Ministři nicméně připojení Česka k paktu označovali spíše jen jako gesto, které Česku umožní návrat k jednání o budoucí podobě eurozóny. „Jsem přesvědčen, že fiskální pakt se ukázal být smysluplný, a domnívám se, že je dobré, abychom se vrátili k tomu stolu, kde se o budoucnosti eurozóny mluví,“ uvedl ministr zahraniční Lubomír Zaorálek.
Důvod ke zrušení výjimek před zavedením eura podle něj není. Vláda se nebude chovat rozmařile, ale bude moci přijímat opatření pro růst ekonomiky podobně jako jiné státy EU mimo eurozónu. Potvrdil to i ministr financí Andrej Babiš, podle něhož bude Česko v pozici států jako Švédsko nebo Polsko. Ministr financí také zopakoval, že přijetí eura nebude otázkou současného volebního období. „ČR na to nemá rozpočtové předpoklady, není schopna plnit kritéria,“ uvedl Babiš.
Kalousek: Smlouva s výjimkami je pokrytectví
Kalousek trval na tom, že přijetí fiskálního paktu by mělo smysl jen v případě, pokud by i v Česku vedlo ke zpřísnění rozpočtové kázně. Vláda by se podle něj měla zavázat k tomu, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP, a také k dluhové brzdě v případě, že dluh země přesáhne 60 procent HDP. „To jsou dva klíčové pilíře smlouvy,“ zdůraznil Kalousek. Pokud se vláda k těmto požadavkům přihlásí a výjimku nebude uplatňovat, TOP 09 pak podle něj podpoří i všechny návrhy státních rozpočtů, které budou sestaveny v souladu s paktem.
Přijetí smlouvy s výjimkami by bylo podle Kalouska pokrytecké. Bývalý ministr financí také uvedl, že vláda chystá zvýšení deficitu v příštím roce. Podle Konvergenčního programu by se strukturální deficit, tedy schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, měl pohybovat v následujících letech kolem 1,7 procenta HDP.
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Zemi to zavazuje zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.
