USA vs. Čína: Kdo vládne oceánům v roce 2025 a jak se Pepsi stala majitelem jedné z největších flotil světa

9. Velká Británie

Celkový počet lodí: 50

Počet letadlových lodí: 2

Počet ponorek: 9

Celkové skóre (TVr): 88,3

Royal Navy má pouze 50 lodí, ale technologicky jde o jednu z nejpokročilejších flotil světa. Jádro útočné síly tvoří dvě nové letadlové lodě třídy Queen Elizabeth, které jsou vybavené letouny F-35B a pokročilými systémy řízení boje. Kromě moderních letadlových lodí jsou středobodem flotily také jaderné ponorky Astute a torpédoborce Daring. Britská flotila tak i přes nižší počet lodí disponuje globálním dosahem. Přesto je část flotily již zastaralá a čeká ji obměna. 

8. Francie

Celkový počet lodí: 70

Počet letadlových lodí:1

Počet ponorek: 8

Celkové skóre (TVr): 92,9

Francouzské námořnictvo je plně oceánská síla schopná operovat po celém světě díky jediné evropské jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle vybavené stíhačkami Rafale. Flotilu doplňují moderní fregaty třídy Aquitaine, oceánské hlídkové lodě a rozsáhlá skupina minolovek, která chrání dlouhé evropské pobřeží. 

Silnou stránkou Francie je také modernizace útočných jaderných ponorek a rozvoj nové generace plavidel – včetně plánované nové jaderné letadlové lodě, která má v budoucnu nahradit Charles de Gaulle. Přestože jde o jednu z nejvyspělejších evropských flotil, její celková tonáž zaostává za hlavními asijskými velmocemi. 

7. Indie

Celkový počet lodí: 100

Počet letadlových lodí: 2

Počet ponorek: 19

Celkové skóre (TVr): 100,5

Indie staví svou sílu na dvou letadlových lodích, neustále rostoucím počtu ponorek a domácím programu výstavby fregat. Navíc v rámci své ambice stát se hlavní mocností v Indickém oceánu zahájila program vývoje jaderné letadlové lodě. Každých přibližně 40 dní se indické námořnictvo rozšíří o novou domácí válečnou loď nebo ponorku a cílem je mít do roku 2035 více než dvě stě bojeschopných válečných lodí. 

6. Japonsko

Celkový počet lodí: 107

Počet letadlových lodí: 0 (dvě lodě schopné nést helikoptéry)

Počet ponorek: 22

Skóre (TVr): 121,3

Japonské námořnictvo patří technologicky ke světové špičce. Jeho flotilu tvoří moderní torpédoborce tříd Maya a Atago vybavené systémem Aegis s kapacitou pro obranu proti balistickým raketám, špičkové diesel-elektrické ponorky tříd Sórjú a Taigei a dvě velké lodě třídy Izumo, které Tokio upravuje na lehké letadlové lodě s možností nesení stíhaček F-35B. 

Významnou změnou je i záměr vybavit torpédoborce raketami Tomahawk, čímž japonské námořnictvo přechází od ryze obranného postavení ke schopnosti útoku na dálku. 

5. Jižní Korea

Celkový počet lodí: 147

Počet letadlových lodí: 0

Počet ponorek: 21

Celkové skóre (TVr): 122,9

Jižní Korea staví jednu z nejdynamičtěji rostoucích námořních sil Asie. Její flotilu tvoří moderní torpédoborce třídy Sejong the Great vybavené Aegis systémem, špičkové ponorky včetně nové třídy Jang Yeong-sil s raketovou kapacitou a obrněné lodě pro nasazení v regionálních krizích. 

Velký důraz je kladen i na hlídkové lodě (OPV), které tvoří téměř polovinu současné síly, a na podpůrné lodě, které umožňují dlouhodobé operace dál od korejského pobřeží. Díky tomu Jižní Korea zlepšuje pokrytí klíčových námořních tras a posiluje schopnost obrany i odstrašování. Spojené státy letos také potvrdily, že předají zemi technologii pro vývoj jaderných ponorek. 

4. Indonésie

Celkový počet lodí: 245

Počet letadlových lodí: 0

Počet ponorek: 4

Skóre (TVr): 137,3

Poměrně překvapivě obsadila čtvrté místo Indonésie. Jejímu složení námořních sil dominují korvety, hlídkové a pobřežní jednotky, které země potřebuje k pokrytí svého obrovského souostroví. Roste i počet výsadkových a podpůrných plavidel. Tato flotila má ale relativně nízkou tonáž a omezené schopnosti hlubokomořských operací. Země nevlastní ani žádnou letadlovou loď. 

