Historický návrat Čecha do vesmíru už příští rok. Vláda se chystá na misi za dvě miliardy korun
- Aleš Svoboda má v roce 2027 letět na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.
- Česká mise vyjde zhruba na dvě miliardy korun.
- Naváže na tradici československého kosmického programu sahající do 60. let.
Armádní pilot a záložní astronaut Aleš Svoboda by měl letět na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, oznámil v pondělí premiér Andrej Babiš (ANO). Mise je podle něj plánována na druhou polovinu roku 2027. Vyplývá to z dohody o realizaci české orbitální mise k ISS, kterou podepsala Evropská kosmická agentura (ESA) se společností Vast. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že náklady na misi jsou dvě miliardy korun, část už byla uhrazena z rozpočtu ministerstva dopravy, zbytek půjde z rozpočtu ministerstva obrany.
Smlouva pro Česko zajišťuje roli pilota mise. Jeho zařazení do posádky musí ještě schválit panel všech pěti mezinárodních partnerů ISS. V případě, že pilota zařadí, Svoboda by se mohl stát prvním českým astronautem na této kosmické stanici. První český kosmonaut Vladimír Remek letěl v roce 1978 k sovětské stanici Saljut 6.
Svoboda se má připojit k francouzskému astronautovi ESA Thomasi Pesquetovi, který byl pro tuto misi jmenován velitelem. Mise je plánována na rok 2027, přičemž dopravu zajistí společnost SpaceX kosmickou lodí Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9.
„Je to pouze milník, není to cíl. Je potřeba to dotáhnout. Čeká mě náročný výcvik a připravit se s partnerskými společnostmi jako SpaceX nebo NASA,“ řekl devětatřicetiletý Svoboda. Dodal, že lidí, kteří pilotovali kosmickou loď Dragon jsou na světě dvě desítky a v Evropě jen dva. Role pilota přináší podle něj přímou zkušenost napříč doménami přenositelnou do vzdušných sil české armády.
Dohoda navazuje na memorandum o spolupráci mezi Českou republikou a společností Vast z listopadu 2024.
VIDEO: Od Gripenů k ISS: Český astronaut Svoboda v pořadu MediCast popisuje, co obnáší mise i příchod F-35.
Od Remka a Interkosmu až k ISS
Babiš řekl, že pondělní den je významným milníkem nejen pro české kosmické aktivity, ale pro celé Česko. O prospěchu zemí podle něj stále více rozhodují znalosti, inovace, věda a technologie. „Schopnost vytvářet nové technologie a přicházet s odvážnými řešeními bude určovat naši prosperitu,“ řekl. Česko podle něj má špičkové vědce, inovativní firmy a univerzity, kteří se dokážou prosadit mezi celosvětovou elitou. Pro ně je potřeba vytvořit podle Babiše podmínky, aby se mohli rozvíjet. „Investice do kosmických aktivit jsou investicí do budoucnosti celé země,“ dodal.
Česká stopa ve vesmíru přitom sahá hluboko do minulosti. Už v roce 1967 se tehdejší Československo stalo jedním ze zakládajících členů programu Interkosmos, v němž země sovětského bloku společně vyvíjely a vysílaly vědecké experimenty do vesmíru. Českoslovenští vědci se podíleli na řadě družicových projektů a jejich přístroje se dostaly na oběžnou dráhu ještě před prvním letem československého kosmonauta.
Právě Vladimír Remek se v březnu 1978 stal po sovětských a amerických astronautech teprve třetím člověkem z jiné země světa, který se podíval do vesmíru. Společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarovem zamířil na stanici Saljut 6 na palubě lodi Sojuz 28. Jejich osmidenní mise byla tehdejším režimem prezentována jako symbol československo-sovětského přátelství.
České technologie létají k Jupiteru i ke Slunci
„Tato smlouva České republice zajišťuje roli pilota mise, tedy jednu z klíčových pozic celé posádky,“ řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Pilot je podle něj zásadní, podílí se na řízení a operacích kosmické lodi a koordinuje činnost posádky, zajišťuje bezpečnost letu. V následujících měsících podle něj čekají Svobodu stovky hodin specializovaného výcviku.
V letech 2024 až 2026 absolvoval Svoboda tři fáze výcviku astronautů v záloze v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem. Na základě uzavřené dohody bude nyní pokračovat specifickým výcvikem.
Podpis dohody je jedním z milníku projektu Česká cesta do vesmíru, který koordinuje ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem obrany. Projekt má za cíl propojit popularizaci vědy s posilováním českého kosmického průmyslu.
České firmy a výzkumné instituce se v posledních desetiletích podílely na řadě významných mezinárodních projektů. Dodávaly například technologie pro Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, podílely se na evropské sondě Solar Orbiter nebo na misi JUICE, která míří k Jupiteru a jeho ledovým měsícům. Česká republika je zároveň domovem Agentura Evropské unie pro kosmický program, jež z Prahy řídí evropský satelitní navigační systém Galileo a další kosmické programy Evropské unie.
Svoboda se do záložního týmu astronautů ESA dostal v roce 2022. Součástí programu Česká cesta do vesmíru je od roku 2024 a letos na jaře dokončil základní výcvik astronauta. Pokud jeho účast definitivně potvrdí mezinárodní partneři ISS, stane se po téměř půlstoletí prvním Čechem, který zamíří do vesmíru.
Předseda opoziční ODS a bývalý ministr dopravy Martin Kupka ocenil, že projekt pokračuje. Bude podle něho prospěšný pro českou vědu i společnost. „Každá koruna investovaná do vesmírných technologií, do průzkumu vesmíru, se vrací České republice sedmkrát až osmkrát,“ řekl novinářům.
