Peking zvyšuje počet svých vojenských lodí až o desítky ročně. Komentátoři podotýkají, že čínské námořnictvo je už moc velké na to, aby mělo pouze regionální ambice. O tom, že asijská velmoc má daleko větší plány, svědčí i přibývající satelitní důkazy, že buduje zahraniční základny. Odborníci upozorňují také na vzrůstající kvalitu čínské vojenské techniky, což se ukazuje například u ponorek.
Čínské ponorky generály z Pentagonu po dekády příliš neznepokojovaly. Byly příliš hlučné, takže nebyl problém je vysledovat. Naopak to neplatilo, námořnictvo Pekingu dříve nedokázalo úspěšně kontrolovat pohyb tichých amerických ponorek. To se však začíná měnit, Peking dělá pokroky ve vývoji svých podmořských technologií včetně detekčních schopností. To by pro Washington mohl být problém v případě čínské invaze na Tchaj-wan.
Mnohem tišší ponorky
Deník The Wall Street Journal (WSJ) popsal několik náznaků čínské ponorkové modernizace. Země letos kupříkladu spustila na moře jadernou ponorku, která nemá klasický lodní šroub, ale používá tišší pohon typu pump-jet, který vytváří proud vody. Čínský výzkumný tým se přitom před rokem chlubil tím, že vyvinul ponorkový pohon, který sníží hlučné vibrace až o devadesát procent.
Čína se zjevně snaží snížit odhalitelnost svých ponorek i jinak, například speciálním tvarem ploutví. Satelitní snímky také ukázaly, že staví hlubinné plavidlo, které velikostně předčí všechna dosavadní. „Čína staví ponorky impozantním tempem a má kapacitu vyrábět je na úrovni, která nemá v žádné jiné zemi konkurenci,“ tvrdí web The Naval News.
Peking zároveň k lepšímu odhalování nepřátelských ponorek kolem svého pobřeží vybudoval síť senzorů, přezdívanou „Velká podvodní zeď“. Těmto aktivitám také stále více napomáhají letadla a vrtulníky.
„Důsledky pro USA a naše tichomořské spojence budou dalekosáhlé,“ řekl k čínskému vývoji WSJ bývalý důstojník amerického námořnictva Christopher Carlson. USA podle něj budou potřebovat další hlídková letadla a ponorky, aby mohly lokalizovat a sledovat moderní nepřátelská plavidla. Přirovnal je ke spuštění ruských ponorek třídy Akula, které v období studené války znamenaly skok v utajení ruských strojů. „Najít tak tichou ponorku bude opravdu těžké,“ podotkl Carlson.
Čínský ponorkový program je přitom pod velkým tlakem na rychlý vývoj od roku 2021, kdy Spojené státy a Británie uzavřely nový bezpečnostní pakt s Austrálií; ten nejmenšímu kontinentu umožní získat první ponorky s jaderným pohonem.
Ukrajinská lekce
Nejde však pouze o ponorky. Čínské námořnictvo někdy v letech 2015 až 2020 překonalo v počtu válečných lodí to americké. Podzimní výroční zpráva Pentagonu o stavu čínských sil uvádí, že letos počet čínských plavidel vzrostl o třicet na 370. Očekává se přitom, že do roku 2025 stoupne na 395 lodí a do konce dekády na 435. Pro srovnání, americké námořnictvo má v současnosti 291 lodí.
Ve prospěch USA však hovoří větší počet velkých lodí včetně letadlových. Odborníci také míní, že Peking svůj rychlý technický pokrok zatím nedokáže přetavit ve schopnost účinně vést bojové operace, zvláště dlouhodobého charakteru. Případná invaze na Tchaj-wan by byla složitou akcí, která by si žádala koordinaci různých složek armády.
Někteří američtí představitelé si tak dělají naděje, že vývoj ruské agrese na Ukrajině může Peking od podobných plánů odrazovat. „Prezident Si pravděpodobně sleduje, co se děje na Ukrajině, a říká si, že složité vojenské operace jsou těžší, než vypadají,“ řekla Bloombergu náměstkyně amerického ministra obrany Christine Wormuthová.
Pentagon přesto poukazuje na některé znepokojivé trendy. V posledním roce podle něj vzrostla čínská agresivita v indo-pacifické oblasti. „Čína zároveň urychlila rozvoj svého potenciálu a koncepcí k posílení schopnosti armády bojovat a vyhrávat ve válkách proti silnému nepříteli, čelit zásahu třetí strany do konfliktu na čínské periferii a prosadit svou moc globálně,“ konstatovalo americké ministerstvo obrany.
Podotýká, že čínské námořnictvo dokáže operovat na stále větší vzdálenosti. Čína má v současnosti zahraniční základnu pouze v Džibutsku na východě Afriky. Už delší dobu je ale podezírána z toho, že se snaží jejich počet zvýšit v místech od Indického oceánu po atlantické pobřeží Afriky. Spekuluje se především o Kambodži, Bangladéši, Rovníkové Guineji a o Spojených arabských emirátech.
Podezřelá základna v Kambodži
„Je otázkou, kdy – ne jestli – si Čína zajistí svou další zámořskou vojenskou základnu,“ řekl CNN Craig Singleton z think-tanku Nadace na obranu demokracií (FDD). Američtí zpravodajci před časem odhalili stavební aktivity v podezřelém čínském vojenském zařízení v přístavu nedaleko Abú Dhabí.
Aktuální satelitní snímky naznačují podezřelé dění na kambodžské základně Ream v Thajském zálivu. Země popírá, že by přístav, přestavovaný s čínskou pomocí, měl sloužit Pekingu. Poslední dokumentace ale naznačují, že bude větší, než se předpokládalo, což jen povzbuzuje takové podezření. Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) tvrdí, že Peking dokonce provádí „ponorkovou diplomacii“, kdy poskytuje zemím v jihovýchodní Asii ponorky, aby je tak získal na svou stranu, zajistil si přístup do jejich přístavů a snížil tam vliv Indie.
Jasno není ani v tom, kolik prostředků Peking na modernizaci armády vydává. Republikánský senátor z Aljašky Dan Sullivan v září prohlásil, že čínský obranný rozpočet je daleko vyšší, než se dosud předpokládalo. Tvrdí, že podle zpravodajských zdrojů dosahuje 700 miliard dolarů ročně a blíží se tak americkému, který pro letošek činí 817 miliard.
Americká čísla jsou v ostrém rozporu s předpoklady Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI), který uvádí, že asijská velmoc loni vydala na armádu 290 miliard dolarů. Armádní představitelé USA každopádně dlouhodobě varují, že čínské náklady na pracovní sílu a zdroje jsou daleko nižší než americké, je tedy nutné počítat s tím, že si za stejné částky pořídí více vybavení.
