Důchodová reforma: Vyšší státní příspěvek a další plánované změny přehledně

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí (MPSV)

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí (MPSV) Zdroj: Profimedia

Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr práce a sociálních věcí
2
Fotogalerie

Vláda se dohodla na změnách v penzijním spoření. Změní se systém vyplácení i výše státního příspěvku i podmínky uzavírání nových smluv. Kromě toho novela počítá s možností ukládat peníze do nového fondu orientovaného na rizikovější produkty. Senioři ve starobním důchodu, kteří zároveň stále spoří, státní příspěvek k ukládané částce již dostávat nebudou.

Témata důchodové reformy:

Na nezbytnosti důchodové reformy se shodnou politici napříč spektrem, český důchodový systém bude podle demografických údajů čelit po roce 2040 silnému náporu. V roce 2050 by dokonce na jednoho pracujícího připadal jeden důchodce. 

„Je potřeba si říct, že důchodová reforma je nezbytná. Už není na co čekat. Nemyslím si to pouze já a experti z MPSV, ekonomové a sociální partneři. Ale myslí si to také občané této země. Jejich názor, váš názor, mě pochopitelně zajímá, proto jsme si na MPSV nechali udělat výzkum ve spolupráci s agenturou STEM. Dle průzkumu veřejného mínění si dvě třetiny populace myslí, že by měla být důchodová reforma prioritou a měla by se realizovat co nejdříve. Další čtvrtina je názoru, že by měla být provedena nejpozději do 5 let. To je silný a zavazující apel od veřejnosti,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Valorizace důchodů: Návrat k pravidlu 1/3

Jednou ze změn změnou aktuálního návrhu je změna valorizace penzí a garantovaný důchod.

  • Po roce 2025 by měly penze růst pomaleji než dosud, vláda upraví parametry pro výpočet valorizace. V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně vyplácen mimořádný příspěvek.
  • Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka oznámil návrat k valorizačnímu pravidlu platnému před rokem 2018, tedy ke snížení podílu 1/2 růstu reálných mezd na 1/3 růstu reálných mezd. Další změnou je zvýšení garantovaného důchodu na 20 procent průměrné mzdy.

Kalkulačka: Výpočet starobního důchodu 2023 >>>


Věk odchodu do důchodu

  • Velmi diskutovaná je hranice věku odchodu do důchodu. Ta by se měla postupně zvyšovat, ovšem bude se posouvat pouze, pokud se podle dat Českého statistického úřadu bude prodlužovat věk dožití.
  • Další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice, může se tedy stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Cíl je jasný, průměrná doba výplaty důchodů i v budoucnu nesmí klesat. Každý musí dostat možnost strávit v důchodu alespoň 21 let.
  • Cílem je, aby průměrné nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda, budou tak upraveny parametry výpočtu nových důchodů. Podle odhadů dojde v příštích deseti letech k nárůstu nově vyměřených penzí o 10 tisíc korun.

Kalkulačka: Kdy odejít do důchodu >>>


Rodičovský vyměřovací základ

  • Další opatření má za cíl ocenit výchovu dětí i dřívější návraty do práce, kdy se následně k základu přičítají skutečné příjmy. Základ bude stanoven ve výši průměrné mzdy. Při zavedení tohoto opatření by se mohlo průměrné zvýšení důchodu pečujících pohybovat v několika stovkách korun měsíčně.

Sdílení důchodových nároků manželů

  • Díky dalšímu opatření – sdílení důchodových nároků manželů – by se manželé mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Pak by jim byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod.
  • „Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu,“ uvedl Jurečka. A aby se ovdovělí senioři a seniorky nedostávali do finančních potíží, vrátíme nárok na vdovský či vdovecký důchod na 5 let, tak jako tomu bylo v minulosti.

Předčasné důchody budou omezeny

  • Dalším klíčovým návrhem je pak částečné omezení předčasných důchodů. Dalším nepopulárním krokem, který už vláda veřejnosti představila, je zpřísnění odchodů do předčasného důchodu.
  • Sníží se maximální doba předčasného důchodu z nynějších 5 let na 3 roky, tj. do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu a zároveň má splněnou dobu pojištění alespoň 40 let. 
  • Také se zvýší krácení, aby se již nestalo, že odchod do předčasného důchodu bude výhodnější než vyčkání na řádný důchod.

„Jsem si samozřejmě vědom, že pro někoho může být odchod do předčasného důchodu nutností, především pak pro ty, kteří pracovali opravdu celý svůj produktivní život. Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. To ale platí i pro osoby, které vykonávají náročnou práci,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Nová pravidla u DPP

  • Bude zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu. V takových případech bude pak uplatňován odvod pojistného.

Co platí u práce na DPP a DPČ a kde si ověřit výši penze >>>


Státní příspěvek na penzijní spoření a třetí pilíř

Dalším dílčím tématem v oblasti změn týkajících se penzí je plánovaná změna výše státního příspěvku u penzijního spoření. Vláda ve středu 14. června schválila změny u penzijního spoření, respektive u nastavení parametrů pro výši státních příspěvků, a od novinek si slibuje větší motivaci střadatelů ve třetím penzijním pilíři k vyšší míře spoření a tím navýšení finanční rezervy pro důchodový věk.

Doposud platí, že minimální výše příspěvku je 90 korun při spoření 300 korun měsíčně. Maximální výše je pak 230 korun při měsíční úložce 1000 korun. To se má od ledna 2024 změnit.

