Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 13. ledna 2023
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na úvod švédského předsednictví v Radě EU zopakovala, že Evropská unie bude pokračovat ve své podpoře Ukrajiny. Již během ledna by měla také začít uvolňovat první peníze z částky 18 miliard eur, kterou Kyjev dostane od sedmadvacítky v letošním roce.
NYT: Západ připravuje Ukrajinu na intenzivnější boje na jaře
Důvodem pro zvýšení dodávek kvalitních zbraní na Ukrajinu je přesvědčení západních představitelů, že Kyjev má nyní jen omezený čas, aby se připravil na očekávanou ruskou jarní ofenzivu a na svůj vlastní protiútok. Uvedl to deník The New York Times, který poukázal na to, že na Ukrajinu v poslední době proudí zbraňové systémy, jejichž dodání se původně Západ kvůli strachu z vyostření konfliktu bránil.
Ukrajina odmítá, že by Soledar padl
Mluvčí východního uskupení ukrajinských sil však podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly jsou stále ve městě a bojují. „Boje se odehrávají v samotném městě. Informace o tom, že se ukrajinské síly stáhly ze Soledaru, není pravdivá. Boje tam pokračují,“ uvedl a podotkl, že nepřítel tam má převahu, jelikož k Soledaru vrhnul maximum svých sil. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ráno uvedla, že noc v Soledaru byla „horká“ a boje pokračovaly.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ruská armáda převzala kontrolu nad městem Soledar.
Rusko pravděpodobně obsadilo východoukrajinský Soledar
Ruské invazní síly pravděpodobně obsadily většinu, ne-li celé město Soledar v Doněcké oblasti, uvedl ve své nejnovější zprávě o situaci na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Podle jeho analytiků však nejde o operačně významný vývoj - označili ho za „malé vítězství“ pro ruskou armádu, které pravděpodobně není předzvěstí brzkého obklíčení nedalekého většího města Bachmut, které se Rusové pokoušejí dobýt už řadu měsíců.
„Geolokační záběry zveřejněné 11. a 12. ledna naznačují, že ruské síly pravděpodobně kontrolují většinu, ne-li celý Soledar, a pravděpodobně vytlačily ukrajinské síly ze západních okrajů obce,“ uvádí ve své zprávě ISW.
Institut si rovněž všímá toho, že ukrajinský generální štáb informoval o tom, že ukrajinští obránci odrazili ruské útoky proti osadě Silj v Doněcké oblasti, což je obec vzdálená přes kilometr severozápadně od Soledaru a leží za předchozími ukrajinskými pozicemi. „Ukrajinský generální štáb a další vysoce postavené vojenské zdroje většinou neinformovaly o tom, že ukrajinské síly 12. ledna odrazily ruské útoky proti Soledaru, jak tomu bylo dříve,“ upozorňuje dále americký institut.
Ruské zdroje podle něj k 12. lednu tvrdily, že ruští vojáci „čistí“ Soledar od zbývajících ukrajinských sil a ruští vojenští blogeři ve čtvrtek zveřejnili záběry bojovníků z Wagnerovy žoldnéřské skupiny, jak se volně procházejí po Soledaru
Zprávy ze dne 12. ledna 2023
Zelenskyj přislíbil obráncům Soledaru a Bachmutu zásobování vším potřebným
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.
Agentura Unian připomněla, že náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes oznámila, že těžké boje v Soledaru, který leží na přístupu k Bachmutu, pokračují. Nepřítel se podle ní neúspěšně snaží prorazit ukrajinskou obranu a dobýt Soledar a utrpěl přitom velké ztráty. K Soledaru podle ukrajinských důstojníků přesunulo ruské velení elitní jednotky, které se dříve marně pokoušely dobýt Bachmut.
Ukrajinský vojenský expert Oleksandr Krajev odhadl, že obě strany v bitvě o Soledar každý den přicházejí o několik stovek vojáků a spotřeba munice je obrovská. "Je to jedna z největších a nejtvrdších bitev na evropském kontinentu od druhé světové války," řekl stanici BBC.
Porady u vrchního velitele se podle prezidentské kanceláře zúčastnil kancléř Andrij Jermak, tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov, ministr obrany Oleksij Reznikov, náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj, náčelník vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, šéf vnější rozvědky Oleksandr Lytvynenko, velitel pozemních sil Oleksandr Syrskyj a další vojenští velitelé, jakož i šéf tajné služby Vasyl Maljuk, ministři vnitra, zahraničí, financí, infrastruktury a další členové vlády.
