Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 2. února 2023
Reznikov: Rusko plánuje novou velkou ofenzivu, může začít už 24. února
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu. Varoval, že by mohla začít již 24. února. Podle Reznikova shromáždila Moskva tisíce vojáků a "mohla by něco zkusit" u příležitosti prvního výroční invaze na Ukrajinu, napsal server britské BBC. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Dne obránců vlasti, který si země připomíná 23. února.
Zprávy ze dne 1. února 2023
Nově zvolený český prezident Petr Pavel ocenil pomoc Polska Ukrajině
Nově zvolený český prezident Petr Pavel ocenil pomoc, kterou Polsko a Česko poskytují Ukrajině. Pavel to řekl v prvním rozhovoru, který po svém zvolení poskytl polské agentuře PAP a Polskému rozhlasu.
Jak Petr Pavel uvedl, je pyšný na to, že Polsko i Česko byly mezi prvními zeměmi, které se již od úplného začátku rozhodly "v rámci svých možností" vojensky pomoci Ukrajině a v pomoci pokračují. Dodal, že jestli dojde k dohodě s možnými dodavateli, včetně Polska a Německa, bude možné na Ukrajinu dodat další vojenské vybavení. Upozornil nicméně rovněž na hrozící riziko kvůli tomu, že by "další dodávky z našich zásob mohly ohrozit obranné schopnosti členských států NATO".
Ruská policie zabavila protiválečné malby petrohradské umělkyně, píší média
Ruská policie zabavila z petrohradské kanceláře strany Jabloko protiválečné malby sedmasedmdesátileté umělkyně Jeleny Osipovové. Informovala o tom dnes agentura AFP nebo list Kommersant s odvoláním na toto opoziční politické uskupení. Bezpečnostní složky výstavu uzavřely den po jejím otevření, poznamenalo Rádio Svoboda na svém webu.
Policie přijela kvůli údajné bombové hrozbě a budovu uzavřela, popisuje Rádio Svoboda s odkazem na stranu Jabloko. Policisté podle ní žádné výbušniny nenašli, ale zabavili obrazy a plakáty, které vytvořila Osipovová. Jedna ze členek strany Olga Pokrovská uvedla, že členové bezpečnostních složek shledali v exponátech "známky trestné činnosti".
Ruská armáda musí podle Putina zastavit ukrajinské ostřelování ruského pohraničí
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil ministerstvu obrany, aby učinilo přítrž ukrajinskému ostřelování ruských regionů hraničících s Ukrajinou. Vyplývá z přepisu jeho projevu na poradě o obnově domů a zničené infrastruktury v příhraničních oblastech. O ostřelování pravidelně informují představitelé západoruské Belgorodské, Brjanské nebo Kurské oblasti. Rusko útoky připisuje ukrajinským silám, ty se k nim ale oficiálně nehlásí a označují je za působení karmy v době, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině.
„Prioritním úkolem je samozřejmě zabránit samotné možnosti ostřelování, ale to už je věc armádního resortu,“ sdělil Putin. Přiznal, že mnozí obyvatelé příhraničních regionů přišli o střechu nad hlavou nebo se potýkají s problémy s dodávkami vody, tepla a elektřiny. To se podle něj týká i poloostrova Krym, který Moskva od roku 2014 považuje za ruský, přestože mezinárodní společenství ruský zábor ukrajinského poloostrova neuznává.
USA uvalily po celém světě sankce na 22 jednotlivců a firem, jež pomáhají Rusku a jeho zbrojnímu průmyslu, oznámilo americké ministerstvo financí.
Lotyšsko zváží stejně jako Ukrajina bojkot OH v Paříži, pokud na ně budou připuštěni ruští a běloruští sportovci. Uvedl to Lotyšský olympijský výbor.
Mým vzorem byl Petr Čech, říká chlapec z Ukrajiny studující v Kyjově
Patnáctiletý Marián z Ukrajiny, který studuje na kyjovské Střední škole polytechnické, má rád fotbal a z českých hráčů se mu nejvíce líbil bývalý brankář Petr Čech. Jako další žáci z Ukrajiny se zapojil do programu Stojím při Tobě, kdy s ním utvořili trojici další dva čeští studenti, aby se po útěku z Ukrajiny kvůli válce více zapojil do kolektivu a naučil se jazyk. V kyjovské střední škole se do programu zapojilo 12 studentů, z nich čtyři cizinci. Dnes všichni za svůj otevřený přístup k novým spolužákům získali ocenění vévody z Edinburghu.
EU chce letos vycvičit dalších 15 tisíc ukrajinských vojáků a zdvojnásobit objem výcvikové mise, řekl unijní činitel. Unie na to vydá 45 milionů eur.
Česko opustilo dvě postsovětské banky, vypořádání není uzavřeno
Česká republika minulý týden vystoupila ze dvou postsovětských bank vzniklých v Radě vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Vypořádání s Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční bankou (MIB) zatím není uzavřeno, protože obě banky si stanovily podmínky, které jsou pro Česko nepřijatelné. Po jednání vlády to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česko podle něj bude nadále usilovat o vrácení pohledávek 1,5 miliardy korun.
O vystoupení z obou bank rozhodly vláda a Parlament loni po ruské agresi na Ukrajině. Kabinet krok zdůvodnil mimo jiné obavami, že by se Rusko mohlo pokusit banky využít k obcházení sankcí, které na něj uvalila Evropská unie kvůli napadení Ukrajiny. Výpovědi podepsal prezident Miloš Zeman na konci loňského dubna, letos v lednu vypršela výpovědní lhůta.
