec. Kromě něj prezident navštívil také obec Ochtyrka, píše Reuters. „Naši lidé prokázali, že tento okupant bude poražen námi, naší morálkou, naší ukrajinskou povahou,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na sociální síti Telegram, kde zveřejnil videa ze své návštěvy Sumské oblasti a připomněl i další pro Ukrajinu úspěšné bitvy - například o Kyjevskou nebo Černihivskou oblast.

„Je to o našem charakteru - ukrajinské povaze, která zvítězila (loni) na jaře a dozajista zvítězí v této válce,“ dodal. Na jednom z videí je vidět, jak Zelenskyj prochází s ukrajinskými vojáky zákopem na blíže neurčeném místě.