Ukrajina podnikla klíčový krok na cestě k reformě soudnictví, píše Reuters
Sjezd ukrajinských soudců dnes zvolil posledního z osmi nových členů do důležitého orgánu, který má na starosti dohled nad soudy. Podle odborníků i vládních činitelů jde o klíčový krok pro chystanou reformu soudnictví v zemi, která usiluje o členství v Evropské unii. Informovala o tom agentura Reuters.
EU uvedla reformu ukrajinského soudnictví jako jedno z hlavních doporučení, když Kyjevu loni v červnu - čtyři měsíce po začátku ruské invaze - přiznala status kandidátské země.
Volba nových členů ukrajinské Nejvyšší soudcovské rady (VSP) znamená, že tento orgán může pokračovat v práci, která zahrnuje jmenování, odvolávání a trestání soudců. Aby byla rada usnášeníschopná, musí být obsazeno alespoň osm z celkových 15 míst v tomto orgánu.
"Těšíme se na to, že reformovaná VSP předvede vládu práva a integritu v praxi," uvedl na twitteru velvyslanec EU na Ukrajině Matti Maasikas.
Ukrajinský parlament podle svého předsedy Ruslana Stefančuka přijal již všechny právní předpisy požadované Evropskou unií pro zahájení přístupových rozhovorů s Kyjevem. Očekává se však, že uvedení těchto zákonů do praxe bude stejně jako dosažení samotného členství v EU během na dlouhou trať. Podle některých pozorovatelů jsou mocné zájmy připraveny brzdit unií požadované reformy, zejména pak v soudnictví.
Nevládní organizace DEJURE Foundation, která se zabývá reformou ukrajinského soudnictví, ve svém dnešním prohlášení vyjádřila pochybnosti nad kvalitou osmi nově vybraných členů Nejvyšší soudcovské rady. Otázky podle ní vyvstávají zejména v souvislosti s novým členem rady Serhijem Burlakovem a jeho vazbami na Rusko.
"(Soudci) prokázali svou nepřipravenost ke skutečným změnám v soudním systému," uvedla organizace. "Nový tým budeme hodnotit podle jeho rozhodnutí, nová VSP má šanci rozptýlit pochybnosti veřejnosti".
EBRD loni dala na investice rekordních 13,1 miliardy eur, část jde Ukrajině
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) loni poskytla na investice rekordních 13,1 miliardy eur (314,8 miliardy Kč). Z celkové částky jde zhruba 1,7 miliardy eur na Ukrajinu, kde dalších 200 milionů eur poskytnou partnerské banky. EBRD dnes uvedla, že je to poprvé, co do nejrůznějších projektů vložila v jednom roce více než 13 miliard eur.
"Udělali jsme toho víc, než jen dosáhli rekordu. Překonali jsme naše největší očekávání, a to navzdory válečné tragédii na Ukrajině, po které se dostavila krize v regionu i ve světě," uvedla prezidentka EBRD Odile Renaudová-Bassová. "Tento impozantní provozní výkon je svědectvím o naší houževnatosti a odhodlání podporovat země, kde působíme, a také naše klienty," dodala.
Výsledek za loňský rok je výrazně vyšší než za rok předchozí, kdy EBRD na investice poskytla 10,4 miliardy eur. Dosavadní rekord byl z roku 2020, kdy objem investic dosáhl 11 milionů eur. Tehdy banka reagovala na ekonomický šok vyvolaný pandemií covidu-19.
EBRD působí zhruba ve 40 zemích, od Estonska přes Egypt, Maroko až po Mongolsko. Investice EBRD na Ukrajině umožňuje podpora dárců a partnerů, angažují se tam například i Spojené státy. Ruská vojska napadla Ukrajinu loni 24. února a EBRD už dříve uvedla, že válku na Ukrajině co nejdůrazněji odsuzuje.
Předloni v březnu se EBRD rozhodla, že bude po třináctileté pauze opět investovat v České republice, a to do takzvaných zelených investic, obnovitelných zdrojů a infrastruktury, dále do digitalizace, informačních a komunikačních technologií nebo do finančního sektoru. V příštích až pěti letech v Česku plánuje ročně investovat 100 až 200 milionů eur.
