Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Human Rights Watch: Kyjev by měl prověřit, zda jeho síly nepoužily zakázané miny

Ukrajinské úřady by měly prošetřit možné použití zakázaných protipěchotních min ukrajinskou armádou ve městě Izjum a v jeho okolí, vyzvala dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina připomíná, že ruské jednotky od začátku své invaze na Ukrajinu protipěchotní miny opakovaně na různých místech v zemi použily.

Poradce pro národní bezpečnost Pojar jednal s Pavlem o koordinaci zahraniční a bezpečnostní politiky. Probírali i energetickou bezpečnost či Ukrajinu.

AP: Požadavek Kyjeva na dodávku stíhaček štěpí NATO

Otázka dodávek stíhacích letounů Kyjevu ohrožuje jednotu západních spojenců Ukrajiny, píše agentura AP. Stíhačky by sice pomohly odrazit útoky ruských invazních sil, zároveň ale panují obavy, že jejich dodání Ukrajině by vedlo k další eskalaci války.

Spojené státy v pondělí oznámily, že žádosti Kyjeva o bojové letouny F-16 nevyhoví. Naopak Francie možnost dodání svých stíhaček Ukrajině za určitých okolností připustila. 

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pondělí naznačil, že Polsko by bylo ochotné F-16 Kyjevu poskytnout, napsal list The Guardian. Polský premiér Mateusz Morawiecki se vyjádřil o něco opatrněji, když uvedl, že Varšava bude jednat v souladu se svými spojenci v NATO a případné dodávky stíhaček s nimi plně konzultovat.

Brazílie Ukrajině munici nedodá, Lula chce sestavit skupinu zemí jednajících o míru

Brazílie nedodá Ukrajině munici pro zbraně německé výroby - protivzdušné systémy Gepard a tanky Leopard. Řekl to po pondělním jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, píše agentura EFE. Lula by naopak chtěl vytvořit skupinu zemi, která by vyjednávala s Ruskem a Ukrajinou o míru.

„Brazílie nemá zájem předat munici, která by by byla použita v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Brazílie je zemí míru, Brazílie se nechce nijak účastnit (konfliktu), ani nepřímo,“ uvedl po jednání s německým kancléřem Scholzem Lula. Brazílie obvykle udržuje ve své zahraniční politice neutralitu, dodal levicový prezident.

„Chceme vytvořit skupinu zemí, která by mohla vést jednání o konci konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Lula, podle kterého je nutné, aby skupinu tvořily státy, jejichž hlas bude dostatečně silný u jednacího stolu. Mezi možnými členy této skupiny uvedl vedle Brazílie také Indii a Čínu. O návrhu již diskutoval s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a chce ho představit i americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi.

Rusko připravuje novou ofenzivu, odhadují analytici

Rusko se na Ukrajině připravuje na novou ofenzivu, uvádí s odkazem na západní, ukrajinské i ruské zdroje americký Institut pro studium války (ISW). Analytici ve zprávě odhadují, že útočnou operaci jednotky Moskvy zahájí v následujících měsících, pravděpodobně ve východoukrajinské Luhanské oblasti.

Nic nenasvědčuje tomu, že by se Rusko chystalo vyjednávat o míru, uvedl v pondělí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a dodal, že vše svědčí o opaku. Moskva podle něj může mobilizovat až 200 tisíc dalších vojáků a pokračuje ve zvýšené výrobě zbraní a munice. Další zásoby podle něj získává od Íránu či Severní Koreje.

Ruské síly v přípravě na ofenzivu posilují své pozice na Donbasu, uvedl jeden z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivan Tymočko. Rusko podle něj kvůli domácímu tlaku na vítězství potřebuje útočnou operaci.

Předchozí odhady ISW o obnovení ofenzivy ruských sil, které se loni v létě a na podzim bránily ukrajinské protiofenzivě na jihu a východě země, potvrzují nejen vyjádření Stoltenberga a Tymočka, ale také proruští váleční blogeři. Podle nich se na novou ofenzivu připravuje i ruský informační prostor.

USA Kyjevu letouny F-16 nedodají. Podle Macrona není nic vyloučené

Spojené státy nedodají Ukrajině bojové letouny F-16, o které Kyjev žádá. Dnes to uvedl americký prezident Joe Biden. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona není dodávka některého typu západních stíhaček vyloučená, musela by však dodržet přísná omezení.

„Ne,“ odpověděl Biden na dotaz novináře, zda Spojené státy dodají stíhací letouny F-16 Ukrajině.

Na tiskové konferenci Biden také oznámil, že chce navštívit Polsko, ale neuvedl termín. Podle informací médií by americký prezident mohl přicestovat do Evropy kolem 24. února, prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu.

„Nic není v principu zakázáno,“ řekl o dodávce bojových letounů Ukrajině francouzský prezident Emmanuel Macron. Stanovil však některé podmínky. Dodávka by nesměla vést ke zvýšení intenzity konfliktu, letouny by nesměly být použity pro útoky na ruské území a poskytnutí strojů by nesmělo oslabit bojeschopnost francouzského letectva.

Macron dodal, že Ukrajina oficiálně o dodávku bojových letounů Francii nepožádala. To potvrdil i nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země má letouny F-16 ve výzbroji. Rutte uvedl, že předání bojových letounů Ukrajině není tabu, jednalo by se však o velmi významný krok.

Americké tanky dorazí na Ukrajinu nejdříve koncem roku

Spojené státy podle informací deníku The Washington Post dodají Ukrajině 31 slíbených tanků M1 Abrams až koncem letošního roku či na začátku roku příštího. Ukrajina přitom naléhá na své spojence, aby jí moderní tanky poskytli co nejrychleji. Britské tanky Challenger 2 dorazí na Ukrajinu do léta, sdělil dnes podle stanice Sky News britský ministr obrany Ben Wallace. Původně Londýn uváděl, že dodání 14 slíbených challengerů plánuje koncem března.