3. Rusko

Celkový počet lodí: 283

Počet letadlových lodí: 1

Počet ponorek: 58

Skóre (TVr): 242,3

Ruské námořnictvo se opírá především o velkou flotilu ponorek, včetně strategických jaderných typů Borej a útočných tříd Jaseň, které patří k nejmodernějším prvkům celé síly. Na hladině však dominuje množství korvet a menších raketových lodí, zatímco torpédoborce a křižníky často pocházejí z pozdní sovětské éry a rychle stárnou. 

Jediná ruská letadlová loď, Admiral Kuzněcov, je dlouhodobě neprovozuschopná, což výrazně omezuje schopnost oceánských operací. Přestože do služby míří desítky nových trupů, flotila jako celek trpí nerovnoměrnou technickou úrovní a omezenou schopností působit daleko od vlastních břehů. 

2. Čína

Celkový počet lodí: 405

Počet letadlových lodí: 3

Počet ponorek: 73

Skóre (TVr): 319,8

Čínské námořnictvo zaznamenalo v posledních letech skokový růst v počtu lodí uvedených do provozu a aktuálně má nejvíce válečných lodí na světě. Nejnověji byla uvedena do provozu třetí čínská letadlová loď. Toto moderní plavidlo je vybaveno například elektromagnetickými katapulty a umožňuje start těžších stíhacích letounů. 

Flotila zahrnuje také novou třídu torpédoborců typu 055, značný počet fregat a korvet, velkou ponorkovou sílu a výsadkové i podpůrné lodě. Růst flotily je hnán vysokou výrobní kapacitou čínského lodního průmyslu a snahou vybudovat si dominantní postavení v Pacifiku, s cílem stát se během pár let nejsilnější námořní silou světa. 

1. USA

Celkový počet lodí: 232

Počet letadlových lodí: 11

Počet ponorek: 68

Skóre (TVr): 323,9

US Navy je dlouhodobě nejsilnější námořní silou světa. Opírá se o 11 jaderných letadlových lodí tříd Nimitz a Ford, které nemají globální konkurenci, a o největší flotilu útočných jaderných ponorek včetně moderních Virginií. Téměř třetinu její síly na hladině tvoří torpédoborce třídy Arleigh Burke doplněné jednotkami Zumwalt, přičemž americké námořnictvo investuje i do nových tříd fregat a výsadkových lodí. 

Přestože je US Navy technologicky na vrcholu, programy výstavby nových lodí váznou. Námořnictvo to označuje za jednu z nejvážnějších poválečných krizí: flotila stárne rychleji, než přicházejí do provozu nové lodě, a americké loděnice nestíhají pokrýt potřeby flotily. To kontrastuje s Čínou, kapacity čínského lodního průmyslu jsou podle některých odhadů až 232krát vyšší než ty americké. 

Americké námořnictvo však zatím zůstává zcela nedostižné v tonáži, globálním dosahu, logistice a schopnosti operovat kdekoliv na světě. Celosvětová síť základen a nepřetržitá přítomnost na všech oceánech zajišťují USA první místo – i přesto, že Čína má dnes více lodí. 

Část flotily takzvané "Pepsi Navy" před sešrotováním. | Zdroj: Reddit

BONUS: Pepsi Navy s šestou největší námořní válečnou flotilou

Celkový počet lodí: 20

Těsně před rozpadem Sovětského svazu se odehrál jeden z nejbizarnějších obchodů studené války: SSSR vyměnil 20 válečných lodí za dodávku Pepsi. Příběh začal už v roce 1959, kdy si Nikita Chruščov na moskevské výstavě oblíbil Pepsi, ale Sověti neměli jak za nápoj platit v tvrdé měně. Dohodli se proto na platbě vodkou Stoličnaja, což fungovalo až do amerického bojkotu sovětských produktů po invazi do Afghánistánu. 

Když se v roce 1989 SSSR ocitl v hluboké ekonomické krizi, potřeboval Pepsi dál dovážet, ale neměl čím platit. Nabídl proto flotilu lodí: 17 ponorek, křižník, torpédoborec, fregatu a několik tankerů. Pepsi tak na chvíli vlastnila šesté největší „námořnictvo“ na světě, i když většina plavidel byla technicky v havarijním stavu. Americká vláda z obchodu znervózněla, na což šéf Pepsi Donald Kendall reagoval legendární větou: „Odzbrojuji Sovětský svaz rychleji než vy.“ 

Krátce poté Pepsi všech 20 lodí prodala švédské firmě do šrotu, aby získala zpět hodnotu dodané limonády. Tak skončila krátká, ale slavná éra Pepsi Navy – nejnepravděpodobnější flotily v historii.