Penzijní spoření
Příspěvek účastníka (Kč)Státní příspěvek (Kč) dnesStátní příspěvek (Kč) nově
300900
4001100
500130100
600150120
700170140
800190160
900210180
1000 a více230200
1700 a více230340

Nové parametry by měly vypadat následovně: 

  • zruší se státní příspěvky až do výše úložky 500 korun měsíčně 
  • Vyšší příspěvek než nyní maximálních 230 korun dostanou pouze střadatelé přispívající 1700 korun a více.
  • Maximální výše příspěvku by se zvedla na 340 korun při měsíční úložce 1700 korun a více.

V rámci třetího pilíře důchodového systému spoří přibližně 4,4 milionu lidí.

Jiřina Holubová, vedoucí oddělení penze společnosti Freedom Financial Service, předpokládá, že změna by měla účastníky motivovat k vyšším úložkám. Podle ní je to určitě krok správným směrem. Aktuálně se totiž průměrná měsíční úložka pohybuje kolem 800 korun. A to je částka, která nejenže plně nevyužívá maximální výši státního příspěvku, ale ani celkově takto naspořené prostředky úplně neřeší otázku dostatečného soukromého zabezpečení na penzi.

Nový fond v DPS s možností vyššího zhodnocení

Novela dále zavádí nový typ fondu v doplňkovém penzijním spoření (DPS). Ten by se měl orientovat na rizikovější produkty, kde je možnost vyššího zhodnocení. 

Investiční penzijní účet bude atraktivní alternativou především pro mladší generaci, která tíhne k investování mnohem více než jejich rodiče a současně vnímá mnohem akutněji potřebu soukromého zabezpečení. Všeobecně se dá říci, že cokoli, co bude lidi motivovat k odložení okamžité spotřeby a nasměrování ušetřených peněz do vytváření finanční rezervy na penzi, je vítáno a je potřeba tyto kroky podporovat,“ říká Holubová.

Státní příspěvek pro důchodce a uzavírání nových smluv

Novela rovněž omezuje podmínky vyplácení státního příspěvku. Pokud si osoba již pobírající starobní důchod zároveň stále odvádí peníze v rámci penzijního spoření, nebude již k odváděné částce od státu získávat žádný státní příspěvek.

V případě uzavření nové smlouvy se má minimální doba spoření prodloužit na deset let. Od uplynutí této lhůty půjde peníze vybrat bez sankce. Stávající limit je pět let.

Změny, které ještě musí projít legislativním procesem, mají za cíl motivovat k dlouhodobějšímu spoření a ukládání vyšších částek. Pokud novelu schválí obě komory Sněmovny a prezident, měla by platit od 1. ledna 2024.

Důchodová reforma: Co je jejím cílem?

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) plánuje reformovat důchodový systém následujícím způsobem:

  • Odstranit závislost na vybraném pojistném
  • Stabilizovat systém pomocí dodatečných příjmů
  • Podporovat flexibilitu práce
  • Umožnit lidem pracovat v různých formách do vyššího věku, jak chtějí a mohou

Proč je důchodová reforma potřebná?

Hlavním cílem reformy by mělo být zabezpečení adekvátních důchodů na základě stabilního a dlouhodobě udržitelného důchodového systému. Ten by měl být pro současné i budoucí důchodce rovněž srozumitelný, aby si každý mohl jednoduše spočítat, kolik bude přispívat a kolik bude čerpat. Na základě těchto informací by si pak mohl každý pracující snadno určit, kolik by ideálně měl spořit právě na důchodový věk.

Důchodová reforma: Co by měla zohlednit?
Stárnutí populaceRostoucí počet důchodců zvyšuje tlak na důchodový systém.
Finanční udržitelnostReforma zajistí dlouhodobou stabilitu a udržitelnost důchodů.
SrozumitelnostZjednodušení systému pomůže lidem lépe plánovat své penze.
FérovostReforma by měla řešit nerovnosti mezi různými skupinami obyvatel.
FlexibilitaPřizpůsobení důchodového systému současným a budoucím potřebám pracovního trhu.

Zjednodušení důchodového systému je klíčové také dle Jiřiny Holubové. „Svojí současnou komplikovaností znemožňuje lidem činit odpovědná rozhodnutí v aktivním životě. Lidé si často neumějí představit, jak jejich současné rozhodnutí ovlivní jejich důchodové nároky v budoucnu.

Důchodové pojištění: kolik odvedete státu?

Každý pracující odvádí ročně na důchodovém pojištění nemalou částku, a když se to sečte za celý ekonomicky aktivní život, mohla by ta suma leckoho překvapit – při průměrné hrubé mzdě je to měsíčně 13 588 korun, ročně to je 163 056 korun, za 40 let výdělečné činnosti by to bylo 6,5 milionu korun.

Tento „vklad“ do prvního pilíře proto nelze přehlížet. Tudíž každý by mohl předpokládat, že minimálně obdobné částky se může v důchodovém věku od státu dočkat – bez ohledu na novelizaci zákona o důchodovém pojištění. Na druhou stranu určitě nelze důchod brát jako plnohodnotnou náhradu příjmu, a právě proto je dobré si od mládí tvořit rezervu, která pak příjmy v penzi dorovná do standardu, který daný jedinec očekává.