Kuzněcovova zkáza. Prokletá a vysmívaná letadlovka má za sebou historii nezdarů
Velký ohlas a záplavu nových vtipů na sociálních sítích vyvolala před pár dny zpráva, že jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov hrozí sešrotování. Ministerstvo obrany již zastavilo opravy plavidla a čeká se, že námořnictvo brzy rozhodne o jeho dalším osudu. Modernizaci lodě, kterou od počátku provází smůla na každé námořní míli i v suchém doku, nejspíš zkomplikovala i válka na Ukrajině.
O tom, že se Kuzněcov do provozu už nevrátí, se spekulovalo opakovaně během posledních zhruba sedmi let, kdy je v opravě. Zvlášť když Rusko propáslo původní termín dokončení prací v roce 2022 a opakovaně odsouvalo další lhůty. Například web RBK-Ukrajina na konci zimy napsal, že na lodi umístěná letadla Su-33 se už stejně využívají jinak.
Údajně byla nejspíš přesunuta k eskortě strategických bombardérů Tu-95 na letiště Oleňa v Murmanské oblasti, které se počátkem června stalo jedním z terčů ukrajinského útoku v rámci operace Pavučina. Zpráva také uváděla, že někteří piloti schopní vzlétnout z paluby plavidla už odešli do výslužby a další vykonávají jiné aktivity.
Ukrajinský vojenský web Defence Express ale tehdy podotkl, že letadlovku od důchodu patrně chrání její vysoká propagandistická hodnota. „Proto Rusové vynakládají obrovské množství peněz na její restaurování a co nejrychlejší návrat do služby,“ poznamenal.
Ruští námořníci nejsou jednotní v názoru na budoucnost letadlovek
Někteří ruští námořníci se dokonce ani nyní nevzdávají naděje, že se Admirál Kuzněcov ještě objeví na moři, provázen svým charakteristickým kouřem. Upozorňují, že mnohé námořní dokumenty i v dnešní době volají po svazech letadlových lodí v Pacifiku i na stále více strategickém dálném severu.
„Hlavní překážka spočívá ve financování, zejména s ohledem na probíhající speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Vítězství v této oblasti je bezprostřední prioritou, potom se mohou vyjasnit plány kolem stavby lodí,“ připustil podle The Moscow Times vysloužilý kontradmirál Michail Čekmasov.
Někteří odborníci naopak míní, že konec problematické lodi je žádoucí. „Kuzněcov je z jiné éry. Je to velmi drahá a neefektivní námořní zbraň. Budoucnost spočívá v robotických systémech a dronech,“ míní bývalý velitel Tichomořské flotily Sergej Avakjanc.
Reakce na sociálních sítích na zprávy o zastavení oprav ukazují, že i propagandistická hodnota Kuzněcova je diskutabilní. Kreml se díky ní sice mohl chlubit tím, že vlastní letadlovou loď, ta však byla na Západě dlouho terčem posměchu. A to především kvůli hustým oblakům černého dýmu, který naznačoval technické potíže.
Rusové plavidlo Ukrajincům unesli
Některé zdroje vysvětlovaly, že na vině je zřejmě nespálené palivo, které se dostává do výfukových plynů. Problémy se spalováním mazutu měla vyřešit modernizace. Jenže kouřové stopy nebyly zdaleka jedinou potíží plavidla, které většinu svého života vězelo v doku. Plavbou podle US Naval Institute trávilo v průměru patnáct dní ročně.
Loď byla zkonstruována na Ukrajině v loděnici Mykolajiv, stavět se začala v roce 1982, na vodu se dostala v roce 1985. Plně dokončen byl Kuzněcov ale teprve v roce 1995 v divoké éře po rozpadu SSSR. Potíže byly už s jeho jménem. Nejdřív nesl název Riga, pak byl přejmenován na Leonida Brežněva, v roce 1987 na Tbilisi, až v roce 1990 získal aktuální jméno.
Letadlovka přitom byla v době vzniku samostatné Ukrajiny „unesena“ Rusy z krymského Sevastopolu, přestože první ukrajinský prezident Leonid Kravčuk trval na tom, že o jejím osudu musí rozhodnout Kyjev. Loď ale odplula do Murmansku a připojila se k ruské Severní flotile.
Od té doby se začala psát bohatá historie incidentů, při kterých přišlo o život několik námořníků. Například v roce 2009 na lodi během plavby u Turecka začalo hořet. Jen o měsíc později se jí podařilo zamořit při tankování vody u Irska. V roce 2012 se poškodila v Biskajském zálivu a musela být odvlečena domů remorkérem Nikolaj Čiker.
Nehody pokračovaly i v loděnici
Hvězdná chvíle pro Kuzněcova mohla nastat v roce 2016 během nasazení v Sýrii. Jenže během přistávání na něm havarovala dvě letadla a skončila v moři. Po návratu z této mise začaly opravy plavidla, které měly prodloužit jeho životnost až o dvě dekády, smůla však pokračovala.
V říjnu 2018 vedlo přerušení dodávek elektřiny k selhání čerpadel plovoucího suchého doku, ze kterého se posléze zřítil velký jeřáb a poškodil palubu lodi. Celý dok šel navíc ke dnu, což Rusům v Arktidě dodnes působí potíže. Admirál Kuzněcov musel být přesunut, ale už v následujícím roce v jeho strojovně vypukl požár během svářečských prací. V roce 2020 pozdrželo opravy zřícení železničního mostu u Murmansku, což opozdilo dodávku vybavení. Na konci roku 2022 se loď opět vznítila.
Před rokem ruská zpravodajská služba FSB informovala o údajném zmařeném pokusu o teroristický útok na letadlovku. Tvrdila, že za ním stála ukrajinská služba SBU. Rusové uváděli, že kontaktovala námořníka, který sloužil na lodi, ale ten vše nahlásil a stal se součástí zpravodajské hry.
