Začněme trochu ze široka. Co je to dneska vlastně komunismus?
Za prvé: komunismus tady – na celé zeměkouli – nikdy nebyl. Byly tady pokusy o sociálně spravedlivou společnost, které se nazývaly různě, socialismem, lidovou demokracií nebo reálným socialismem. Naše základní představa vychází ze stanov, z našeho základního dokumentu, a z politického programu z roku 1992. V něm se hovoří o sociálně spravedlivé společnosti, která dbá o práva občanů a dává jim možnost, aby se podíleli na správě státu.
Je asi zbytečné, abych tady teď citoval celou příslušnou pasáž, zdůraznit ale musím, že pokud jde o cestu současných komunistických stran ve světě, určitě není cestou zpět. Protože pokud ten pokus v minulosti nevyšel, naše marxistická filosofie, zejména dialektický a historický materialismus, nás učí, že pouze něco z vývoje zůstává. A první pokus zkrátka nebyl přijat, byl naopak po několika desetiletích odmítnut, a proto je potřeba hledat nové způsoby, jak sociálně spravedlivou společnost vytvořit. A na takové cestě se právě nacházíme.
Jedna z mnoha původních komunistických tezí hovořila o třídním boji. Je pořád součástí vaší výbavy?
Jistě. To existuje. Jsou tady velké skupiny lidí, které se liší svým vztahem k výrobním prostředkům a samozřejmě nemají totožné zájmy. Zda to budeme nazývat třídním bojem, konvergencí či divergencí, je teoretická otázka. Avšak rozdílné zájmy vlastníků a nevlastníků výrobních prostředků existují, to nelze zpochybnit. A vůbec to není třeba vykládat podle marxistické teorie, prostě to tak je. Řekne vám to každý sociolog. A je samozřejmě otázka, jakým způsobem chceme jejich spory řešit. Jinak řečeno, je otázka, zda je budeme řešit způsobem, který odpovídá 19., 20., anebo už 21. století. A v této souvislosti musím připomenout, že teorie o ozbrojeném konfliktu je překonána.
Dokonce je překonána i československou historií. Samozřejmě se i dneska tyto konflikty ve světě projevují, a tudíž se vedou lokální války, na druhou stranu se ale také řada konfliktů řeší diplomatickou cestou, anebo cestou voleb. A 21. století ukáže, zda se propadneme o sto nebo dvě stě let zpátky, a povede se opět ozbrojený boj, anebo zda uznají ti, kteří mají jiný vztah k výrobním prostředkům, na mysli mám především nadnárodní koncerny, že lidé chtějí něco jiného, zda budou schopni slevit ze svých nároků a uznat nároky těch druhých.
Mluvil jste o něčem podobném s Andrejem Babišem?
Toto s ním neřeším. My spolu nediskutujeme o teoretických nebo filosofických věcech.
Na druhou stranu je fakt, že je to druhý nejbohatší člověk v České republice a vy s ním vyjednáváte dohodu o toleranci jeho vlády, a v tomto ohledu je otázka rozporných zájmů, o kterých jste hovořil, na místě…
To určitě. Protože KSČM zastupuje zájmy jiných obyvatel České republiky než hnutí ANO. Já ale nejednám s Andrejem Babišem jako s podnikatelem nebo vlastníkem výrobních prostředků, jednám s ním jako s vítězem voleb a předsedou politického hnutí, které volby vyhrálo. A nejsem z těch, kteří by se před jednáním uzavírali, protože jsem přesvědčený, že se případné rozpory mají řešit právě jednáním
A proto s ním vyjednáváte o dohodě o toleranci vládě…
Jednáme o tom, jak má v České republice vzniknout vláda, která bude mít důvěru Poslanecké sněmovny. A zda to bude vláda jednobarevná, menšinová koaliční, nebo většinová. A my vzhledem k rozdílům v našich programech, a také s ohledem na volební výsledky, do vlády nechceme vstoupit. Jednáme tudíž o tom, že bychom ji tolerovali, umožnili její vznik.
Ta dohoda o toleranci je už hotová? Už jste ji vyjednali?
Ještě ne. Je stále předmětem jednání.
To znamená, že sociální demokraté spustili referendum, aniž by přesně věděli, co s hnutím ANO vyjednáte?
My ale neuzavíráme dohodu o koalici se sociální demokracií nebo s hnutím ANO. My jednáme s vítězem voleb o tom, že jsme ochotni tolerovat vznik a existenci vlády, byť menšinové, kterou bude tvořit buď hnutí ANO, anebo hnutí ANO a sociální demokracie.
Takže počítáte s oběma scénáři…
Já nevím, jak dopadne referendum v ČSSD. Sociální demokraté mohou rozhodnout, že do vlády nechtějí.
Tudíž jste připraveni i na variantu, že podpoříte jednobarevnou vládu hnutí ANO?
Ano. I to je předmětem našeho jednání.