Duda podpořil speciální tribunál pro souzení ruských zločinů na Ukrajině
Polský prezident Andrzej Duda dnes vyjádřil podporu zřízení speciálního válečného tribunálu, který by soudil zločiny spáchané Rusy na Ukrajině. Na návštěvě v Lotyšsku, kde se setkal se svým protějškem Egilsem Levitsem, také hovořil o posílení polské armády a další vojenské podpoře Ukrajiny.
Duda podle agentury PAP připomněl, že existující Mezinárodní trestní soud (ICC) nemůže soudit zločin válečné agrese, a je proto potřeba zřízení zvláštního tribunálu. Po zřízení takové instituce již dříve volali europoslanci či zástupci evropských zemí včetně Česka.
Ukrajina je v předvečer velmi intenzivní fáze války – obranné zpravodajství Ukrajiny.
„Jsme v předvečer velmi intenzivní fáze [války]. Únor i březen budou těžké,“ řekl Andrii Yusov, zástupce hlavního ředitelství zpravodajských služeb.
Kommersant: Omezení dovozu kvůli sankcím doléhá na další ruské firmy
Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800. S odvoláním na analytiky servisu Kontur.Prizma o tom dnes informoval ruský list Kommersant.
Podle průzkumu centrální banky mezi průmyslovými podniky nejcitelněji ztráta přístupu k technologiím a zařízením dopadá na firmy, které jsou úspěšnými vývozci. Export z Ruska za těchto podmínek může přijít o konkurenceschopnost a snížit se i v případě, že se dodávky podaří přesměrovat do spřátelených zemí, píše Kommersant s odvoláním na centrální banku. V letošním roce se potíže mohou prohloubit.
Ukrajinská tajná služba podnikla razii u exministra vnitra a miliardáře
Ukrajinská tajná služba SBU podnikla domovní prohlídky u bývalého ministra vnitra Arsena Avakova a u miliardáře Ihora Kolomojského. Prohlídka u oligarchy se podle agentury Unian a serveru RBK-Ukrajina týkala podezření ohledně machinací s ropnými výrobky v řádu desítek miliard hřiven, jakož i neplacení cla. Avakov listu Ukrajinska pravda řekl, že se vyšetřovatelé zajímali o kontrakty se společností Airbus kvůli zřícení vrtulníku v Brovarech, při kterém zahynul i Avakovův nástupce v čele ministerstva.
„Prohlídka kvůli havárii vrtulníku skončila. Prohlíželi si šest let staré kontrakty s Airbusem. Přirozeně nic (podezřelého nenašli). Kontrakty přece schvalovala vláda a parlament. Počínali si korektně, i když nesmyslně,“ sdělil Avakov, podle kterého šlo nejspíše o formální prověřování jedné z hypotéz příčin leteckého neštěstí.
Deník připomněl, že ukrajinská a francouzská vláda v květnu 2018 v Paříži podepsaly dohodu o nákupu vrtulníků Airbus za 552 milionů eur.
Právě vrtulník této společnosti, typu H225, se 18. ledna ráno zřítil na školku v Brovarech u Kyjeva. Zahynulo 14 lidí, včetně jednoho dítěte a ministra vnitra Denyse Monastyrského a jeho zástupců. SBU prověřuje několik hypotéz o příčinách tragédie, včetně chyby pilota, technické závady či sabotáže.
Erdogan: Vstup Švédska do NATO neschválíme, pokud bude umožňovat pálení koránu
Turecko nemá kladný pohled na vstup Švédska do Severoatlantické aliance, také kvůli tomu, že Stockholm nezasáhl proti protestnímu zapálení koránu, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s tím, že vůči Finsku, kde se takový incident nestal, Ankara podobné výhrady nemá. Turečtí představitelé už několik dní dávají najevo, že by finskou žádost mohli nechat schválit nezávisle na té švédské.
„Švédsko by se o to nemělo v tuto chvíli pokoušet. Neřekneme ano jejích žádosti o vstup do NATO, dokud budou povolovat pálení koránu,“ řekl Erdogan.
Nedávné demonstrativní spálení koránu před tureckým velvyslanectvím švédští vládní činitelé odsoudili jako neuctivé. I na tyto činy se podle nich však stahuje ústavní ochrana svobody projevu. Policie proto při demonstraci proti aktivistům nezasáhla.
Dánsko-švédský aktivista Rasmus Paludan, který pálení uspořádal, švédskému tisku řekl, že v podobných protestech chce pokračovat až do doby, kdy Turecko odsouhlasí vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Některá média už ale poukázala na Paludanovy kontakty s osobami s vazbami na Rusko.
NATO by mělo uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl Pavel stanici DW
Státy Severoatlantické aliance by měly uvažovat o dodávkách stíhaček Ukrajině, řekl stanici Deutsche Welle (DW) nově zvolený český prezident Petr Pavel. Podpora Kyjeva je podle něj v našem vlastním zájmu.
"Měli bychom Ukrajině poskytnout jakoukoliv pomoc, která jim umožní vyhrát konflikt, obnovit svou suverenitu a územní celistvost. Měly by to být stíhačky? Myslím, že bychom o tom měli velice seriózním způsobem uvažovat," řekl Pavel v rozhovoru zveřejněném ve středu. Zároveň upozornil, že dodávky letadel jsou z pohledu logistiky náročným podnikem, který zabere alespoň půl roku příprav.