Komunisté výrazně ztrácejí voliče i členy, osmdesát procent jejich základny překračuje důchodový věk. Počty členů klesají i dalším zavedeným stranám, nárůst hlásí ty nové.
Poprvé od roku 1989 se může stát, že vláda nezíská důvěru bez podpory komunistů. Pokud koalice ANO a ČSSD vznikne, KSČM zřejmě prosadí část svých programových priorit. Může ovlivnit i podobu státního rozpočtu nebo nasazení českých vojáků v zahraničí. A získat posty na ministerstvech a v orgánech důležitých státních firem.
Celkově je však strana ve špatné kondici, v posledních letech ztrácí jak voliče, tak členy. Průměrný věk českého komunisty je 74 let.
„Samozřejmě že si od možnosti prosazovat věci, které trápí naše spoluobčany, nárůst sympatizantů a členů slibujeme,“ řekl deníku E15 první místopředseda partaje Petr Šimůnek, který má na starosti její interní záležitosti a mimopražskou politiku. Komunisté neskrývají, že se jim příliš nedaří. Podle Šimůnka je tak před nimi možná poslední šance, jak negativní kurz zvrátit.
Za poslední čtyři roky je opustila téměř polovina voličů. V loňských volbách do sněmovny získali jen 7,8 procenta hlasů – nejméně od listopadové revoluce. Místo 740 tisíc hlasů, které dostali v roce 2013, se tak propadli na 390 tisíc.
Podle agentury Median většina jejich bývalých příznivců přestala chodit k volbám nebo přešla k ANO a částečně k ČSSD a SPD.
Ve stejném období navíc KSČM ztratila na 14 tisíc členů, tedy zhruba třetinu. Nyní jich má asi 37 a půl tisíce. „Meziroční úbytek je v průměru dva a půl až tři tisíce straníků. Je to dáno věkem,“ podotkl Šimůnek.
Plných osmdesát procent členské základny výrazně překračuje důchodový věk. Méně než pětašedesát let je jen třem tisícovkám komunistů. Nových zájemců o legitimaci s rudými třešněmi je ročně 500 až 800.
Přestože si vedení strany uvědomuje, že ve druhé vládě Andreje Babiše neprosadí své klíčové požadavky, jako je například vystoupení Česka z NATO, zřejmě se mu podaří omezit vojenskou misi v Pobaltí. „Jsme překvapení, že si programově více rozumíme s ANO než se sociální demokracií,“ dodal Šimůnek.
Zatímco se KSČM potýká s úbytkem členů, jiná uskupení hlásí opačný trend. „Máme více než dvanáct set řádných členů, čtyři tisíce čekatelů a dvanáct tisíc uchazečů o členství,“ vypočítala mluvčí SPD Michaela Dolenská.
U ODS, Pirátů, ČSSD či u lidovců se počet adeptů pohybuje v řádu stovek, podobně je na tom i v současnosti nejsilnější ANO. Na konci loňského roku mělo přes tři tisíce členů, což je meziročně jen o 130 více. Podle mluvčího hnutí Vladimíra Vořechovského se však zájem od loňských voleb do Poslanecké sněmovny pětinásobně zvýšil.
