Průzkum ukázal, že větší jistotu v informacích o penzijní reformě mají obecně lidé s vyšším dosaženým vzděláním a s vyšším příjmem. Tři čtvrtiny z celkem 740 dotázaných respondentů nedokázali správně vysvětlit rozdíl mezi 2. a 3. pilířem reformovaného důchodového systému. Také se ukázalo, že ke vstupu do nového pilíře se rozhodují častěji mladí lidé s vyšším vzděláním, poměr mezi muži a ženami je v tomto parametru překvapivě totožný.
Jako výhody spoření ve druhém pilíři uváděli dotazovaní nejčastěji to, že je výhodné, že je cestou, jak se zajistit na stáří a že umožňuje naspořené peníze dědit. Respondenti, kteří do opt-outu vstoupit nechtějí, tomuto modelu nevěří, argumentují tím, že jsou pro něj příliš staří, bojí se rizika ztráty úspor, nemají pro spoření dostatečný příjem nebo prostě nemají zájem spořit.
Druhý pilíř má tvořit individuální spoření v důchodových fondech, do nichž by lidé převáděli část příspěvků státu, které nyní platí do prvního pilíře na průběžné financování penzí. Podle návrhu by z pojistného odváděného státu vyvedli tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidají ještě dva procentní body ze svého. Vyvedení části pojistného z povinného systému je však spojeno s tím, že se účastníkovi ve druhém pilíři sníží až o 15 procent státní důchod (podle výše příjmů a délky spoření v tomto pilíři).
Rozhodnutí bude nevratné, člověk, který se rozhodne pro spoření ve druhém pilíři, už tuto volbu nebude moci zrušit. Do druhého pilíře může vstoupit člověk od 18 let a pouze do věku 35 let. Starší lidé se mohou pro vstup rozhodnout jen do 30. června 2013.
