Od Gripenů k ISS: český astronaut Svoboda popisuje, co obnáší mise i příchod F-35
- Aleš Svoboda popisuje, jak se po návratu z astronautského výcviku vrací do „normálního“ režimu a co ho nejvíc zaměstnává.
- Jak se chystá česká národní mise na ISS a proč je kosmonautika i byznys s přesahem do medicíny a technologií?
- Proč u astronautů nerozhoduje jen výkon, ale i schopnost fungovat v týmu pod tlakem, vysvětluje Svoboda v pořadu MediCast.
Aleš Svoboda se po návratu z astronautského výcviku vrací do rytmu, který by na první pohled mohl působit překvapivě všedně. „Dneska žiju prací a rodinou,“ říká. Ve všedních dnech pracuje na velitelství vzdušných sil v Praze, kde je součástí týmu zavádějícího do české armády letouny F-35, což je projekt, který sám označuje za jeden z vůbec největších v historii naší armády. Vedle toho dál létá s Gripenem.
Zavádění F-35 podle něj není jen o letadlech, ale o proměně celého systému od infrastruktury přes lidi až po předpisy. „V pondělí sedíme nad výkresy, v úterý sedíme nad personálními tabulkami, ve středu sedíme nad municí, ve čtvrtek sedíme nad výcvikem, takže v pátek nad vyhláškami,“ popisuje. Pilotní zkušenost se přitom promítá i do neleteckých oblastí. Projektanti se podle něj ptají na provozní detaily, které musí definovat odborníci z praxe, jinak nejde navrhnout zázemí pro nový typ techniky.
Do toho běží druhá, pro veřejnost atraktivnější linka, což je Svobodova cesta do vesmíru. Astronautský výcvik rozděluje na univerzální základ a přípravu na konkrétní misi, kterou integruje ESA ve spolupráci s NASA, přičemž významná část přípravy se má odehrávat v USA.
Čtyři lidi v jedné kapsuli
Svoboda zároveň vysvětluje, proč se v astronautice tolik řeší psychika a týmová spolupráce a proč mají piloti v tomto směru náskok. U výběrů se podle něj kombinuje testování výkonu s osobnostními profily, aby kandidát nebyl v extrému. Nad rámec toho přichází psychiatrická vyšetření, a protože v kapsuli jsou čtyři lidi a na oběžné dráze spolu žijí, nároky rostou. „Čas astronauta na oběžné dráze je hodně drahý a je rozplánovaný minutu po minutě,“ popisuje Svoboda.
Téma je i fyziologie a technologie od úbytku kostní hmoty až po české projekty, které mají letět na ISS. Svoboda mluví o tom, že v mikrogravitaci tělo rychle ztrácí zátěžový stimul. „Za jeden měsíc pobytu na oběžné dráze je úbytek kostní tkáně zhruba stejný jako u člověka, který má osteoporózu, za celý rok,“ vysvětluje.
Součástí chystané české mise je podle něj 13 výzkumných a technologických projektů a některé míří právě na monitoring pohybu a prevenci úbytku svalů a kostí s přesahem do medicíny na Zemi.
Jak chce Aleš Svoboda inspirovat mladé lidi? A co je Zero-G program pro děti? Podívejte se na celý rozhovor v pořadu MediCast.
