Japonská vláda schválila uvolnění pravidel pro export některých zbraní do úzké skupiny zemí. Jde o další úkrok od tradiční pacifistické orientace, od které země v posledních letech upouští v důsledku geopolitických změn. Tokio vyvíjí novou stíhačku společně s Británií a Itálií v rámci projektu GCAP a mohutně investuje do obrany. Nastartovat domácí zbrojní průmysl se však zatím nedaří, firmy se obávají o reputaci doma i na čínském trhu.
Nová exportní pravidla stanoví, že Japonsko může vyvézt s partnery vyvíjené stíhačky do patnácti zemí, které s ním podepsaly pakt o transferu obranných technologií. Nikdy by se neměly dostat do země, kde probíhá konflikt. Uvolnění zbrojního exportu je v zemi i tak citlivým krokem, který se nelíbí některým politikům a aktivistům. Kritizují kabinet Fumia Kišidy za to, že s nimi dostatečně nekonzultoval zapojení do zbrojního programu, a i veřejnost je v názorech na něj rozdělená.
Rekordní obranný rozpočet
Tajemník a mluvčí vlády Jošimasa Hajaši však zdůraznil, že uvolnění restrikcí je nezbytné k vývoji stíhačky. „Abychom dosáhli stíhacího letounu, který má potřebný výkon, a neohrozili japonskou obranu, je nutné prodat hotové výrobky z Japonska do zemí jiných než partnerských,“ řekl Hajaši novinářům a dodal, že Tokio bude dodržovat přísný schvalovací proces pro prodej letadel.
V době rostoucího vojenského vlivu Číny v regionu, v reakci na ruskou agresi na Ukrajině a tváří v tvář sílící severokorejské hrozbě se Japonsko celkově odvrací od poválečného pacifismu. Vláda v prosinci schválila rekordní výdaje na obranu na letošek ve výši 56 miliard dolarů. Jejich nárůst má pokračovat a v roce 2027 dosáhnout dvou procent HDP. Finance navíc Japonsko plánuje využít na zbraně, kterým se dosud vyhýbalo. K tomu změnilo svou obrannou strategii a otevřeně hovoří o svých zájmech v přilehlých mořích.
V současnosti Tokio jedná s Washingtonem o zvýšení obranné spolupráce. Příští měsíc by měl Kišida s americkým prezidentem Joem Bidenem představit plán restrukturalizace amerického velení v zemi. A proslýchá se, že by mělo jít o největší změny od podpisu jejich dohody o bezpečnostní spolupráci v roce 1960.
Oba spojence přitom znepokojuje vyhlídka možné čínské invaze na Tchaj-wan nebo jeho blokáda. Strategická poloha Japonska, zejména ostrova Okinawa s americkou základnou by hrála v případném konfliktu velmi důležitou roli.
Je navíc zřejmé, že Japonsko se poohlíží při snaze zajistit svou bezpečnost i jinde. Program stíhaček nové generace se dvěma členy NATO je první japonskou dohodou o zbrojním vývoji s jinými zeměmi než se Spojenými státy. Zapojily se do něj britská společnost BAE Systems, japonská Mitsubishi Heavy Industries a italská zbrojovka Leonardo.