EBRD vznikla v roce 1991 s cílem pomoci zemím bývalého východního bloku s transformací na tržní hospodářství. Později svou působnost rozšířila do zemí Blízkého východu a Střední Asie.
Česká republika patří k zakládajícím členům EBRD. Banka v Česku přestala investovat koncem roku 2007, kdy země požádala o takzvanou graduaci, aby už další peníze od EBRD nedostávala. V tomto směru je Česká republika jedinou zemí EBRD. Česko ale zůstalo akcionářem EBRD a banka má v zemi stále i své investiční portfolio.
Německo by nemělo bránit vojenské podpoře Ukrajiny, řekl vicekancléř
Německo by nemělo stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Řekl to novinářům německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s poukazem na polské úsilí o koordinované dodávky bojových tanků Leopard.
Německo jako země výroby tanků by s jejich reexportem muselo vyslovit souhlas. Polský prezident Andrzej Duda ve středu ve Lvově oznámil, že Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2 v rámci mezinárodní koalice. Tanky Leopard 2 má ve výzbroji vedle německé a polské armády i Dánsko, Norsko, Španělsko, Kanada nebo také Švédsko a Finsko.
Ukrajina buduje opevnění v Rovenské oblasti u hranic s Běloruskem. Zesilující spolupráce Moskvy a Minsku vyvolává obavy, že Bělorusko by do války na Ukrajině mohlo vstoupit po boku Ruska. Ruská armáda by také mohla běloruské území opět využít k útoku ze severu, jako to udělala na začátku války před necelým rokem.
Rusové masivně ostřelovali Cherson a okolí, hlásí tamní úřady
Ruské síly v uplynulých 24 hodinách masivně ostřelovaly Cherson a jeho okolí na jihu Ukrajiny včetně rezidenčních oblastí, sdělil šéf místní oblastní správy Jaroslav Januševyč. Střely podle něj zasáhly porodnici, bytové i rodinné domy. Při ostřelování zemřel jeden člověk a dalších pět jich utrpělo zranění.
Nedostatek munice nejspíš ovlivní letošní ruské ofenzivy na Ukrajině
Neschopnost Ruska řešit nedostatek munice letos nejspíš zabrání ruským silám udržet původní rozsah útočných operací na východní Ukrajině. Ve své nejnovější analýze o tom informoval americký Institut pro studium války (ISW) .
Ruská dělostřelecká palba poklesla v některých ukrajinských oblastech o 75 procent, což je historické minimum od začátku invaze, uvedla nedávno americká CNN s odkazem na nejmenované americké a ukrajinské představitele. Důvodem pro to by mohla být změna taktiky v souvislosti s ukrajinskými protiofenzivami nebo tenčící se zásoby dělostřeleckých nábojů.
Mluvčí východního velení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj v této souvislosti uvedl, že ruské síly loni v létě vyčerpaly své rezervy dělostřeleckých granátů ráže 122 a 152 milimetrů i další zásoby, protože se domnívaly, že masivní dělostřelecké útoky povedou k rychlejším výsledkům.
Zprávy ze dne 11. ledna 2023
Wagnerovci tvrdí, že našli tělo jednoho ze dvou Britů pohřešovaných na Ukrajině
Tělo jednoho ze dvou britských dobrovolníků, kteří zmizeli na východě Ukrajiny u města Soledar, kde spolu tvrdě bojují ruské a ukrajinské síly, našli vojáci Wagnerovy skupiny. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tohoto soukromého žoldnéřského uskupení působícího ve službách Moskvy.
Dosud poslední zprávy o Britech Andrewovi Bagshawovi a Christopheru Parrym pocházely ze 6. ledna, kdy cestovali z Kramatorsku do Soledaru. Od té doby o nich jejich příbuzní nevěděli.
Bagshaw i Parry v oblasti frontové linie pomáhali s evakuací obyvatel. „Každý den beru tak, jak přichází. Někdy, když vidíte dost hrozné věci, tak to ve vás zůstane,“ řekl nedávno Parry britské televizi Sky News. Dodal, že v jeho blízkosti neustále vybuchují dělostřelecké granáty. Uvedl, že si uvědomuje, že ho může opustit štěstí, ale za záchranu lidí podle něj to riziko stojí.
Prohlášení Wagnerovy skupiny neupřesnilo jméno nalezeného mrtvého Brita, podotklo ale, že se u něj našly dokumenty obou mužů.
