Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina už dál nebude financovat válku tištěním peněz, řekl guvernér

Ukrajina už dál nebude financovat válku proti Rusku tištěním peněz. Deníku Firnancial Times (FT) to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl guvernér ukrajinské centrální banky Andrij Pyšnyj. Tištění peněz je podle něj nebezpečné, protože představuje velké riziko pro makrofinanční stabilitu. Spor s vládou na toto téma je vyřešen, řekl.

Ukrajinská centrální banka byla loni nucena natisknout miliardy hřiven (jedna hřivna je 0,60 Kč), aby vyrovnala schodek v rozpočtu. "Byla to rychlá náprava, ale velmi nebezpečná," sdělil Pyšnyj listu.

Rusko obdrželo z Íránu další drony pro útoky na Ukrajinu, tvrdí Londýn

Rusko obdrželo od Íránu další bezpilotní letouny Šáhed pro útoky na Ukrajinu. Po dvoutýdenní odmlce jich od začátku března nasadilo nejméně 71, uvedlo dnes britské ministerstvo obrany, které se ve svých pravidelných hodnoceních odvolává na informace tajných služeb.

Podle ministerstva Rusko nyní dostává od Íránu pravidelné dodávky "malého počtu" dronů Šáhed, které samy útočí na cíl. Bezpilotní letouny jsou na Ukrajinu vypouštěny z ruské Brjanské oblasti, která hraničí se severozápadní Ukrajinou, a také z Krasnodarského kraje na jihovýchod od Ukrajiny. Rusku to podle Londýna umožňuje útočit na rozsáhlé oblasti Ukrajiny a napadenou zemi to nutí rozprostřít svou protivzdušnou obranu.

Takzvaný šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov se domnívá, že jednou z podmínek konce války na Ukrajině by mělo být převedení Odesy pod kontrolu Ruska.

Putin: Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví

Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají. Podle agentury TASS to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, na níž se oba vůdci zavázali dále utužit vztahy.

„S Čínou nevytváříme žádné vojenské spojenectví. Ano, máme spolupráci i v oblasti vojensko-technické součinnosti, neskrýváme to, ale je to transparentní, není tam nic tajného,“ řekl Putin v rozhovoru ve státní televizi Rossija-24. Odmítl také, že by rusko-čínská spolupráce představovala hrozbu pro Západ.

Rozmístění ruských jaderných zbraní povede k destabilizaci Běloruska, míní Kyjev

Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země. Uvedl to dnes tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov, podle nějž se Bělorusko stalo rukojmím ruského prezidenta Vladimira Putina.

Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.

AP: Život Rusů se z ekonomického hlediska příliš nezměnil, hospodářství se drží

Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, nebo jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.

Ruská ofenziva u Bachmutu pravděpodobně vrcholí, míní američtí analytici

Ruská ofenziva u Bachmutu pravděpodobně dosahuje vrcholu. Ve svém pravidelném hodnocení válečné situace na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Připomíná, že vyvrcholení útoku neznamená konec bojů.

V souladu s posouzením amerických analytiků jsou také vyjádření ukrajinských a západních představitelů z uplynulého dne. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská ofenziva vázne a že ruské síly mohou přesunout svou pozornost k jiným úsekům fronty. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj řekl, že situaci u Bachmutu se daří stabilizovat.

Ukrajině bylo dovoleno nesplatit své dluhy vůči MMF až do roku 2027, informuje francouzské ministerstvo hospodářství. Kromě toho byla oznámena nová půjčka od MMF ve výši 15,6 miliardy dolarů.

ISW: Putin se pravděpodobně snažil rozmístit ruské jaderné zbraně v Bělorusku již před invazí v plném rozsahu.

Rusko rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně, oznámil Putin

Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být umístěno deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.

Ruský prezident zdůraznil, že Moskva krokem neporuší žádné dohody o nešíření jaderných zbraní a podle agentur poukázal na to, že Spojené státy rozmístily jaderné zbraně na území svých evropských spojenců.

Zelenskyj: Ukrajina nemůže začít protiofenzivu kvůli nedostatku zbraní a munice

Ukrajina zatím nemůže zahájit novou protiofenzivu, protože pro ni nemá dostatek zbraní a munice. Podle serveru Kiyv Independent to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj japonskému deníku Jomiuri šimbun.

Zelenskyj připustil, že situace na na frontě východě Ukrajiny momentálně není dobrá kvůli „nedostatku munice“. Ruské síly podle něj denně vypálí třikrát více střel než ukrajinští vojáci.