Tanky Abrams určené Kyjevu nebudou z amerických armádních rezerv, ale speciálně opatřeny pro Ukrajinu a vyrobeny podle zadání. Chybět jim bude obvyklé pancéřování z ochuzeného uranu, píše americký list.

Dodání strojů Abrams na Ukrajinu minulý týden oficiálně schválil americký prezident Joe Biden. Jejich vyslání do napadené země přitom Washington zpočátku odmítal. Americký ministr obrany Lloyd Austin argumentoval, že jejich ovládání je příliš složité a že Ukrajina má dostatek obrněných vozidel sovětského typu.

Ruská vláda zakázala domácím vývozcům akceptovat cenový strop na ruskou ropu

Ruská vláda zakázala domácím vývozcům ropy a celním orgánům akceptovat cenový strop na ruskou ropu zavedený západními zeměmi. Vládní opatření má pomoci prosazovat prosincový dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, který od 1. února na dobu pěti měsíců zakazuje vyvážet ruskou ropu a ropné produkty do zemí, které cenový strop uplatňují, napsala agentura Reuters.

Putinův dekret je reakcí na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropské unie a Austrálie, které loni od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cenový strop je součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Kreml odmítá, že by Johnsonovi hrozil raketami

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl, že by Putin loni v únoru vyhrožoval tehdejšímu britskému premiérovi Borisovi Johnsonovi raketovým útokem.

Johnson v dokumentu BBC hovořil o telefonátu s Putinem, během nějž se snažil odradit ruského lídra od invaze na Ukrajinu. „V jednu chvíli mi pohrozil a řekl: 'Borisi, nechci ti ublížit, ale s raketou by to trvalo jen minutu' nebo něco takového. Veselé,“ uvedl Johnson. Peskov uvedl, že jde o lež.

Krym už nikdy nebude součástí Ukrajiny, prohlásil chorvatský prezident

Chorvatský prezident Zoran Milanović kritizoval plánované dodávky tanků a dalších zbraní ze západních zemí na Ukrajinu. Uvedl také, že ukrajinský poloostrov Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko, nebude už nikdy součástí Ukrajiny. 

„Jsem proti tomu, aby se tam posílaly smrtící zbraně. Prodlužuje to válku,“ sdělil Milanović na tiskové konferenci v Záhřebu. Zmínil přitom konkrétně plánované dodávky německých tanků. Berlín minulý týdne rozhodl, že nebude bránit reexportu německých tanků Leopard 2 na Ukrajinu z jiných evropských zemí a zároveň několik Ukrajině sám dodá.

Chorvatský prezident také vyjádřil pochybnosti nad tím, že lze Rusko porazit v „konvenční válce“ a že se Ukrajině podaří obnovit svoji územní celistvost.

Ukrajinská armáda letos utratí za drony skoro 550 milionů dolarů, oznámil ministr obrany Oleksij Reznikov. S ukrajinskými výrobci již bylo uzavřeno 16 smluv na dodávky bezpilotních prostředků, uvedl Reznikov na Facebooku.

Ukrajina dosud drony získávala darem od spojeneckých zemí nebo je nakupovala v zahraničí. Nyní se Kyjev pokouší posílit domácí výrobu dronů.

Ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak obvinil Mezinárodní olympijský výbor z „propagace války, vraždění a ničení". Reagoval tak na oznámení výboru, že zvažuje cesty, jak zajistit účast ruských sportovců na olympiádě v roce 2024 v Paříži.  Olympijský výbor nabízí Rusku „platformu k propagaci genocidy a podněcuje další zabíjení“, napsal Podoljak.

Prezident Miloš Zeman v Bělehradě ocenil, že Srbsko odsoudilo ruskou agresi na Ukrajině. Díky své neutralitě by se podle něj mohlo stát v konfliktu společně s Čínou a Tureckem mediátorem. Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiče mají Česká republika a Srbsko stejný názor na ruskou agresi a územní integritu Ukrajiny. 

Polsko letos vydá na obranu čtyři procenta HDP, řekl premiér Morawiecki

Polsko letos vydá na obranu čtyři procenta hrubého domácího produktu, oznámil dnes jeho premiér Mateusz Morawiecki. Řekl, že v době ruské agrese proti Ukrajině Polsko musí urychlit zbrojení. Členské země NATO, mezi něž Polsko patří, mají ročně na obranu vydávat dvě procenta HDP.

Podle Morawieckého je prioritou jeho vlády zvětšení síly polské armády a posílení přítomnosti vojáků ze zemí NATO na polském území. "Poláci nás pověřili vládnutím v těžkých časech, válka na Ukrajině vede k tomu, že musíme zbrojit ještě rychleji," řekl Morawiecki a dodal, že Polsko letos možná v percentuálním vyjádření k HDP vydá nejvíce ze všech členských zemí Severoatlantické aliance.

Ruské automobilce docházejí laky, lady jsou už jen ve třech barvách

Největší ruská automobilka AvtoVAZ se momentálně potýká s nedostatkem materiálů pro lakovnu, a tak u prodejců automobilů Lada si nyní lze tyto vozy objednat jen v bílé, černé a tmavozelené barvě, napsal dnes na svém webu hospodářský list Vedomosti. Jde podle něj o důsledek západních sankcí, uvalených na Rusko po invazi na Ukrajinu.

V jiné barvě lady nebudou dříve než v březnu, jiné zdroje deníku ale počítají s omezenou barevností přinejmenším do konce čtvrtletí - a v delším horizontu výrobce informace neposkytuje.