„Za takových podmínek je (naše vojáky) nemůžeme vyslat,“ uvedl ukrajinský prezident, podle nějž se protiofenziva neobejde bez těžkých zbraní včetně stíhaček. „Čekáme na munici od našich partnerů,“ dodal s tím, že Ukrajina mezitím na útok připravuje své vojáky.

Rusko omilostnilo přes 5000 odsouzených, kteří se nechali naverbovat do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny a na základě kontraktu bojovali společně s ruskou armádou na Ukrajině. V audionahrávce zveřejněné na sociální síti to řekl šéf tohoto uskupení Jevgenij Prigožin. Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina do svých řad hojně přijímá trestance, které láká právě příslibem odpuštění zbytku trestu.

„V současné chvíli bylo díky milosti propuštěno přes 5000 lidí, kteří ukončili kontrakt,“ řekl Prigožin. Tvrdí také, že trestanci propuštění po bojovém angažmá mají velmi nízkou míru recidivy. „Podíl lidí, kteří znovu spáchají trestný čin během jednoho měsíce je 0,31 procenta. To je desetkrát až dvacetkrát méně než průměrné číslo před začátkem speciální operace,“ řekl s použitím eufemistického označení, které Rusko stále používá pro svou ozbrojenou invazi na Ukrajinu.

V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.

Dosud nevysvětlené exploze zasáhly 26. září tři z celkových čtyř potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Evropy. V tu dobu plynovodem Nord Stream 1 plyn neproudil, což Rusko zdůvodňovalo nutnou údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím ale nedošlo k jeho spuštění.

Podle t-online vypluly v noci na 21. září z ruského Kaliningradu směrem na západ tři plavidla, mezi nimi i loď SS-750 vybavená miniponorkou a lodě SB-123 a Alexandr Frolov. Když se později dostaly na místa pozdějších explozí ve švédských a dánských vodách, vyrazila tam dánská hlídkovací loď, 22. září se k ní přidala plavidla švédské armády. Poté ruské lodě vypluly nazpátek směrem ke Kaliningradu. Trojici ruských plavidel nejspíš podporovaly další lodě včetně fregaty Jaroslav Mudryj a korvety Soobrazitelnyj. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že lodě prováděly rutinní cvičení.

Úřady vycházejí z toho, že exploze plynovodů byly dílem sabotáže, pachatele ale neznají. Stále se prověřuje několik možných hypotéz. Rusko označilo incident za teroristický útok a naznačilo, že za ním stojí západní země. List The New York Times nedávno napsal, že za sabotáží mohla stát proukrajinská skupina. Ukrajina jakékoli zapojení do věci odmítá.

Ukrajinským obráncům se daří stabilizovat situaci u Bachmutu, uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Označil ji však za nadále složitou. Město Bachmut je jedním z hlavních cílů současné ruské ofenzivy v Donbasu, ukrajinské posádce v tomto městě hrozí obklíčení v důsledku ruského postupu severně i jižně od města.

Ze všech úseků fronty na východě Ukrajiny je podle Zalužného situace u Bachmutu nejsložitější. "Díky obrovskému úsilí obranných sil se nám daří situaci stabilizovat," uvedl Zalužnyj v příspěvku na facebooku, v němž informoval o telefonickém rozhovoru se šéfem britské armády Tonym Radakinem.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém pravidelném posouzení válečné situace na Ukrajině uvádí, že ruské síly pokračují v útocích na Bachmut a v poslední době si v jeho okolí i městě samotném připsaly jisté územní zisky.

Podle amerických analytiků Rusové postoupili jihozápadně od Bachmutu směrem k silnici spojující obléhané město s nedalekým Časiv Jarem a Kosťantynivkou. Určitých územních zisků dosáhly ruské síly také severozápadně od Bachmutu a v severní části města samotného. Ukrajinská armáda v rámci jednoho z protiútoků naopak zřejmě dobyla jeden úsek dálnice směřující z Bachmutu do Slovjansku.

Ruské invazní síly se snaží dobýt Bachmut už řadu měsíců v nejvražednější pěchotní bitvě od druhé světové války, poznamenala agentura Reuters. Podle řady analytiků však nápor ruské ofenzivy u Bachmutu v posledních dnech spíše slábne.

Generální štáb ukrajinské armády dnes oznámil odražení 59 útoků na pěti frontových úsecích. Podle něj Rusové pokračují v útocích na Bachmut a okolní vesnice, ostřelovány byly také obce ležící dále od fronty. Neúspěšné útoky provedly ruské síly také v okolí Avdijivky, Marjinky či Vuhledaru.